Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Jednou z nejznámějších horizontálních formací italských Dolomit jsou tři štíty připomínající zuby – Tre Cime, neboli Drei Zinnen. Za jeden den můžete tuto ikonickou formaci obejít po pohodlné turistické stezce. Kdo touží po kapce adrenalinu, zabalí si do batohu ferratové vybavení a vyrazí do míst, odkud jsou Tre Cime naprosto nejkrásnější.
Trocha historie
Během první světové války procházely celými Dolomity tisíce vojáků, kteří určitě neměli možnost vychutnat si výstupy na vápencové jehly jako volnočasovou kratochvíli. Značnou část chodníků, tunelů a spojovacích traverzů po válce přebudoval italský alpský svaz (CAI) na atraktivní zajištěné cesty, které lákají milovníky outdoorových aktivit bez přehánění takřka z celého světa. Oproti rakouským Alpám nevedou zdejší ferraty vždy na vrchol, ale často spojují právě staré válečné stezky, procházejí neosvětlenými tunely a traverzují různé dolomitské masivy.
Zajištěnou cestu masivem Paternkofelu můžete elegantně zařadit do několikadenního horského přechodu, kdy si denně karabinami poctivě zacvakáte, přespíte na několika horských chatách a slunce nízko nad obzorem si budete vychutnávat na horách, ne v údolí.
S rostoucí oblibou této lokality stoupají i ceny za jakékoli služby včetně mýtného (30 euro k chatě Auronzo), parkovného v údolí (když vyrážíte ze severu, opět cca 30 euro za více dní) a italského espressa (za euro už jej téměř neseženete). Nejpopulárnější přístupovou cestou k Tre Cime je zmiňovaný výjezd vozidlem k Auronzohütte, odkud se pěšky pokračuje do sedla Lavaredo a následně se nastoupí do ferraty Innerkofler – De Luca. Cesta pak pokračuje na vrchol Paternkofelu (2 744 m n. m.) a dále k Dreizinnenhütte. Vystojíte si frontu na toaletu, dosprintujete ještě na Toblinger Knoten a s posledními paprsky slunce zacházejícího za horizont se vrátíte zpět k vozidlu. Lze zvládnout za jeden den, odzkoušeno osobně, s jazykem na vestě a mírným zklamáním, že si nestihnete vychutnat tu krásu tak, jak byste chtěli a jak si zaslouží.
1. DEN: Val Fiscalina – Zsigmondy-Comici
Nicméně, pokud jste dočetli až sem, pak jste na správné cestě vrcholnému zážitku, chcete strávit na ferratách delší dobu nebo se chcete dostat i do míst, kam už se davy turistů a ferratistů nehrnou. Vyhraďte si v kalendáři čtyři až pět dní (i s cestou) a dojeďte na konec údolí Val Fiscalina (placené parkoviště). Do hor nastoupíte ze severní strany a první den se rovnou přes ferratu Alpinisteig dostanete na chatu Zsigmondy-Comici.
2. DEN: Zsigmondy-Comici – Dreizinnenhütte
Den druhý nabíráte výšku po turistickém chodníku, krása střídá nádheru, paměťová karta dostává zabrat, a jakmile dosáhnete Forcella dei Laghi, obléknete sedák, nasadíte helmu a pokračujete v traverzování zajištěnou cestou Sentiero delle Forcelle (B). Tahle příjemná spojka vás dostane pod Paternkofel z východu, je dobře odjištěná, a pokud nemáte problém s nezajištěným exponovanějším terénem, rozhodně si trasu prodlužte o výstup na samotný vrchol Paternkofel (místy lezecké úseky II UIAA). K Dreizinnenhütte, místu dalšího noclehu, sestupujete opět zajištěnou cestou a v závěru i dlouhými vojenskými tunely, čelovku proto rozhodně s sebou!
3. DEN: Dreizinnenhütte – Val Fiscalina
Třetí den můžeme nazvat odpočinkovým, protože tu nejtěžší ferratu na Toblinger Knoten můžete lézt nalehko. Je neuvěřitelné, že se na vrchol dostávali po žebřících vojáci v plné polní. Vzpomeňte si na to, až polezete vzhůru. Po návratu k Dreizinnenhütte si dejte za odměnu něco dobrého a odpoledne sestoupíte zpátky do údolí Fiscalina. Můžete začít pokukovat po dalším ferratovém přechodu, Dolomity jsou v tomto směru hodně velké hřiště!
Praktické informace:
Délka: 24,4 km, převýšení: 2 093 m, počet dní: 3
Základní trasa: z Rifugio Piano Fiscalino k Talschusshutte, přes vrchol Forcella Undici na Zsigmondyhütte – Forcella Pian di Cengia – Paternkofel – Dreizinnehütte – zpátky k Talschlusshütte a na parkoviště.
Ubytování a jídlo: Spíte na horských chatách, kde se podává i skvělá italská polopenze. V hlavní sezóně může být polopenze povinná k ubytování. Většinou nelze na chatách platit kartou. Rezervaci si udělejte ve značném předstihu, oblast je v létě mezi turisty velmi oblíbená.
Potřebné vybavení: Ferratový set, helma, sedák, záložní lano pro skupinu plus samozřejmé věci, které nosíte do hor vždy (lékárnička, žďárák, čelovka..).
Přístup na začátek: autem až k Rifugio Piano Fiscalino, velké placené parkoviště
Další možnosti túr v okolí: Při lehké změně trasy lze přechod pojmout i turisticky a ferratové chodníky vynechat. Přitom můžete využít stejné chaty. Hodí se i jako varianta pro špatné počasí. Pokud byste si chtěli přechod prodloužit, můžete mezi chaty Zsigmony a Dreizinnenhütte vložit ještě nocleh na Rifugio Pian di Cengia a projít si ferratu Severino Casara.