Cesta svatého Olafa: pouť norskou divočinou

Svatoolafská pouť je stará už tisíc let a vede nádhernou skandinávskou přírodou. Vybraná trasa Østerdalsleden (Cesta východním údolím) měří 375 km, vede z Reny do Trondheimu a trvá asi 20 dnů. Konečným cílem je impozantní katedrála Nidaros-nejseverněji položená středověká katedrála na světě a místo posledního odpočinku svatého Olafa.

Tato trasa vede přes lesy, horské oblasti, údolí a kolem jezer. Cestou člověk potká velmi málo lidí a má možnost strávit čas v drsné severské divočině. Trasa je doporučována pro poutníky a turisty, kteří chtějí putovat odlehlými oblastmi, s menšími výdaji a přespávat ve volné přírodě.

Z Reny přes Lia Gård do Otnes

Vycházíme z malého města Rena, ale po pár kilometrech se vracíme zpět, abychom si nakoupili zásoby repelentu. Ten je v Norsku opravdu nezbytností. Na druhý pokus už všechno probíhá hladce a my začínáme naši trasu a první desítky kilometrů v blízkosti řeky Reny nám ubíhají.

Pokračujeme hornatou a jezernatou oblastí. Cestou se střídají lesní a kamenité cesty. Asi po 70 ukrojených kilometrech nás čeká příjemné zastávka v křesťanském centru Lia Gård, kde nás vítají jako první poutníky toho roku a dostáváme k jídlu sobí guláš.

Další den nás čeká krátká zastávka ve vesničce Åkre, kde leží poutnický kámen. Dále pokračujeme po kamenité cestě údolím Rendalen až do městečka Otnes, kde je možnost krátké odbočky ke kostelíku Ytre Rendal.

Z Otnes do Tynsetu

Pokračujeme údolím Rendalen. Z Otnes nás čeká asi 30ti-kilomterový úsek podél řeky Reny po kamenité cestě bez stoupání. Následuje vesnička Bergsed, kde je možnost nakoupit si v místním Coopu. Následuje malá vesnička Elvål a my se těšíme až se opět dostaneme trochu mimo tuto zemědělskou civilizaci.

Norská příroda na sebe nenechá dlouho čekat a hned, jak projdeme přes pozemky farmy Fonnås Gård na nás čeká 600 m stoupání. Dostáváme na nádhernou náhorní plošinu a zažíváme severskou tundru i severní vítr. Časté jsou mokřady, kvalitní boty jsou tedy nutností.

Následujících 40 km vede divokou přírodou. Šlapeme přes náhorní plošinu (asi 800-900 m n.m.), procházíme kolem několika jezer (např. Skårsjøen) a užíváme si krásné pohledy na okolní hory. Cesta rychle utíká a my se blížíme do města Tynset, před kterým následuje náročné klesání.

Z Tynsetu do národního parku Forollhogna

Ve městě Tynset se nachází i levnější supermarkety, takže je to dobrá příležitost pro doplnění zásob. Za Tynsetem je trasa asi na kilometr přerušena a je dobré využít kousek cyklostezky a pak se opět napojit na původní trasu.

Následujících 30 kilometrů se střídají lesní a zpevněné cesty a trasa prochází přes zemědělskou vesničku Vingelen. Další den jsme děláme mírnou odbočku do vesnice Os a vyzvedáváme si předem poslané zásoby na místní faře.

Pak ještě zbývá projí přes vesnici Dalsbygda a následuje výstup na další náhorní plošinu. Opět na nás čeká divoká příroda a jeden z nejkrásnějších úseků trasy – národní park Forollhogna. Před tím ještě absolvujeme první odpočinkový den, který nám celý proprší.

Přes národní park Forollhogna

Tento národní park je opravdu perličkou celé trasy. V tomto park prochází trasa mezi jezerem Forollsjøen a horou Forollhogna (1332 m.n.m.) – pokud je libo, je to krásný výstup. Nádherné výhledy celý den. Nemáme štěstí na počasí, vydatně fouká a tečkou na závěr je krátké krupobití.

Trasa národním parkem pokračuje přes náhorní plošinu a poté následuje sestup k soutoku řek Bua a Storbekken. Tam je možnost historické zastávky v místním skanzenu. Je to historicky známá oblast pro zpracování železa. Ukazatel na Trondheim nám oznamuje, že zbývá 110 kilometrů.

Pokračujeme údolím Budalen kolem několika farem, vystoupáme na náhorní plošinu a tam nás mile překvapuje otevřená poutnická chata, ve které nocujeme. Klesáme do údolí Gauldalen a procházíme usedlostí Singsås. Namáhavá cesta přes mokřady, kterou šlapeme dál, se vyplácí a asi v 11 v noci vidíme dva nádherné soby.

Poslední štace ze Singsås do Trondheimu

Potkáváme další otevřenou poutnickou chatu, která je velmi útulná, snad jako všechny norské chatky. Pomalu se blížíme k Trondheimu. Klesáme kolem velkého jezera Samsjøen a já se modlím, aby moje slepované boty vydržely tyto velmi vlhké močálové oblasti.

Čím dál víc pociťujeme blížící se civilizaci. Objevují se farmy a malé domky. Na posledním vyšlápnutém kopci na trase stanujeme a užíváme si pohled na zářící Trondheim – cíl naší trasy.

Čeká nás poslední úsek, sestup do Trodheimu a řeka Nidelva nás přivede až do samotného centra. Když přicházíme ke katedrále Nidaros mísí se v nás dva pocity. Mírná nostalgie, že už jsme na konci trasy a radost, že jsme to všechno zvládli.

Při podrobném plánováním trasy je velmi dobrým zdrojem oficiální stránka pouti: https://pilegrimsleden.no/en/trails/osterdalsleden

Ideální je stanování ve volné přírodě, které je v Norsku povoleno. Na této trase se taky nachází tři poutnické chatky, které jsou volně přístupné. Občas je možnost přespávat v různých placených chatách a ubytovnách, ale je lepší si to domluvit předem.

Doporučuji si zásobování dobře naplánovat a promyslet. V rámci šetření vlastní peněženky nakupujte v supermarketech jako je Coop, Rema 1000 nebo Kiwi. Nosili jsme si vždy zásoby potravin na několik dnů. Přírodních zdrojů vody je cestou dostatek.

Spacák, karimatka, stan, nepromokavá bunda, pláštěnka, nepromokavé pohorky, trekové hole a běžné vybavení na vícedenní trekování v severských podmínkách. Dále doporučuji přibalit moskytiéru na hlavu, repelent a taky powerbanku.

Z Osla do Reny vlakem s přestupem v Hamaru. Popř. autostopem (v Norsku velmi bezpečné a pohodové). V Trondheimu je možnost autobusových i vlakových spojení.

V Norsku je velké množství krásných treků. Doporučuji například Národní park Jotunheimen a výstup na nejvyšší horu Norska Galdhøpiggen.

Další treky v Norsku