Aklimatizační trek od kláštera Hemis do Shang Sumdo a Martselang

Cestovatel, který nestrávil před cestou do Lehu nějaký čas ve vyšších nadmořských výškách, se musí po příletu či příjezdu nejdříve aklimatizovat. Samotné město již leží ve velké nadmořské výšce, a proto zde většina lidí zůstává k několikadennímu aklimatizačnímu pobytu. Spojí tím příjemné s užitečným a prohlédnou si Leh a jeho pamětihodnosti. On i takový výstup ke královskému paláci dá docela zabrat a člověk se u toho pořádně zadýchá. Poté, co odezní únava a bolesti hlavy už můžeme vyrazit někam výš, ale i nadále je potřeba postupovat pomalu a na výšku si zvykat.

Možností aklimatizačních treků okolo Lehu je povícero, jednou z nich je zde popsaný téměř neznámý trek od kláštera Hemis. V horách nad údolím Indu ukrytý Hemis patří k největším a nejznámějším klášterům v Ladakhu a je hojně navštěvován turisty. Probíhá tu také překotný rozvoj, nad klášterem se staví spousta nových budov a vypadá to tu trochu jak jedno velké staveniště. Nejdříve tedy prokličkujme mezi spoustou stavebního materiálu a pokračujeme vzhůru nad klášter, kde stojí několik stúp. Dále už je stezka méně chozená, o kousek výš objevíme další romantickou polorozpadlou stúpu ukrytou v keřích. Stoupáme lesem podél řeky, mineme mohutnou mani-wall a za chvíli dorazíme k odbočce k dalšímu klášteru, který je jak orlí hnízdo ukryt vysoko ve skalách. Díky dotacím k němu vede betonový chodníček. Dál už je stezka prošlapána jen od koníků a oslíků, se kterými tu občas chodí místní obyvatelé. Samotná niva je zarostlá téměř neprostupnými porosty vrbiček, stezka vede ve svahu o kousek výš. V tomhle místě se nám za zády začínají otvírat krásné výhledy na sněhovými čepičkami pokryté mohutné pohoří Ladakh Range, ležící na druhé straně Indu. Pokračujeme stále kousek nad řekou, po její pravé straně (strany udávám ve směru pochodu). Za chvíli přichází jedno z klíčových míst, kde je třeba nedat se zmást. Stezka na naší straně totiž vypadá, že snad končí, nahoře je skála a dole neprostupná džungle. Vše tedy nasvědčuje, že už jsme dorazili k odbočce do sedla. Z hlediska aklimatizace i výhledů na oba kláštery i okolní hory je výstup do tohoto sedýlka sice fajn, ale vězte, že toto není správné sedlo, to naše je ještě o notný kus dál, vzdálenosti jsou mnohem větší, než je člověk zvyklý. K mýlce může dojít celkem snadno, mapy jsou totiž poměrně nepřesné, ať už použijete kteroukoliv dostupnou. Jako nejlepší nám nakonec přišlo kombinovat francouzský Olizane se starými americkými mapami a doplňovat schématickou mapou Trekking map of Ladakh &  Zanskar and adjacent areas of Himachal Pradesh. K tomu nezapomeňte přibalit buzolu.

Takže ve zmíněném místě pokračujeme podél řeky dál, vrchem překonáme obrovskou oblou skálu a stoupáme stále podél potoka, zde už je stezka opět patrná. Vyšplháme po skalce vedle malého vodopádku a tady už je potřeba říčku několikrát křížit, vyberte si sami, kudy se zdá průchod nejjednodušší.

Tuto etapu je třeba překonat ideálně v dopoledních hodinách, než se oteplí a slunce zapraží do ledovců a sněhu v horách nad námi. Ty potom totiž začnou mohutně odtávat a z drobné čisté říčky se stane zakalená dravá a velice obtížně překonatelná řeka. Před cestou do Ladakhu je užitečné naučit se správnou techniku brodění. A v některých situacích také obětovat sucho v botách a brodit v pohorách.

Po chvíli hopsání z břehu na břeh se přiblížíme k soutoku dvou říček. Je tu obrovský balvan poskytující v slunečním žáru příjemný stín, místo je také označeno modlitebními vlaječkami, nelze je minout. My pokračujeme doleva podél drobnější říčky, opět volíme chůzi po tom břehu, kde nám reliéf dovolí.  První schůdný otevřený terén směrem doleva už je opravdu ta správná cesta do našeho sedla. Půjdeme-li podél potoka ještě o pár desítek metrů dále, najdeme po levé straně za velkou skálou ideální a v širokém okolí asi i jedinou rovinku pro přenocování. Kdysi tu asi stávalo kamenné stavení pastevců. Místo je dobře chráněné a je tu voda, co víc si přát.

Další den dlouze stoupáme do sedla, držte se lehce vpravo. Sedlo poznáme snadno – jsou tu nezbytné modlitební praporky. Výhledy na obě strany jsou úžasné. Za námi údolí Indu a masiv Ladakh Range, před námi se otevřel pohled na zaledněné a sněhem zasypané pohoří Zanskar s nejbližším Stock Range.

Po relaxaci v sedýlku se spouštíme ze svahu přímo dolů, ano tahle „šluchta“ je opravdu tou správnou sestupovou cestou, není ani tak obtížná, jak to na první pohled možná vypadá. Dole přicházíme k malé říčce a podél ní už vede cesta dolů. Při pohledu zpět nám je jasné, že cestou v protisměru bychom asi správný průstup do sedla nikdy nenašli. Vidíme jen labyrint zdánlivě neprostupných skal. Sestupujeme po chozené stezce, míjíme opuštěnou kamennou ohrádku a o kus níž i prázdné stavení. Dobře patrná stezka vede stále podél řeky, prochází nádherným kaňonem a po jeho opuštění se náhle terén zcela změní – najednou si připadáte jak v nějaké sopečné či pouštní krajině. Po prtích vydupaných zvířaty dojdete k sedýlku a kopečku se stúpou a pěkným rozhledem na říční údolí, kde leží vesnice Shang s klášterem usazeným vysoko na skále. Ta kratičká odbočka ze sedýlka za ten výhled určitě stojí. A pak už sejdeme k silničce vedoucí říčním údolím, po které za několik kilometrů dorazíme do Shang Sumdo, kde je východiště na známý Markha Valley Trek. Odtud pokračujeme stále podél řeky až do Martselang a dále až k mostu přes Indus do vesnice Karu ležící na hlavní silnici Leh – Manali.

Běžné turistické vybavení.

Z Lehu minibusem do Karu a odtud pěšky do Hemisu. Případně z Lehu taxíkem až do kláštera Hemis.

20 (převážně místní obyvatelé, turisty je tento trek téměř neobjeven)

1. Hemis – plácek na spaní u řeky před výstupem do sedla

2. tábořiště – Shang (lze přenocovat u řeky ve stanu ještě před sestupem do vesnice)

3. Shang – Martselang

Cestu samozřejmě možno rozplánovat i jinak, dle příjezdu do Hemisu, např. první noc přenocovat na travnatých plošinkách kousek nad klášterem.

Z vesnice Shang možno pokračovat opačným směrem dále do hor, přes sedlo Shang La do Matho. Shang Sumdo je výchozištěm asi nejchozenějšího treku v Ladakhu – Markha Valley Trek. Popsaný aklimatizační trek je také možno využít pokud se nechceme vracet do Lehu a rovnou se přesuneme do vzdálenějších hor, například na trek Tso Kar – Tso Moriri.