Těch 66 metrů, které Bietschhornu chybí do hranice 4000 metrů, jsou pro něj požehnáním. Je tu klid a liduprázdno. Horolezci, kteří zmiňovaný “handicap” nepovažují za významný, si mohou mnout ruce. Tento vrchol Bernských Alp totiž nabízí hned několik neotřelých výstupových linií ve fantastické a divoké krajině.
Bernské Alpy – Švýcarsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Bietschhorn je hora majestátního tvaru. Především z jihu zaujme mohutnou pyramidou se třemi hlavními hřebeny – jihozápadním, severním a západním. Těmi také vedou hlavní výstupové linie. Ani jedna varianta není zcela banální a vyžaduje minimálně lehké lezení, dovednost ve slaňovaní, a především zkušenosti s pohybem v náročném alpském terénu. Kvalita skály je na Bietschhornu velmi různorodá. Na jedné straně tu najdete krásné lezení přes hřebenové věže, na straně druhé se musíte poprat s nestabilními kameny, kterých je zde nemálo. Výstupy jsou dlouhé, návraty ještě delší. Zkrátka alpinismus se vším všudy. Nenechte se ale odradit. Zážitky, které vám tento vrchol nabídne, budou ryzejší než z mnohých čtyřtisícovek.
Bernské Alpy, pohoří pro dobrodruhy
Bernské Alpy jsou zárukou, že zažijete něco výjimečného. Když odhlédneme od epicenter turismu, jako je Jungfraujoch, nabízí se ve zdejší divočině obrovský potenciál, jak zažít túry osaměle, nebo jen s minimem dalších lidí. Bietschorn najdete na jihozápadním okraji této oblasti, mezi velkým údolím Rhôny a komornější dolinou Lötschen. Druhá jmenovaná dost jasně vystihuje atmosféru celého pohoří a vesničky Willer, Blatten a Falfleralp nabízí východiště pro četné túry v celém pohoří. Z vyšších kopců je nejvíce dosažitelný právě Bietschhorn. Jeho vrchol vidíte hned od auta. Dělí vás od něj ale 2400 výškových metrů, které si musíte poctivě odšlapat. Lanovek je v Bernských Alpách minimum, s jejich pomocí zde tedy nepočítejte.
Nejsnáze dostupný je vrchol přes chatu Bietschhornhütte (2564 m), ke které z Blatten vystoupáte zhruba za 3 hodiny. Pro někoho je důstojným cílem už jen nocleh na této stylové a skromné chatě se srdečnými správci, jiní mohou pokračovat přes hřeben do opuštěného údolí Bietschtal na jihu. Většina těch, kteří odtud chtějí na nějaký vrchol, míří právě na Bietschhorn, a to konkrétně západním hřebenem (AD, III), dnešní normálkou.
Ze západu
Už výstup od chaty do sedla Bietschjoch vás trochu připraví na to, co vás na této dlouhé túře bude čekat. Zapomeňte na pohodlné stezky nebo vyšlapané dálnice po ledovci. Na tomto kopci se vše točí kolem suťovišť, volných kamenů a až potom, když máte štěstí, i kusu pevné skály. K tomu se na západním hřebeni dostanete až poměrně pozdě. Nejdříve musíte ze sedla překročit krátké úseky rychle mizejících ledovců Bietsch a Nest a poté přes kótu 3408 nastoupit na samotný hřeben. Tam se vine stezička, která má často několik variant a drží se v linii hřebene, tu ovšem odskočí jak do jižní, tak severní stěny. Čím výš se dostáváte, tím začíná být výstup atraktivnější. Nejen lezecky, ale také díky výhledům na Walliské Alpy, které se vám nabídnou na jihu. Dominuje jim pyramida Weisshornu, které sekundují další významné a vysoké vrcholy nad údolími Saas, Matter a Anniviers. Východ slunce na západním hřebeni Bietschhornu nemá chybu.
V horní části vás čeká lezení na Rote Turm a následně po exponovaném horizontálním hřebenu. Obtíže dosahují maximálně III. – IV. stupně a v klíčových místech vám pomohou borháky. Dvě stě metrů od vrcholu se linie napojuje na severní hřeben, který vás dovede až ke kříži netradičního tvaru. Standardně se sestupuje stejnou trasou, ale nabízí se i jiné, zajímavější možnosti, ke kterým se dostaneme vzápětí. Na túru budete potřebovat asi 10 – 12 hodin od chaty k chatě, minimálně 30 metrové lano, pár smyček, friendů, vklíněnců a podle sněhových podmínek i mačky a cepín.
Z jihu a východu
Na Bietschhorn můžete také vyrazit z jihu, z údolí Rhôny přes chatu Baltschiederklause. Už jen pochod k této stavbě z roku 1922 vyžaduje velké odhodlání, protože zahrnuje 14 kilometrů chůze, 1900 metrů stoupání a řadí se tak s 6 – 7 hodinami k nejdelším přístupům k chatě, s jakými se můžete ve Švýcarsku setkat. Její lokalita je ale fantastická. Ani tady nebudou z výše zmíněného důvodu nikdy davy turistů a v blízkém okolí je tolik horolezeckých cílů, takže se nemusíte bát, že se tu budete nudit ani při delším pobytu. Nastupuje se odtud také hned na tři výstupové linky na Bietschhorn, jehož východní stěna působí z terasy chaty obzvlášť monumentálně. Jejím středem vede lezecky velmi vděčná 600 metrová východní ostruha (D-, 4b). Přístup k ní je krátký, užijete si tu příjemné lezení do IV. stupně, a to navíc na sluníčku.
Ještě náročnější je hřeben jihovýchodní. Přístup vede pod východní stěnou po ledovci Äusre Baltschieder, ze kterého musíte po rampě nastoupit na hřeben. Brzy vás přivítá klíčové místo obtížnosti V, dále už jsou skalní obtíže nižší. Ty mohou ale být při nepřízni počasí vyšperkovány ledem nebo sněhem, které náročnost opět vyšponují. Od chaty ke kříži počítejte s 8 – 10 hodinami. Pokud by ani to pro vás nebyla dostatečná výzva, můžete nejdřív vylézt jižní hřeben na sousední Stockhorn a z něj udělat kompletní traverz na Bietschhorn.
Ze severu
Zbývá hřeben severní. Ten je obtížností velmi podobný normálce ze západu, je ale hůře přístupný, a tudíž i méně frekventovaný. Východištěm je v tomto případě sedlo Baltschiederjoch (3195 m), do kterého se dostanete relativně rychle a snadno z chaty Baltschieder. Tedy v případě, že je ledovec Äusre Baltschieder v dobré podmínce stran trhlin. Alternativně je možné do sedla vystoupit přímo z údolí Lötschen, z vesničky Blatten. Turistické značení sice vede jen do místa zvaného Resti, ale Mapy.cz vás bezpečně odnavigují až pod stěny Rote Galn a do kuloáru, kterým projdete až do sedla. Terén je náročný, nepříjemný, ale pořád se u této hory jedná o relativně rychlý přístup. Převýšení z údolí je sice 1700 metrů, ale kilometrů mnoho nenachodíte. Teoreticky lze tuto trasu využít i pro přístup na chata Baltschieder, což vám může v jistých případech dost usnadnit logistiku.
Nástup ze sedla na severní hřeben má dvě varianty. Na jaře a začátkem léta, kdy je dostatek sněhu, lze využít tzv. firnovou variantu žlebem od severovýchodu. Je to snazší, rychlejší a v dobré podmínce bezpečnější. Později v sezóně je nutné dostat se ze severu na kótu 3477. Tam může být problematický závěr ledovce, který s přicházejícím podzimem (a odcházejícím sněhem) mění svůj povrch na betonově tvrdý. A naopak kameny ve skalní stěně mají při absenci sněhu tendenci stabilitu ztrácet. Když zvládnete tuto nástrahu, je další postup přímočarý. Stále po hřebeni. Významnější lezení začíná až za kótou 3706. I tak se ale jedná vždy o izolované výšvihy. Dvě nejobtížnější místa jsou odjištěna borháky, ve zbylých úsecích lze případně pohodlně jistit smyčkami, vklíněnci nebo friendy. Jak již bylo zmíněno, zcela v závěru se zprava připojuje západní hřeben a cesta je společná.
Ze všech stran
Výhoda severního i západního hřebene je ta, že je lze snadno využít i pro sestup. Nabízí se tak hned celá řada variant jak podniknout traverz Bietschhornu. Nejsnazší je kombinace severního a západního hřebene, a to v obou směrech. Další možnosti jistě domyslíte sami. Pokud byste ale měli dost odhodlání a chtěli to mít kompletní, můžete například vylézt JV hřeben, sestoupit severním a den nato vylézt východní ostruhou a sestoupit západním hřebenem. Dejte pak vědět, jaké to bylo.
A kudy to vzali pionýři alpinismu devatenáctého století? V roce 1859 vylezli na Bietschhorn jako první Joseph Ebener, Johann a Anton Siegenovi a Leslie Stephen severním hřebenem. Dostali se pod něj ale zatím v tomto článku nezmiňovaným přístupem od Bietschhornhütte traverzem ledovce Nest. To se dá udělat i dnes, na severní hřeben se pak napojíte až na kótě 3706. Myslím, že tato poslední zmínka krásně dokresluje, jak bohatou paletu dokáže horolezcům s dobrodružnou duší tato dominanta Bernských Alp nabídnout.
Ubytování a jídlo
- Bietschhornhütte (2565 m): Přístup 3 hod (1000 Hm) z Blatten. V provozu od konce června do začátku října, kapacita 25 míst. Tel. +41 (0)79 609 11 89, [email protected]
- Baltschiederklause (2783 m): Přístup 6 – 7 hodin (1900 Hm) z Ausserberg. V provozu od konce června do začátku října, kapacita 71 míst. Tel.: +41 (0) 79 541 65 75, [email protected]
Potřebné vybavení
- Minimálně 30 metrové lano,
- pár smyček,
- friendy,
- vklíněnce
- podle sněhových podmínek mačky a cepín.
