Kazbeg je majestátní nádherná hora nad městečkem Stepancminda. Pokud náhodou vrcholek nehalí tradiční mrak, lze si jen těžko představit lákavější objekt výstupu…
22. 7. okolo 11. hodiny vyrážíme maršutkou z autobusového nádraží Didube v Tbilisi směrem do města Kazbegi. Maršutka jako obvykle praská ve švech. Cena 8 Lari (110 Kč).
Uháníme vzhůru po Ruské vojenské cestě. Cestou dáváme jednu krátkou pauzu a po třech hodinách dorážíme do Kazbegi. Dáváme gáblik, pivko a vyrážíme s úsměvem na rtech vzhůru.
Po hodině chůze dorážíme k jedné místní „bezvýznamné“ stavbičce. Ano, hádáte správně, je to místní klášter Tsimba Sameba. Tak tady je jedna povinná fotečka.
Stavíme stan a užíváme si místní typické počasí – dopoledne krásně azůro, odpoledne zataženo přeháňky a bouřky. Ráno balíme a vyrážíme směrem ke staré meteorologické stanici (3680 m). Cesta vede přes krásně zelené louky, ledovcovou morénu, ledovec a závěrečný kamenitý hang. Trvá nám to asi 7 hodin. Závěrečnou pasáž si zpestřujme blouděním v suťovisku.
Vzhledem k počasí a pohodlnosti se ubytováváme na met. stanici. Cena za osobu a noc 20 Lari (cca. 260 Kč). Nikdo z holek nechce jít se mnou na Kazbeg a tak se ptám ostatních lidí. Jsou tam dva Belgičani, kteří si zaplatili guida, ale ten nějak zapomněl vzít vybavení. Slibuje jim, že ho někdo snad zítra donese… Domluvili jsme se, že se k nim připojím.
Další den dopoledne se jdeme s holkami podívat k ledovci, přes který vede cesta nahoru. Ráno je jako vždy krásně.
Belgičanům samozřejmě guid žádný materiál nesehnal. Povedlo se jim ale půjčit část materiálu od ukrajinské skupiny. S materiálem, co jsem měli my, jsem dali kompletní set pro výstup. Tedy mačky, cepín a sedák pro každého a jedno lano. Domlouváme se, že vyrazíme další den ráno nahoru. Samozřejmě bez guida, který nemá vybavení. Holky to balí a jdou dolů do Kazbegi.
Ráno vstáváme v 1:00. Nastává klasická příprava: vaření čaje, snídaně, oblékání… vyrážíme v 2:30 . Kousek před ledovcem potkáváme dva bloudící Frantíky. Nastává kličkování mezi trhlinami. Vzhledem k tomu, že v noci napadlo 20 – 30 cm nového sněhu, nejsou trhliny moc vidět. Po dvou hodinách to pociťuji na vlastní kůži, když se do jedné propadám. Pokračujeme dále na plato. Odtud nás čeká 600 výškových metrů severními svahy kopce. Belgičani mě ženou nahoru jak nadutou kozu. Naštěstí se mi je daří zastavovat tahem za lano a slovy „I need short break“ …
Po sedmi hodinách chůze dorážíme na vrchol Kazbegu 5033 m dle GPS. Děláme pár nezbytných fotek a razíme směrem dolů.
Vzhledem k nádhernému počasí se cestou dolů flákáme a na met. st. dorážíme za po 5 hodinách. Přespáváme ještě jednu noc a ráno razíme dolů do Kazbegi a maršutkou zpět do Tbilisi.
Převzato z www.Expeditions.cz.
