Babí hora je nejvyšším vrcholem pohoří Beskydy, které se táhne přes tři státy: Česko, Slovensko a Polsko. Víte, že tento velikán Beskyd se nachází jen necelých 50 kilometrů od českých hranic?
Oravské Beskydy – Slovensko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Vrchol se nachází méně než padesát kilometrů od nejvýchodnější části naší země. Její vrchol tvoří zároveň přirozenou hranici mezi Polskem a Slovenskem. Jedná s také o nejsevernější bod Slovenska. Zajímavostí je, že se jedná o druhý nejprominentnější vrchol Polska (prominence 1075 m) – první je Sněžka. Co se týká Slovenska, tak je před Babí horou pouze Gerlach a Ďumbier. Možná, že i pro její dominantní vzhled ji Slováci berou jako svoji národní horu, a to spolu s Kriváňem a Královou holí.
Abych předešel nedorozumění hned v úvodu. Nezaměňujte Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1323 m), s nadřazeným celkem Beskydy, jejichž nejvyšším vrcholem je zmiňovaná Babí hora (spadá do podcelku Oravské Beskydy).
Výchozím bodem je Oravská Polhora a následně parkoviště u chaty Slaná voda (vzdálená asi 3 km od Oravské Polhory).
Na vrchol naučnou stezkou
Od chaty vás čeká téměř kilometrové převýšení, takže si podle toho vyhraňte čas. Vybrat si můžete ze dvou variant výstupu. Buďto po žluté anebo po červené „s přestupem“ na modrou značku – obě trasy můžete spojit do krásného okruhu.
Žlutá značka překonává krátký asfaltový úsek, poté už se dostanete na širokou lesní cestu, která vás provede přes úvodní úsek hustým lesním porostem. Žlutou značku provází naučná stezka s množstvím informačních tabulí a odpočívadel, které jsme vzhledem k blížící se tmě téměř nevyužili.
Asi po dvou kilometrech dorazíte k hájence Hviezdoslavova horáreň, kde se údajně konají výstavy. Trasa dlouhou dobu kopíruje tok říčky Bystrá a poté stoupá strmě jihozápadním hřebenem Babí hory. Až se dostanete nad les, čeká na vás úsek přes horské louky. Prý jsou odtud ve dne a za dobrých podmínek krásné výhledy na Západní Tatry, Vysoké Tatry nebo Malou Fatru. Od hájenky už se jedná o souvislé stoupání, díky kterému začnete rychle nabírat výšku.
Nakonec cesta přes kamenné moře
Ve výšce asi 1500 metrů se nachází dřevěný přístřešek, který má tvar „áčka“. Je u něj také pramen, ze kterého můžete doplnit zásoby vody. Od přístřešku už je stoupání mírnější. Posledních zhruba dvacet výškových metrů je tvořeno kamenným mořem, po jehož překonání jste na vrcholu Babí hory ve výšce 1725 m. Na jejím vrcholu stojí papeže Jana Pavla II (za mlada Babí horu často navštěvoval), rozcestník, spoustu kamenných mužíků a jakási kamenná hradba.
Sestup
Na zpáteční cestu se vydejte po modré po západním hřebeni do sedla Brána (1408 m) a z vrcholku Malá Babia hora (1517 m) začněte klesat po červené. Stezka se vine lesem a kopíruje tok horské bystřiny Vonžovec. Poslední zhruba tři kilometry vedou po zpevněné cestě.
Potřebné vybavení
V zimním období se můžou hodit sněžnice.
Přístup na začátek
Pokud pojedete autem, tak je cesta bez problémů. Vlakem je doprava trochu komplikovanější. Jede se přes Žilinu, ve které je potřeba přestoupit na autobus z Oravské Polhory, potom po svých, aspoň tak jsme to pár let nazpět řešili s kamarádem.
Cesta vlakem a busem je časově dost náročná, ale to nám nevadilo, protože naším cílem bylo na Babí hoře přespat. Nevzali jsme si stan, protože jsme měli v plánu, že si na vrcholu vykopeme zákop (termín byl myslím v lednu), ale o tom až později.
