Dnes už si lezení bez horolezeckého úvazu nedokážeme ani představit. Ale ještě před čtyřiceti lety se navazovali lezci přímo na lano. Teprve s koncem šedesátých let se začaly rozšiřovat jednoduché úvazky.
Dnes už si lezení bez horolezeckého úvazu nedokážeme ani představit. Ale ještě před čtyřiceti lety se navazovali lezci přímo na lano. Teprve s koncem šedesátých let se začaly rozšiřovat jednoduché úvazky. S bezpečností se výrazně zvýšil i komfort lezců a cesta k rozšíření lezení mezi širší populaci byla otevřená. V průběhu let existence lezeckých úvazků se stále zvyšovala bezpečnost výrobků, používali lepší materiály, snižovala se hmotnost a zvyšoval komfort. Přesto je a bude dlouhý pád, i když v moderním úvazku, stále nebezpečný a dlouhý vis bude přinejmenším nepříjemný.
Úvazky jsou součástí horolezeckého vybavení sloužící k spojení člověka s lanemU umožňují zajištění a vytváří pevný bod pro jištění a slaňování. Úvazky rozdělujeme na sedací (bederní), hrudní (prsní) a celotělové. Ještě existuje velké množství speciálních úvazků používaných například při vyprošťování a záchranných pracích, ale těmi se zde zabývat nebudeme.
Výrobci neustále vymýšlejí nové a nové inovace. Zaměřili se i na rozdílnou anatomii kyčlí u žen a mužů a začali vytvářet i úvazky pro ženy.
Úvaz tohoto typu je tvořen pásovým (bederním popruhem) a dvěma oky z popruhů pro nohy. Vše flexibilně spojené dohromady popruhem na přední části, nosným (slaňovacím) okem. Na hýžďové části jsou flexibilní slabé popruhy, které udržují nožní oka na správném místě, tedy pod hýžděmi.
Dnes je pásový bederní popruh standardně opatřen sponou, která umožňuje regulaci obvodu. Sedací úvaz je obvykle opatřen jednou sponou, avšak někteří výrobci preferují spony dvě, aby slaňovací oko zůstávalo vždy uprostřed těla. Spon existuje mnoho druhů, často se setkáme s rychlosponami, které mají výhodu ve snadné a rychlé manipulaci. Na sedácích určených do hor se na spony přidává izolační barva proti přimrzání rukavic či rukou ke kovu.
U nožních popruhů je tomu jinak. Provedení může být fixní, s nastavitelnou sponou nebo s rozepínací sponou. Sedací úvazy opatřeny všemi rozepínatelnými sponami jsou vhodné pro skialpy a VHT, jelikož umožňují nasazení úvazu například i s lyžemi na nohou.
Spojující článek sedacího úvazu je nosné oko, které je na předním díle uprostřed a slouží k jištění a slaňování. Některé modely sedáků jsou vybavené také nosným okem v zádové části sedáku. Praktické využití je pro lanové a lezecké centra. Lano je vedené vzadu a neplete se při překonávání překážek. Nosné oko vzadu, či na boku je vytvořené pro práci v různých polohách, se kterými se při horolezeckých činnostech nesetkáváme (kromě záchranných pracích).
Sedáky jsou opatřeny různým množstvím měkkých textilních nebo plastových či formovaných tuhých plastových materiálových poutek. Dražší modely mají zpravidla formovaná materiálová poutka, ale výběr je na osobních preferencích každého. Výhoda plastových poutek by měla být v lepší dostupnosti materiálu, který je na nich zavěšený. Na druhou stranu mohou při prolézání úzkých komínů nebo plazivek překážet.
Existují i sedáky, na kterých si počet poutek můžeme měnit podle potřeby. Nasouvají se na sedák po „kolejničkách“, které známe z batohů u hrudního pásku. Můžeme se také setkat s poutky 2 v 1, zde je jedno plastové poutko předěleno na dvě pro lepší uspořádání materiálu. Výrobci se snaží stále inovovat, můžeme se jen těšit, s čím přijdou v budoucnu.
Důležitá je šířka popruhů a polstrování a spolu s provedením sedáku. Rozhoduje o komfortu ve visu a na opačné straně o volnosti při pohybu. Pokud počítáte s delšími časy ve visu, stojí za to se zamyslet nad celkově širší a pohodlnější variantou sedáku. Modely určené čistě pro sportovní lezení jdou naopak cestou minimalizace. Pro lezení vícedélkových cest a v horách se používá pohodlnější varianta, protože zde můžeme očekávat delší visy a dlouhá odsednutí při štandování ve výšce.
Existují různé druhy speciálních typů sedáků. Příkladem je trend největšího odlehčení a používají se tam, kde se např. nepředpokládá vis a počítá každý gram. Jejich využití je nejvíce u sportovního podání, ale stále častěji pronikají i do Via ferraty, alpinismu nebo do indoorového lezení. Jsou minimalisticky vyrobeny pouze z popruhů bez polstrování a jen s minimem doplňků.
Horizontální je tvořený hrudním pásem a popruhy přes ramena. Osmička je opravdu osmička, u které máme ruce uvnitř obou ok. Hrudní úvaz má být nastavitelný. Vyrábějí se i nenastavitelné modely, ale každý hrudník je jiný a taky množství oblečení, které máme v tu chvíli na sobě se mění. Poslední dobou se začínají objevovat i kombinace těchto dvou.
Nevýhodou je obecně horší nastavitelnost a menší pohodlí při visu. Jsou vhodnou volbou pro alpinismus, ledovce, Via ferraty, outdoor parky, akce s klienty a jako volba pro začátečníky při lezení a děti.
Při údržbě se vždy řiďte instrukcemi výrobce uvedenými na výrobku nebo v příbalovém letáku. (No nezní to jako klišé z reklamy na bobule?) Většinou je možné k mytí použít čistou vodu, maximálně však vlažnou. V žádném případě neomývejte nebo neperte úvazky v horké vodě nebo dokonce v pračce. Při velkém znečistění je možné k omytí užít mýdlovou vodou a poté rádně vyprat v čisté vodě. Jakékoliv saponáty, ředidla nebo chemická rozpouštědla nesmí přijít do kontaktu s úvazkem. K sušení nepoužívejte sálavé teplo nebo otevřený plamen. Úvazek by se měl sušit přirozenou cestou na vzduchu, mimo přímé sluneční záření, které svou UV složkou poškozuje většinu syntetický materiálů. Ale jak už jsem říkal, vše k danému výrobku najdete v příbalovém letáku. Veškerý lezecký materiál by měl být skladován očištěný a usušený v temnu a suchu za pokojové teploty.
Všechny výrobky použitelné pro lezení musí být odzkoušeny a schváleny k tomuto účelu certifikovanou zkušebnou, poté mohou být opatřeny značkou normy a také logem UIAA. Pro sedáky hledejte normu EN 12277 a certifikát CE 0123.
Tento článek se má týkat pouze stručného úvodu do vybavení, ale musím zde zmínit, že plně vyhovující je pouze úvaz kombinovaný, tedy sedací úvaz v kombinaci s prsním úvazkem, nebo vhodný celotělový úvaz. I použití samotného sedáku je kompromis a používání samotného hrudního úvazku už doufám vymizelo ze světa.
© Svět outdooru 2008, text Pavel Jirsa, obrázky Jan Kincl, foto archiv redakce
