Ferrata Mürren-Gimmelwald Klettersteig

Mürrenská ferrata ohromí svou vzdušností i originálními prvky. Na příjemné traverze skalní stěnou zakusíte pocit basejumpera těsně před skokem do údolí. Zažijete tak Bernské Alpy jinak, netradičně i nezapomenutelně.

Bernské Alpy lákají turisty, lezce, lyžaře, vodáky a jiné outdoorové nadšence zpravidla na opravdu velkolepé zážitky. Není divu – pohled na mohykány Eiger (3970 m), Mönch (4107 m) a Jungfrau (4158 m) ohromí každého, ledovcové túry nabízí nekonečná dobrodružství, „Klettergarten“ (zajištěné lezecké oblasti) jsou u každé horské chaty, o zimních a jarních možnostech ani nemluvím.

Velkolepost ale není nutné hledat u těch největších taháků. Do Lauterbrunnenského údolí míří turisté zpravidla za pohledem na vůbec jeden z nejvyšších vodopádů v Evropě (Staubbauchfall padá téměř z třistametrové výšky v těsné blízkosti centra Lauterbrunnenu) nebo chtějí vyjet lanovkou na vršek Schilthornu (2970 m), odkud je nádherný panoramatický pohled na všechny hory okolo (a navíc se zde točila bondovka Ve službách Jejího Veličenstva, což ovlivňuje atmosféru místa).

Je však zde možné zažít adrenalin i jiného ranku. Na mohutné skalní stěně, která se táhne od Lauterbrunnenu až po Stechelberg je vybudována zajištěná cesta – ferrata, která svou expozicí nadchne každého. Nejde o obtížný, technicky náročný kousek, ba naopak – jedná se o příjemný traverz skalní stěnou, co však ohromí, je parádní vzdušnost a originální prvky, které na ferratě potkáte.

Jak už název „Mürren-Gimmelwald Klettersteig“ napovídá, ferrata vede z horské obce Mürren do neméně horské vesničky Gimmelwald. Obě se nacházejí na vršku skalní stěny a obě mají společné to, že zde nepotkáte motorová vozidla (vjezd aut je zakázán). Zajištěná cesta zde vznikla z iniciativy místních horských vůdců, kteří hledali alternativu pro své klienty pro případ horšího počasí. Bez nadsázky lze tedy říct, že obě vesnice propojuje a) lanovka; b) stezka pro pěší a cyklisty; c) zajištěný traverz skalní stěnou.

Nemáte-li franků nazbyt, zajeďte až do Stechelbergu, kde je (placené) parkoviště u točny autobusů a vystoupejte po lesních „schodech“ a pěšinách (dobře značených) až do Mürrenu. Další možností je zaparkovat ve Stechelbergu u lanovky na Schilthorn a svézt se do stanice Mürren (10,80 CHF jednosměrné jízdné v roce 2014).

V Mürrenu se vydejte do centra a jakmile po pravé straně uvidíte tenisové kurty, zahněte k jejich pravému rohu a projděte tunýlkem k začátku ferraty. Před tunelem je vhodné se obléct do ferratové výstroje – pak už je na oblékání málo místa. Začátek cesty a vchod do tunelu je označen informační tabulí.

V podstatě se o výstup ani moc nejedná. Ferrata je originální také v tom, že vede převážně z kopce, což pocity vzdušnosti ještě umocňuje. Velkou část cesty se pohybujeme cca v 800 metrové expozici, kdy pod nohama máme jen kramle, skoby nebo žebříky a jejich využití nás nutí dívat se do fascinující hloubky pod námi. Navíc kousek od začátku máme možnost rozhlédnout se z odrazového můstku basejumperů (je nutné se zajistit!).

Zdá-li se, že občas vede cesta „nudně“ lesem, vězte, že za chvíli bude zpestřena dvěma lanovými mosty. Oba vedou nad vodou, která pak stéká v podobě vodopádu do údolí. V jednom místě je natažená rovněž i lanovka, ta je však určena jen pro klienty místních horských vůdců. Závěr je zpestřen lahůdkou, která v okolí nemá konkurenci – přes 80 metrů dlouhým nepálským (a pěkně houpacím) mostem.

Za nepálským mostkem (který je vidět i z lanovky – budete tedy předmětem neskonalého obdivu japonských turistů mířících na Schilthorn) stačí pár kroků a vylezete přímo u stanice Gimmelwald. Dolů můžete opět sjet lanovkou (6 CHF) nebo následujte směrovky „Stechelberg“ a sklusejte 700 výškových metrů dolů do Stechelbergu po svých.

V případě, že bude opravdu krásné počasí, můžete si přivstat a investovat do zpáteční jízdenky Stechelberg-Schilthorn za zvýhodněnou cenu 74 CHF. Tzv. „sunrise ticket“ platí od 7.25 do 8.55 a umožní vám zažít atmosféru Schilthornu v tichu a samotě. K vidění jsou nejen Eiger, Mönch a Jungfrau, ale i Mont Blanc či Matterhorn a ostatní velikáni v okolí. Totéž platí o „sunset ticket“, který platí od 15.25. Dalším dobrých tipem je skvělá pochoutka Schwarzwaldtorte v restauraci ve Stechelbergu. Vyhlášenému čokoládovému dortu s likérem prostě nelze odolat.

Ferrata vyžaduje absolutní odolnost vůči závratím. Jak už bylo zmíněno, není technicky náročná, zásadně se tedy nezapotíte, když už, tak jedině při pohledu z téměř 800 výškových metrů, což je zážitek sám o sobě. Cesta proto není vhodná pro úplně začátečníky, právě kvůli své velké vzdušnosti. Hodnocena je stupněm obtížnosti K3, což odpovídá v rakouské stupnici obtížnosti C. Celou skalní stěnu mají v oblibě basejumpeři, kteří mimo jiné využívají ferratu i jako přístupové místo na odrazový můstek. Ten je umístěn těsně u ocelového lana, je tedy zažít skutečné pocity basejumpera stojícího na okraji vysutého můstku.