Ferata Stodertaler Steig

Spitzmauer stál dříve poněkud ve stínu nejvyššího vrcholu vápencového pohoří Totes Gebirge – vrcholu Großes Priel. Přispívala k tomu i zdlouhavá, čtyřhodinová normální cesta, na níž se musela velkým obloukem obcházet západní ostruha vrcholového masívu. A tak to byli většinou jen horolezci, kteří zdolávali tento vrchol některou z mnoha výstupových cest severovýchodní, či severní stěnou a pak sestupovali tzv. Severozápadní rampou zpět do sedla Klinserscharte.

Tomáš Formánek, Horská chata Prielschutzhaus

Petr Šiška, Ferrata Stodertaler Steig na Spitzmauer

Tomáš Formánek, Na vrcholu Spitzmauer (2446 m)

Zajištěná cesta vybudovaná v roce 1988 vede jako odvážná direttissima nejnižší částí stěny a zkracuje výstup o dobrou hodinu. Je tak dobře zajištěna, že ani sestup nečiní žádné potíže – cesta na vrchol Spitzmauer a nazpět se tak zkrátila o dobré 2-3 hodiny a zároveň získala na zajímavosti.

Beata Víšková, Spitzmauer – rakouský Matterhorn

O výstupu na Spitzmauer čtěte také tady.

Pohoří Totes Gebirge můžete poznat i na zájezdu CK Alpina – Totes Gebirge – ferraty

Hinterstoder 591 m

Hinterstoder, místo Johannishof (začátek lesní silničky) 605 m

Z výchozího místa k chatě Priel-Schutzhaus 1420 m – zajištěná cesta – Spitzmauer 2446

Stejně jako výstup

Kdo se bude chtít rychle vrátit, půjde i zajištěnou cestou dolů. „Oklika“ po normální cestě je nejméně o hodinu delší ale z hlediska krajiny velmi pěkná.

KS3-C; velmi vzdušné, převýšení 250 m; vzhledem k severní dispozici bývá na zajištěných pasážích kluzko a námraza!