Halti – k nejvyššímu bodu Finska na lyžích

Okolí nejvyšší finské hory Halti patří k nejkopcovitějším částem Finska, ale přesto je svým reliéfem stále velice vhodná pro běžkařské túry. Z finské strany je vrchol Halti vzdálen od nejbližší civilizace, což je vesnice Kilpisjärvi, asi 55 km. Hlavní páteřní trasa je od velkého parkoviště u Visitor Centra dobře značena. V sezóně je projeta četnými lyžaři i skútraři a po cestě najdete množství srubů, kde můžete strávit pohodovou noc v suchu a teple. Přesto ani tuto relativně dobře zaopatřenou část není radno podceňovat, relativně časté silné vichry a s nimi mnohdy spojená snížená viditelnost a nízká teplota prověří vybavení i psychiku.

Postupovat k vrcholu Halti můžeme vybraným tempem přes sruby Saarijärvi, Kuonjarjoki, Meekonjärvi, Pihtsusjärvi a Halti (zde je nový a starý srub, kousek od sebe). Cesta zpět může být stejná, anebo můžeme odbočit z „dálnice“ a po již většinou neznačené trase vyrazit k romantickému srubu Kopmajoki, ležícímu poblíž jezera Somasjärvi na Finsko – Norské hranici. Na norské straně najdeme u tohoto oblíbeného rybářského jezera srub Somashytta. Dále je nejschůdnější pokračovat podél sobího plotu (plot zabraňující migraci sobů mezi Finskem a Norskem) až k chatě na norské straně – Sidusgohpi (na některých mapách není označena) anebo minout tuto chatu a dojet až k finské chatě Taapmajärvi. Tady už se k navigaci velice hodí dobrá mapa a případně GPS. Druhá možnost je projet kaňonem řeky Valtijöki, ale to nám nebylo místními doporučováno (hluboký sníh a místy otevřená voda – prostupnost závisí na podmínkách). Z Taapmajärvi pak pokračujeme na východ – sruby Porojärvi, Jogasjärvi a odtud už se u chaty Meekonjärvi opět napojíme na hlavní trasu.

Ještě drobná zajímavost na konec – nejvyšší bod Finska – tedy finská část Halti není samostatným vrcholem, pouze výběžkem masivu, jehož nejvyšší bod se již, k nelibosti Finů, nachází v Norsku. Jako dárek svým sousedům k nedávným kulatým narozeninám dokonce někteří norští představitelé s podporou veřejnosti navrhovali posunout hranice tak, aby se nejvyšší bod ocitnul na území Finska, ovšem narazili na úřední problémy a neslučitelnost tohoto návrhu s norskou ústavou. Takže nejvyšším finským vrcholem je i nadále onen výběžek označený dožluta obarvenou mohylou

Možnost přespávání ve srubech na finské i norské straně. Otevřené sruby – ve Finsku Autiotupy (Open wilderness huts) jsou volně přístupné individuálním turistům, kteří se pohybují vlastní silou (tedy pěšky, na běžkách, sněžnicích atd., bez použití například sněžných skútrů) a kteří zde mohou přenocovat na jednu až dvě noci. Organizovaným zájezdům a větším skupinám jsou k nocování určeny tzv. Varaustupy – Reservable huts a pronajímatelné chaty –  Rental huts.

Lyžařské vybavení, zimní vybavení. V případě plánovaného využívání autiotup (otevřené chaty) je vhodné mít vybavení pro zimní nocování venku. Mnohé chaty nejsou velké a mohou být zcela obsazené. Platí zde pravidlo „First in, first out“ – tedy uvolnit místo v chatě těm, kteří přišli po vás. Předpokládá se totiž, že vy jste si již odpočali, oni jsou unaveni a mají tudíž nárok na prostor v chatě.

Vesnice Kilpisjärvi leží na hlavní silnici 21 (E8) poblíž Finsko – Norských hranic.

Od Halti je možné pokračovat dále do Norska. Například klasickou výstupovou trasou na Halti, která je z Norska mnohem kratší, než z finské strany, nebo třeba po dálkové turistické trase Nordkalottleden.