Moje snaha stát se Sněžným leopardem jde do finále! V létě 2019 mířím do Nebeských hor a chystám se na Pik Pobědy 7439 m. Beru s sebou prověřeného parťáka Martina Sankota.
Pik Poběda bude pro mě poslední z pěti sedmitisícových vrcholů ze série Sněžný leopard. Doufám, že se zadaří a získám slavnou sovětskou medaili a stanu se Sněžným leopardem. Ocenění získají ti, kdo vylezou na Chan Tengri, Pik Pobědy, Pik Korženěvské, Pik Komunismu a Pik Lenina. Dodnes je to prestižní záležitost mezi horolezci nejen v Rusku. Pár Čechů už na vrcholu Pik Pobědy stálo, ale celého Sněžného leoparda zkompletovali zatím jen dva. A já budu první leopardí žena široko daleko, pokud se zadaří.
Nocování v ledu
Pik Poběda leží v pohoří Tian Shan, což v překladu znamená Nebeské hory, přímo na trojmezí Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Číny. Štít vítězství nese název na počest vítězství v bitvě u Stalingradu. V originále je to Džengis Čokusu nebo také Tomur Feng. Je to nejtěžší vrchol z celé leopardí série.
Na klasické cestě je pět postupových táborů, přitom dva jsou ve výšce nad 7000m. Obtížnost lezení na stupni 5B ruské škály, což není úplně zadarmo. Velmi riskantní je pasáž Diky s padajícími ledovými seraky a exponovaný a dlouhý, dvanáctikilometrový hřeben vysoko v sedmi tisících. Stan se v té výšce kvůli silnému větru v podstatě nedá postavit. Budeme si muset vykopat jeskyně a přenocovat v ledu. Rozhodující bude počasí a sněhové podmínky, neboť cestu si budeme muset prošlapat sami.
Aklimatizace na lyžích
Pět týdnů budeme mít základnu na ledovci Jižní Inylček, přímo mezi Chan Tengri a Pik Pobědou. Aklimatizovat se budeme na Chan Tengri, přitom z třetího výškového tábora do base campu chci sjet na lyžích. Ještě nevím, jestli na jasankách, nebo na svých skialpových lyžích. Určitě to bude luxusní lyžovačka. Vrcholový útok je v plánu zhruba v půlce srpna.
Zkušenosti s lezením mám, Pamír i Tian Shan dobře znám a vím, co mě tam čeká. Začínala jsem na Pik Korženěvské, o pár let později jsme stáli na Pik Komunismě, Pik Lenina jsem loni sjela na lyžích. Na Chan Tengri jsem při výstupu omrzla a musela se vrátit z výšky 6500 m. O pár let později se mi podařilo sundat pytel a na druhý pokus jsem horu dobyla sama při sólo výstupu. Letos nás čeká ten nejtěžší kopec a doufám, že se mi podaří na Pobědu vylézt a projekt Sněžný leopard dokončit. A když ne, zůstanu Něžným leopardem.
Děkuji Honzovi Spáčilovi, Márovi Holečkovi a Víťovi Strouhalovi!
Více najdete na mandulova.cz
