Přinášíme vám další informace z expedice Leopolda Sulovského. Věci se začínají komplikovat, ale chlapi se drží!
Od minula se expedice dostala zase o něco výše. Přesněji řečeno až do C3 (7 100 m). Co tomu předcházelo, jaký byl průběh výstupu a další okolnosti, vám už řekne sám Leopold Sulovský ve svém pátečním mailu.
4.5.
„Zdravíme doma,
Naše expedice pokračuje dle plánu, i když došlo k událostem, které nás rozesmutnily. Vše začalo 29.4. ráno, kdy se chystáme vyrazit vzhůru – vybudovat tábor C3 ve výšce cca 7400 m n.m. V okamžiku kdy se Galoš a Švidry kolem 5.30 ráno balí, vychází ze stanu Lupi s tím, že má žaludeční potíže a odchod se odkládá. A tak vyrazili sami dva směrem k C2.
C3 (jen 7100 m n. m.) dosahují kolem 15.00 (30.4.) a jejich obavy o místo se potvrzují. Veškeré zlatonosné „claimy“ jsou vykolíkované a v okolním ledovém království by potřebovali pneumatické nářadí, aby byli schopni vybudovat plošinu pro stan. Naštěstí Galoš neomylně nachází sice problematický, ale pro nás dostatečně uspokojivý „plácek“ na vrcholu séraku, obklopeném trhlinami. Vzhledem k tomu, že vítr stále sílí!!, stavba stanu je něco mezi plachtěním na mačkách a pouštěním draků.
Po výživné noci a rychlém ranním vaření slaňují 1.5. do C2, kde se setkávají s Poldou a Markem, kteří vyrazili o den později a chystají se doplnit vybavení C3 pro další postup. Zatímco Galoš a Švidry fičí do BC, Polda a Marek pokračují do C3 prakticky za stejných povětrnostních podmínek, jako den předtím. Po příchodu pod vlastní stěnu rozhoduje Polda, že výstup je pro oba příliš nebezpečný a proto posílá Marka zpět do C2 jako zajištění a sám pokračuje do C3, který je nutno zabezpečit proti větru tak, aby vydržel do další návštěvy.
Vzhledem k vytříbené technice dosahuje brzy cíle a ihned začíná zabezpečovat stan. Během hodiny však vítr natolik zesílil, že veškerá činnost, kterou je schopen vykonávat je držet stan. Na spaní není ani pomyšlení a kolem 4.00 ráno dochází k nevyhnutnému – láme se první výztužný prut. Kolem 5.00, ve vzácné chvíli, kdy se vítr na pár minut trochu utišil, vylézá ze stanu s cílem složit jej na zem a zakotvit tak, aby vítr neměl žádnou oporu. Dříve však, než se mu to podaří, lámou se další pruty …
Tato vskutku „povedená“ etapa naší expedice však tímto bohužel nekončí. Lupi, který nedokáže chvíli posedět na místě a kterému se to ráno již udělalo lépe, se vydal alespoň na procházku směrem do Gorak Shepu.
Jeho smůla se naplnila na chodníku, vedoucím po úbočí morény nad BC. Nad chodníkem se uvolnila kamenná lavinka, která sebou strhávala další kameny a proletěla přes chodník právě ve chvíli, kdy tudy Lupi procházel. Blesku rychlý Lupi stihl uhýbat a podařilo se uhnout všem – až na jeden, který jej trefil do ruky. Ta za pár hodin natekla do dvojnásobných rozměrů. Bylo jasno – ruka je zlomená!
A tak Polda oslovil agenturu s prosbou o transport helikoptérou do Kathmandu na ošetření. Nyní, tj. 4.5. je Lupi již po ošetření v nemocnici v Kathmandu. Ruka byla opravdu zlomená, ale nyní je již vše ze zdravotního hlediska v pořádku.“
Doufejme, že tyto komplikace byly poslední a že nyní již vše bude pokračovat podle plánu bez dalších nepředpokládaných událostí.
Hlavními sponzory expedice jsou OCHI Inženýring, HUDYsport, Spi
S využitím Lhotse2012.cz
