Feratový okruh přes Jalovec a Malou Mojstrovku

Den 1: Vršič – Zavetišče pod Špičkom

• délka: cca 4-5 h, 7 km
• převýšení +850/-550 m

Architektonicky dokonalá stavba bělostného Jalovce bývá pro svůj takřka dokonalý tvar přezdívána Slovinským Matterhornem. Název vrcholu pochází z výrazu „holá“ neboli „jalová“ hora, s keřem jalovce tedy nemá nic společného. Tyčí se vysoko nad trojici dolin: Planica, Trenta a Koritnica.

Výchozím bodem pro výstup na Jalovec od jihu je sedlo Vršič (1611 m), které protíná Julské Alpy od severu k jihu a spojuje alpská střediska Kranjskou Goru a Bovec (variantu výstupu od chaty u pramene řeky Soča najdeš níže). Odtud míří horská stezka dlouho po vrstevnici (mírná stoupání i klesání) přes suťoviska a kosodřevinou až ke konci strmě nabírá výškové metry k chatě Zavetišče pod Špičkom (2064 m).

Den 2: Zavetišče pod Špičkom – Jalovec – Dom v Tamarju

• délka: 7-8 h, 8 km
• převýšení: +630/-1530 m

Další den nás čeká asi tříhodinový výstup na samotný Jalovec. Cesta to určitě není pro slabší nátury. Stezka se vine suťoviskem a lehčím skalním terénem a místy je dojištěna ocelovými lany. Nejprve se proplétá po úbočí hory Veliki Ozebnik (2480m), a ze sedýlka pak následuje vrcholový hřeben na Jalovec. Mimo jištěných úseků se na několika místech může přidat dlouho do léta ležící sníh.

Rozhledově patří Jalovec ke skutečně excelentním bodům. Díky své poloze na západním okraji Julských Alp odtud přehlédneme nejen celou slovinskou část pohoří v čele s Triglavem, ale také neméně zajímavé italské Julské Alpy (Alpi Giulie) s dominantami Jof  di Fuart a Jof di Montasio. Největší pozornost však asi přitáhne blízký kolos Mangart, spojený s Jalovcem zubatým rozeklaným hřebenem. Rovněž pohled do zelených hlubin doliny Planica připomene, jakou anabázi máme za sebou.

Severozápadním hřebenem z vrcholu zamíříme strmou, místy zajištěnou stezkou do Kotova sedla (2138  m). Odtud vede poměrně nepříjemný sestup suťovým polem do doliny Tamar. V nižších polohách sejdeme k lesu, kterým už je to kousek k chatě Dom v Tamarju (1108 m).

Den 3: Dom v Tamarju – Mala Mojstrovka – Vršič

• délka: 5-6 h, 8 km
• převýšení: +1400/-900 m

Táhlým stoupáním lesem a kosodřevinou nastoupáme do sedla Vratca (1807 m) pod Malou Mojstrovkou. Odtud odbočuje vpravo nástup k pěkně vedené feratě Hanzovat pot (B/C). Příkrý, dobře jištěný komín vytváří pěkný úvod horolezecké stezky. Dále stoupáme po systému skalních můstků. Částečně jištěné skalní stupně vedou na ­plochý východní hřeben, po němž se bez problémů dostaneme až na ­vrchol hory Mala Mojstrovka. Ferrata je díky krátkému nástupu ze sedla Vršič dost oblíbená, zvolte proto ideálně jiný den než víkend a vyrazte včas.

Vrchol poskytuje působivý panoramatický rozhled na nejvyšší vrcholky slovinských Julských Alp. Téměř hned za mohutným vrcholem Pri­soj­nik (2547 m) vyhlíží „monarcha“ těchto hor, pověstmi opředený Triglav (2864 m), přesně východním směrem proráží protažený zubatý hřbet Škrlatica (2740 m) a konec hřbetu tvoří souměrný pyramidový vrchol Špik (2462 m).

Sestoupit můžeme po strmém jižním hřbetu do sedla vysoko nad Vršičem. Odtud pokračujeme vlevo do skalního žlabu a poté sestoupíme po svahu s jemnou sutí na silnici vedoucí zpět do sedla Vršič.

• Zavetišče pod Špičkom (2064 m)
• chata Koča pri izviru Soče (886 m)
• Tičarjev dom na Vršiču (1620 m)
• Erjavčeva koča na Vršiču (1525 m)
• Bivak na Kotovem Sedlu (1950 m)
• Horská chata Dom v Tamarju (1108 m)

Volné táboření není ve slovinských Alpách povoleno.

Feratový set a helma jsou nezbytností.

1. Vršič (1611 m) – Zavetišče pod Špičkom (2064 m): 4-5 h, 7 km, +850/-550 m
2. Zavetišče pod Špičkom (2064 m) – Jalovec (2645 m) – Kotovo sedlo (2138 m) – Dom v Tamarju (1108 m): 7-8 h, 8 km, +630/-1530 m
3. Dom v Tamarju (1108 m) – Mala Mojstrovka (2333 m) – Vršič (1611 m): 5-6 h, 8 km, +1400/-900 m

• Výstup na Mangart, solitér na hranici s Itálií
• Výstup feratou na Prisojnik skrz největší skalní okno v Alpách