Arizona Trail: přes pouště, hory a věhlasný Grand Canyon

Stezka divokou Arizonou

Arizona je synonymem pro krajinu pouští, vyprahlých hor a dechberoucích scenerií legendárního Grand Cayonu. AZT prochází Arizonou od jihu přes střed až na sever. Příroda v Arizoně je nádherná a pestrá. Z nebezpečných zvířat jsme potkaly pouze jednoho chřestýše. Stan jsme si postavily večer kdekoliv hned u stezky. Jídlo jsme měly celou dobu ve stanu, na strom jsme ho nevěšely ani jednou, na kaktusech by to ani nešlo. Stezka je většinou pohodlná pěšina, celá je nezpevněná, žádný asfalt. Několikrát nám pršelo nebo sněžilo. Člověk musí být samostatný, je zde několik úseků, kdy jsi několik dní zcela mimo civilizaci. To je důvod proč bych o stezce řekla, že je náročná.

Kdy vyrazit na Arizona trail?

Jarní sezóna je od března do května – z jihu na sever, podzimní sezóna je říjen až listopad – ze severu na jih. My jsme začínaly 9.3.2024 v městečku Sierra Vista.

Poušť se střídá s horami

Sezóna na trek je krátká, začínáš v poušti, kde je vedro i na jaře, a snažíš se dojít do Pine dřív, než začnou vedra. Nad Pine pokračuješ na náhorní plošině, kde se drží dlouho sníh. Trekaři, co začali o týden dříve nebo šli rychleji než my, tak čekali týden v Pine, než sníh roztaje. Sníh je problém od začátku treku až do konce. Poušť se střídá s horami vysokými nad 2.500 metrů a tam můžeš sníh na jaře očekávat. Jak roztaje na horách sníh, tak se stane vedro v pouštních úsecích nesnesitelné a vysychají některé přírodní zdroje vody. Trail angelé navážejí pitnou vodu na nejhorší úseky a tím se stává celá stezka snadněji zvládnutelná. Na Farout hikeři stav vody uvádějí, vždycky si aktuální stav dopředu přečteš.

Nám zabral celý trail 7 týdnů. Spaly jsme ve stanu, pouze občas jsme šly na hotel nebo k trail angelům. Náklady na život na americkém trailu se obecně uvádějí 1.000 až 2.000 dolarů na měsíc na osobu. My jsme utratily 1.500 dolarů na osobu na měsíc.

Permit do Grand Canyonu

Absolutní vrchol trailu je přechod Grand Canyonu. V trailové sezoně každý den vystaví pracovníci Backcountry office permity na přespání v campu v Grand Canyonu pro 12 thru hikerů. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Žádná rezervace dopředu není možná. My jsme přišly v první vlně a permity jsme dostali všichni bez čekání. V hlavní vlně se údajně čeká na permit několik dní, ale zase čekat v campu za 6 dolarů na noc na South Rim není zase až tak špatné. My jsme zůstaly v campu na South Rim dvě noci dobrovolně. V každém případě můžeš přejít Grand Canyon bez noclehu a permitu v jednom dlouhém dni, je to asi 38 kilometrů a značné převýšení.

Podrobný popis treku najdeš na mém blogu www.alacesty.cz.

• Spaní ve stanu v přírodě. Celý trail vede divočinou, po několika dnech je vždy možnost odbočit z trailu a dostopovat si do města a dokoupit zásoby. Jídlo si nosíš asi na 5 dní, můžeš si vařit nebo jíst studenou stravu.
• Největší pozornost jsme věnovaly vodě, aktuální info jsme se dočetly vždy ve Farout. Běžně jsme nosily 2 litry vody, pouze výjimečně to bylo více. Filtr je nutností, vodní zdroje jsou různé nádrže, potůčky, jezírka a kaluže.
• Veškeré informace jsme našly na www.aztrail.org. K orientaci jsme si stáhly do mobilu Farout app, funguje i off line. Je tam podrobná mapa a aktuální informace.

Běžné vybavení na trek. V poušti je přes den vedro, v horách v noci mrzne. My jsme měly několik nocí – 6, doporučuji teplý spacák. Stezka je pohodlná, v horách je místy sníh, vše jsme prošly v běžeckých měkkých botech, jiné boty tam nikdo nepoužívá.

Na začátek nás odvezl trail angel z městečka Sierra Vista. Domluvily jsme si ho na FB ve skupině Arizona Trail Class of 2024.

Několik set

AZT po etapách

Mexické hranice – Patagonia – 0. – 85. kilometr

Hned první den stezka stoupá přes Miller Peak (2.885 m) nejvyšší horu oblasti, ve vrchních partiích jsme měly sníh. Nadále stezka klesá a vede pustinou až do městečka Patagonia ve výšce 1.250 m. Jsou zde dva obchody, kde se dá dozásobit, je možné koupit i plyn. Většina hikerů nocuje v campu Terra Sol.

Patagonia – Sahuarita Route – 85. – 172. kilometr

Stezka vede pustou otevřenou krajinou ve výšce nad 1.000 metrů většinou bez stromů, částečně jde o pastviny pro krávy, často hikeři pijí vodu určenou kravám. Stan jsme stavěly v bezprostřední blízkosti stezky. Asi 10 kilometrů od Sahuarita Route je velké nákupní středisko a fastfoody, dobily jsme si tu elektroniku. Odvezl nás tam trail angel.

Sahuarita Route – Molino Basin – 172. – 260. kilometr

Nacházíme se v místě zvaném Sonora desert a jako poušť také krajina začíná vypadat, převažují kaktusy, pomalu míjíme obrovské kaktusy saguaro. Procházíme Colossal Cave Parkem, pokud by zde chtěl člověk přespat, tak potřebuje permit za 10 dolarů, nám se platit nechtělo, stan jsme stavěly až za hranicí parku. Následuje Saguaro NP, permit na týden stojí 15 dolarů, permit na noc 8 dolarů. Potřebuješ oba. Přejít celý národní park bez noclehu by bylo docela náročné. Překročily jsme zasněžený hřeben ve výšce 2.600 metrů a sestoupily opět do nižších výšek. Z Molino Basin jsme jely stopem do Tucsonu nakoupit jídlo. Jsou zde také outdoorové obchody.

Molino Basin – Summerhaven – 260. – 296. kilometr

Prochází se nádhernými Catalina Mountains do turistického letoviska pod Mt Lemmon ve výšce 2.400 metrů. Jedna z nejkrásnějších částí jižní Arizony. V Summerhaven je předražený obchod, kde se dá koupit jídlo i plyn.

Summerhaven – Kearny – 296. – 423. kilometr

Poušť plná kaktusů. Voda je zde vzácná, jsme závislé na sběračích dešťové vody a trail angelech, kteří nám vodu vozí. V Kearny je nákupní středisko.

Kearny – Roosevelt Lake – 423. – 553. kilometr

Nejprve se jde kolem řeky Gila, je zde nejnižší bod celého trailu a to výška 450 metrů. Od řeky se stoupá zase do hor. V Roosevelt Lake je shop v Marině, většina hikerů si tam posílá balík s jídlem. Naproti shopu je hiker box v malém domečku, my jsme se v hiker boxu dozásobily na další etapu. V shopu v Marině skoro nic není. Dokoupení jídla je možné v Tonto Basin nebo na benzině před Roosevelt Resort. Balíky s jídlem jsme si neposílaly nikdy, celkem se to prodraží. Poště zaplatíš 25 dolarů a místu, kam si balík pošleš 10 dolarů.

Roosevelt Lake – Sunflower – 553. – 619. kilometr

Od jezera stoupáme prudce do hor až do výšky 1.700 metrů. Většina hikerů šla odtud přímo do Pine, my jsme si po 3 dnech ze Sunfloweru zajely stopem nakoupit do města Payson do Walmartu, v tomto řetězci se dá koupit jídlo a plyn úplně nejlevněji.

Sunflower – Pine (Payson) – 619. – 734. kilometr

Podle mne nejnáročnější etapa, která vede zcela opuštěnými horami, přechází se sedlo ve výšce nad 2.000 metrů, tady jsme na severních svazích měli sníh. Pine je údajně hezké město, ale s drahým obchodem. My jsme si zajely raději stopem do Paysnu, kde je velké množství levných hotelů a Walmart. Také jsou tu outdorové obchody.

Pine – Flagstaff – 734. – 917. kilometr

Nad Pine jsme vystoupaly na náhorní plošinu ve výšce nad 2.000 metrů. Tato etapa vedla opět nádhernou přírodou, každou noc nám u stanu vyli kojoti. Místy nás provázel sníh. Ve Flagstaffu si všichni hikeři kupují nové boty v R.E.I. Je tu velké množství levných hotelů a skvělí trail angelé, kterým dá hodně hikerů před hotely přednost, andělé totiž i hikerům vaří. Flagstaff je hezké město ve výšce nad 2.000 metrů, je zde i univerzita.

Flagstaff – Grand Canyon – 917. – 1.118. kilometr

Další náročná etapa, nejprve se musí přejít úbočím zasněženého San Francisko Peak ve výšce 2.780 m. Dále se pokračuje vyschlou prérií až do Grand Canyonu. Voda je na této etapě vzácná, nosily jsme si větší množství, nikdy né více než 3 litry.

Grand Canyon – první věc co by měl každý hiker udělat před vstupem do Grand Canyon Village, je navšívit Backcountry office. Zde dostane permit na nocleh v campu uvnitř Grand Canyonu, cena za osobu na noc je 12 dolarů, denně se vystaví maximálně 12 permitů, vyřídíš ho pouze osobně na místě. Kdo se do počtu 12 lidí nevejde, musí počkat na další den. Vyplatí se požádat také o permit na noc do campu na North Rim, stejná cena 12 dolarů. Tyto permity obdrží pouze thru hikeři. Je to velká výsada, protože ostatní turisté žádají o tyto permity dlouho dopředu nebo se o ně dokonce hraje v loterii. My jsme permity dostaly bez čekání, na datumy jaké jsme si přály. Grand Canyon a jeho přechod je zlatý hřeb celého trailu. Na jižním Rimu Grand Canyonu si většina hikerů dává pár dní volna, thru hikeři mohou postavit stan v campu Mather na spotu 24. a 25. bez předchozí rezervace za 6 dolarů na osobu a noc. Veškeré restaurace a jídlo v obchodě je zde drahé.

Grand Canyon – hranice Utahu – 1.118. – 1.279. kilometr

Grand Canyon se přechází s jídlem na celý zbytek trailu, batoh je tedy docela těžký. Jakmile jsme vylezly na North Rim ocitly jsme se v jiném světě. Vše je zde zavřené až do 15.5. North Rim je ve výšce 2.500 metrů, měly jsme zde sníh. Zavřená byla i silnice. Tento úsek je náročný opuštěností a zimou. Prvních 40 kilometrů jsme musely jít kvůli sněhu po silnici. Na kilometru 1.234 se dá odbočit do Jacob Lake, kde je hotel s restaurací. Ubytování je nutné objednat nejméně den dopředu on line, na poslední chvíli může být vše vyrezervované. Pokojů zde není mnoho. Spaly jsme tu 2 noci, čekaly jsme až přestane sněžit. V místním obchůdku se dají koupit chipsy, oplatky a podobné jídlo. Severní terminus je v pustině, je nutné si objednat odvoz nebo popojít pár kilometrů k parkovišti a tady se dá už stopovat do města Page.

Podrobný popis na alacesty.cz/2024/03/azt-arizona-trail-jih

• Hayduke trail: kaňony a ouštěmi na jihozápadě USA
• John Muir Trail: divočinou Kaliforine
• Pacific Crest Trail: Pacifická hřebenovka
• Trek skrz Yosemity za 4 dny