„Hory severní Evropy“ představují horské prostředí států Island, Norsko, Švédsko a Finsko. Pobaltské republiky a Dánsko sice také spadají do severní Evropy, avšak výška tamních kopců kolem 300 metrů dává tušit, že si tam moc horského dobrodružství neužijete. Nejvýznamnější pohoří této části Evropy je „Skandinávské“, které se táhne od jihozápadu Norska podél hranice se Švédskem a zasahuje až do severozápadní části Finska. Délka Skandinávského hřbetu je 1700 kilometrů, což z něj činí delší pohoří, než jsou například Alpy. Pro tři zmíněné státy je Skandinávské pohoří místem, kde vyrůstají jejich tři nejvyšší národní hory. Jmenovitě Galdhøpiggen v Norsku (2469 m), Kebnekaise ve Švédsku (2103 m) a Haltitunturi ve Finsku (1365 m). Trekking na Islandu Rago NP, řeka Laksaga Východ slunce nad jezerem Inari, Laponsko
Výškou by se daly vrcholy Skandinávského pohoří přirovnat k Tatrám. Rozlehlostí spíše zmiňovaným Alpám. Co z nich dělá světový unikát, jsou bezesporu ostře zařezané fjordy na západě Norska, mohutné ledovce a nepopsatelné scenérie, které vypadají jako vystřižené z filmu „Pán prstenů“. Na své si přijdou také horolezci, kteří mohou dobývat nejen nekonečnou žulovou stěnu Trollveggen.
Seveřané jsou pečlivým národem a v otázce přírody tomu není jinak. V místních horách najdete desítky chráněných oblastí, které jsou téměř nepoznamenány lidskou rukou.
Island je, tak jako téměř ve všem, kapitolou sám o sobě. Především vulkanická činnost z něj dělá unikátní místo na zemi. Ta má totiž na svědomí spousty činných sopek, vroucích gejzírů a také nejvyšší vrchol Islandu Hvannadalshnúkur (2110 m), který vyrostl díky vulkanické činnosti.
V této sekci dále najdete také články věnující se Špicberkům a Grónsku.
