Galerie: Po stezkách Via Czechia – Jižní stezka

Autor: Jan Hocek

Zavřít fotogalerii

Javorníky leží tak trochu ve stínu svých známějších sousedů – na severu to jsou Moravskoslezské Beskydy a na jihu Bílé Karpaty. Přitom nejvyšší hora Javorníků, Veľký Javorník, je nejvyšším vrcholem přirozeného česko-slovenského hraničního hřebene a převyšuje Velkou Javořinu v Bílých Karpatech a o několik metrů i Velký Polom v Moravskoslezských Beskydech. Hřebenovou cestu Javorníků lemují četné kapličky, křížky nebo křížové cesty. Na fotografii je dřevěná kaple svatého Huberta stojící od roku 2012 nedaleko Valašské Senice.

Bílé Karpaty jsou posledním pohořím na Česko-slovenském pohraničí, než Jižní stezka definitivně sestoupí do nížin kolem řek Moravy a Dyje. Krajina se tu může pochlubit unikátní přírodou horských luk, bukových lesů a vápencových skal. Přestože oblast po staletí obdělávali lidé, dochovala se tu malebná krajina se spoustou vzácných druhů rostlin a živočichů. Bílé Karpaty lákají k návštěvě na jaře, kdy tu rozkvétají horské orchideje, v létě poutníci ocení bohatství dozrávajících plodů a na podzim je očarují zbarvené lesy i solitérní stromy uprostřed luk.

Kdo hledá ideální krajinu pro pohodové cykloputování přírodou spojené s návštěvami vinných sklípků a zajímavých památek, bude jistě nadmíru spokojen na trase Jižní stezky vedoucí Dolnomoravským úvalem. Zejména jihomoravský „bermudský trojúhelník“ Valtice – Lednice – Mikulov nabízí nejenom síť perfektních stezek a cyklotras, ale také unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce.

Kdo hledá ideální krajinu pro pohodové cykloputování přírodou spojené s návštěvami vinných sklípků a zajímavých památek, bude jistě nadmíru spokojen na trase Jižní stezky vedoucí Dolnomoravským úvalem. Zejména jihomoravský „bermudský trojúhelník“ Valtice – Lednice – Mikulov nabízí nejenom síť perfektních stezek a cyklotras, ale také unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce.

Podyjí je naším nejmenším národním parkem a jeho osu tvoří přes 40 kilometrů dlouhé údolí Dyje, až na rakouskou obec Hardegg víceméně prosté lidské civilizace. Druhé takové údolí u nás nenajdete, dílem za to vděčíme nepřístupnosti údolí a dílem bývalému pohraničnímu pásmu, které tuto oblast na dlouhá desetiletí zcela uzavřelo. Nedaleko obce Havraníky prochází Jižní stezka kolem rozsáhlého vřesoviště, které spásají oxmoorští koně a na jaře tady krajinu rozzáří nejenom rozkvétající stromy, ale také vzácné koniklece. Naopak na podzim můžete ochutnat burčáky ze zdejších dozrávajících hroznů.

Novohradské hory jsou po dlouhé cestě přes Moravu prvními skutečnými horami. Jestliže doposud Jižní stezka nabírala výšku jen pozvolna, za Horní Stropnicí nabývá stoupání na strmosti. Pohoří na Šumavě patří k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším cílům turistů v Novohradských horách. Působivé jsou zejména členité horské louky, tak trochu připomínající Šumavské pláně. Tuto kdysi živou sklářskou obec dnes tvoří několik chalup a kostel Panny Marie Dobré rady. Věž chátrajícího kostela se v roce 1999 zřítila a prorazila klenbu chrámové lodi. Zásluhou kaplické farnosti a vyhnaných rakouských obyvatel se podařilo kostel opravit, a tak tu dnes stojí jako memento na temné doby totality.

Šumava je jedním z našich nejdelších pohoří a také jedním z nejdelších úseků na Jižní stezce. První Šumavskou „tisícovkou“, na kterou Jižní stezka od východu vystoupí, je Vítkův kámen se stejnojmennou zříceninou a zároveň nejvýše položeným hradem v České republice. Z vrcholu mohutné věže se otevírá nádherný kruhový výhled, jeden z nejkrásnějších nejenom na Šumavě. Za ideální viditelnosti odtud bývají dobře vidět i alpské vrcholky.

Ve svém závěru prochází Jižní stezka jedněmi z našich nejopuštěnějších hor. Přibližně 80 kilometrů dlouhý lesnatý masiv Českého lesa tvoří přirozenou hranici mezi Českou kotlinou a Bavorskem a zároveň evropské rozvodí Severního a Černého moře. Na jihozápadním úbočí hory Dyleň najdeme jednu zeměpisnou zajímavost, těsně u hranice stojí mohutný žulový kámen označující geometrický střed Evropy. Dyleň prý jako střed kontinentu označil již v roce 1805 Napoleon Bonaparte, později jeho tvrzení potvrdili němečtí a rakouští geometři. Ve skutečnosti existuje středů Evropy několik, jen u nás je jich přes deset.

Podstatnou část Jižní stezky lze zdolat i v zimě, běžkařské trasy po šumavských pláních patří mezi nejkrásnější turistické terény u nás. Západním směrem vede z Modravy magistrála přes Javoří pilu a sedlo Předěl do Prášil, odkud stopy pokračují do regionu Železnorudsko. Z Předělu lze vystoupat na vrchol Poledníku, který je výškou 1 315 m nejvyšším bodem, kam se na Šumavě na běžkách dostanete. Jen pozor na to, že bufet i rozhledna na Poledníku jsou v zimě uzavřené, rozhledy jsou díky vrcholovým holinám i tak perfektní.

Mapka Severní a Jižní stezky Via Czechia.