Ferrata du Tichodrome

Jediná opravdová ferata v pohoří Jura, které se táhne podél švýcarsko-francouzské hranice od Basileje až po Ženevu, vám nabídne romantické výhledy na okolní zalesněné hřebeny.

Platí tu však jedno omezení, se kterým musíte počítat. Absolvovat tuto trasu lze v období od 31. července. Ve stěně hnízdí rorýsi a vstup před uvedeným datem je zakázán. Při jejím zdolávání se věru moc nenadřete. Nebudete se pohybovat ve vertikále, nýbrž traversovat zvrásněnou skalní stěnou. Chodící pasáže navíc zdaleka převažují nad těmi lezeckými.

Zajištěná cesta je vedena z větší části po skalní římse, která se zařezává do skalní stěny tak hluboko, že nad sebou vytváří skalní převis. Již od úplného začátku musíte ohýbat svá záda, abyste se vtěsnali do vymezeného prostoru skalním masivem. V předklonu či ve dřepu strávíte tolik času, že touha narovnat se, vás požene celou dobu vpřed.

Pro ty z vás, kteří bažíte po lezení jako takovém, nemá tento feratový kousek co nabídnout, kromě dvou úseků, které překonáte během pár minut. Pokud si ale dokážete vystačit s úžasným výhledem, tak neváhejte tento travers podniknout. Adrenalin do žil vám bude pumpovat několik desítek metrů volného prostoru pod vámi.

Parkoviště, kde odstavíte svůj vůz, se nachází u „Restaurantu Haut de la Cote (1036m) am Beginn“ nedaleko obce Noiraigue, na kterou budete zhlížet z výšin připoutáni k jistícímu lanu.

Z parkoviště se vydáte pěšmo mírně z kopce, po více či méně značené lesní pěšince k asi kilometr vzdálenému výchozímu bodu feraty.

Značenou stezkou se bezpečně vrátíte zpátky, popřípadě můžete pokračovat plni dojmů po směru dále lesem a okruh ještě o něco prodloužit. Nedaleko odtud se ční velmi podobný, avšak mnohem větší a slavnější skalní útvar „Creux du Van“.  Tento místní fenomén rozhodně stojí za návštěvu a pár hodin vašeho času.

Celkovou obtížnost hodnotím stupněm B/C. Jedná se tedy o trasu vhodnou i pro úplné začátečníky, s možností natrénovat jištění ještě před tím, než dorazí ke dvěma obtížnějším přelezům. Architekti v těchto místech mysleli i na děti, a tak chyty pro ruce nainstalovali ve dvou úrovních. Na konci, kde pevný kámen pod nohami vystřídá bláto, to může trochu klouzat. Jistící lano pro tento případ dobře poslouží i jako zábradlí.