Vydat se od pramene Innu po stejnojmenné cyklostezce z průsmyku Maloja (1815 m) přes světoznámý Sv. Mořic a pozvolně klesajícím údolím napříč Engadinem je fascinujícím a zároveň nejpříjemnějším způsobem, jak poznat tento kraj ze sedla kola.
Cykloturistu doprovázejí úchvatné výhledy na okolní alpské hřebeny a bez větší námahy tak projíždí údolím lemovaným rozeklanou ledovcovou skupinou Bernina (4055 m) a Engadinskými Alpami s malebnými kamennými obcemi Rétorománů ve stylu selské renesance.
Engadin cyklisty uchvátí třítisícovkami strmě čnějícími do výše, které střídají široké náhorní plošiny. Na nich se rozprostírají horské vesničky i turistická střediska jako Sv. Mořic, Pontresina nebo Scuol. Innská cyklostezka začíná v průsmyku Majola v Engadinu ve švýcarském v kantonu Graubünden, dále tvoří páteř rakouské spolkové zemi Tyrolsko, protíná Horní Rakousko, aby u soutoku s Dunajem, v bavorském Pasově (302 m), dosáhla po 530 kilometrech svého cíle.
Engadin je se svými alpskými průsmyky výzvou i pro nejnáročnější cyklisty – etapově či hvězdicově zde můžete zdolat nejslavnější sedla alpského trojzemí! Již pouhé názvy horských průsmyků vzbuzují v myslích nadšených silničních cyklistů vzrušující pocity. Každé šlápnutí do pedálů nezlomné borce přibližuje k jejich snu v podobě věhlasného alpského sedla s nezapomenutelnými výhledy i hrdým pocitem fyzického zadostiučinění. Ryzími cyklistickými výzvami tohoto švýcarsko-italsko-rakouského pomezí jsou průsmyky Maloja (1815 m), Berninapass (2323 m), Forcola di Livigno (2315 m), Offenpass (2149 m), Reschenpass (1513 m), Umbrailpass (2498 m) a především Passo di Stelvio (2758 m) s vyhlídkou na ledovce Ortleru (3905 m), nejvyšší vrchol někdejšího Rakouska-Uherska.
Vraťme se z vrcholů zpět do údolí Innu a projeďme si společně její švýcarskou část. Naši první etapu zahájíme v sedle Maloja, které z italské strany směrem od Chiavenny vykazuje převýšení více než 1500 metrů na zhruba třiceti kilometrech, zatímco ze strany od Sv. Mořice se na toto sedlo jede téměř po rovině. Právě směrem na Sv. Mořic vede Innská cyklostezka a převýšení 1500 metrů dosáhne až na svém konci – v Pasově.
Nerozlučným průvodcem našeho cyklistického putování bude řeka Inn, která vytéká nad Malojou z jezera Lunghinsee (2600 m) a protéká pak z Maloji širokým údolím Oberengadin s jezery Silser, Silvaplana a St. Moritzersee, pak se údolí pozvolna zužuje a v dolní části Unterengadin dostává podobu kaňonu. Horskou dominantu údolí na jihu nad Malojou tvoří ledovcový masiv Bernina (4045 m, nejvýchodnější čtyřtisícovka Alp). Kraj patří do německy mluvícího kantonu Graubünden se zajímavým etnikem Rétorománů, původních obyvatel údolí, jejichž kultura a jazyk byly ovlivněny v době kolonizace Alp Římany a zůstala zachována díky izolaci v horách. Svědčí o tom dvojjazyčné nápisy německo-rétorománské a rázovitá architektura horských obcí „selská renesance“.
Cyklostezka nás zprvu celkem bez námahy vede překrásnou velehorskou krajinou s bílými špičkami hor, zelenými terasami na úpatí, křišťálovými jezery podél zde ještě mladého a divokého Innu. Přijíždíme do noblesního Sv. Mořice, který byl dvakrát dějištěm zimních olympijských her (1928 a 1948), dnes je známým lyžařským, ale i lázeňským a turistickým střediskem, vyhledávaným bohatou klientelou.
Ze Sv. Mořice pokračujeme podle značení po stezce do Samedanu, který je dopravní křižovatkou oblasti. Zaujme nás svými bílými domy ze 16. – 18. století v úzkých uličkách a výhledy na Berninu. Brzy dojedeme do La Punt-Chamues-ch s honosnými patricijskými domy. Údolí se před námi rozšíří a my postupně projíždíme engadinskými vesnicemi s mohutnými kamennými domy, které by mohly vyprávět příběhy o krutých zimách. Naše trasa v této části trochu poškádlí naši kondici právě díky výjezdům k horským vesničkám. Stezka nás vede panenskou přírodou podél Švýcarského národního parku, který zde byl zřízen v roce 1914 jako první ve střední Evropě. V Zuozu se opět pokocháme historickým jádrem této pozoruhodné horské vesnice s kamennými patricijskými domy ze 17. a 18. st. a rustikálními hotely a gotickým kostelem s krásným portálem. Ve vesničce S´Chanf oceníme další pěkný příklad místní rétorománské architektury.
Na 60. kilometru nás vítá Zernez (1464 m), horské městečko s kamennými patricijskými domy, východisko do Švýcarského národního parku. Z Zernezu od kostela pokračujeme podle značení po šotolinové stezce podél pravého břehu Innu do dolního údolí Engadinu přes Susch do Lavinu, kde Inn, souběžnou železnici a silnici překleneme a vystoupáme do možná nejhezčí švýcarské obce Guarda, abychom zde obdivovali nejen pohled do údolí a okolní vrcholy, ale především svéráznou selskou renesanci se sgrafity. Pokračujeme po značené asfaltované stezce sjezdem do Ardenu, abychom opět stoupali do bočního údolí a odtud do dalších dvou krásných engadinských vesnic – Ftan a Scuol. Ve Scuolu na nás dýchne lázeňská atmosféra, jsou zde dva minerální prameny, lázně, ale také bohatě zdobené engadinské kamenné domy. Další zastávkou může být zámek Tarasp z 11. st., přestavěný v 16. st.
V závěru údolí klesneme k Innu a podél jeho divokého toku po šotolinové cestě dojedeme přes Sur En do obce Strada a do Martiny, na švýcarsko-rakouské hranice.
Dalších 68 nejaktraktivnějších zastávek na trase speciálně připravených pro outdoorové nadšence najdete na webu www.MojeSvycarsko.com/GrandTourOutdoor. Pro další, převážně praktické informace (ubytování, možnost dopravy, speciální akce apod.) navštivte stránku pro milovníky Švýcarska: MojeSvycarsko.com. |
Autorka je majitelka sportovní CK TRIP
