Gilles Sierro: To, co někteří nevylezou, on sjíždí na lyžích!

Gilles Sierro: To, co někteří nevylezou, on sjíždí na lyžích!

Tenhle Švýcar je známý díky lyžařským sjezdům extrémně prudkých kuloárů a stěn. Naposled si vybral linii v jihozápadní stěně švýcarské čtyřtisícovky Dent Blanche (4356 m), jejíž pasáže dosahovaly místy až 60 stupňového sklonu.

MarmotGilles Siero (34) patří už několik let do elitního týmu sportovců, které sdružuje americká značka Marmot. Kromě Marmot týmu ho můžeme zařadit mezi nevýznamnější lyžaře/horolezce dnešní doby. Za vše mluví například jeho sjezd severní stěny Mont Blanc de Cheilon (3870 m, Švýcarsko). Stal se tak teprve třetím člověkem, kterému se to podařilo. Den před tímto fenomenálním výkonem sjel také severní stěnu Pigne d’Arolla (3796 m, Švýcarsko).

A co „spáchal“ před pár týdny?

Začátkem června vyrazil Gilles spolu se svým kamarádem Yanickem Pralongem po ledovci Ferpècle směremk jihozápadní stěně vrcholu Dent Blanche. V úmyslu měli její přelezení a následný sjezd. V průběhu večera se k nim připojil také třetí člen týmu Olivier Roduit.

Trojice, teď ještě v roli horolezců, vyrazila kolem sedmi ráno. Hned u nástupu do kuloáru museli řešit problémy s velkým množstvím těžkého sněhu ve strmém profilu. Za chvíli už se nacházejí v bodě, za kterým se bude jen těžko ustupovat z cesty. Jdou do toho! Po chvíli ledolezení Gilles vytahuje klinometr (přístroj k měření vertikálního sklonu) a naměřil hodnotu 60 stupňů. Uvědomuje si, že tohle může být parádní sjezd, ale také velký průšvih.

Následující postup kuloárem čím dál více napovídá tomu, že půjde o nebezpečný podnik. A to hlavně kvůli všude přítomným kamenům, které jsou prozatím zamrzlé ve stěně, ale nikdo neví, jak to bude za pár hodin. Zhruba v polovině výstupu se dostanou do místa, které prostě nebude možné sjet, ale „jen“ slanit.

11:30 Gilles líbá vrcholový kříž. V tuto chvíli by většina horolezců měla vyhráno a volila by bezpečný sestup přes ledovec. Jenže tohle není ten případ. Pouze vymění mačky za lyže a cepíny za hůlky – cesta zpátky je stejná jako ta výstupová, ale vzhledem ke sjezdu mnohem nebezpečnější. Z horolezců se stávají lyžaři!

Vše je jasně naplánováno: sestup v podobě sjezdu začne v jednu odpoledne. První pojede Gilles, následovaný Yanickem a Oliverem.

Už přišel ten čas. Zapnu lyže, dotáhnu boty, zkontroluji sedák, otočím se na své parťáky. Kývnutím hlavy signalizujeme, že je vše v pořádku. Třikrát se zhluboka nadechnu a jdu do toho! Už při prvních metrech si uvědomuji, že sníh je stále tvrdý. Musím být opatrný, abych neuklouzl! Asi po šedesáti metrech zastavuju a otáčím se za sebe. Yanick i Oliver mě následují s velkou koncentrací. Další zastávka přichází ve výšce kolem 4100 metrů. Sníh už je tady měkčí a lyže v něm lépe drží. Za chvíli se dostávám do klíčového místa, kterým je slanění. I to všichni tři dobře zvládáme. Křičím radostí, protože teď nás čeká už jen pohodová jízda až dolů na ledovec,“ popsal sjezd Gilles. Cestu nazvali příhodně „Swiss Fall Line“.

S využitím gillesleskieur.com

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: