Dnešní doba je plná elektroniky a čím dál více se používá i v outdooru. Mám tím na mysli všechny ty GPS přístroje, mobily, vysílačky, čelovky, fotoaparáty a videokamery. Každá z takových věcí potřebuje nějaký zdroj energie …
Dnešní doba je plná elektroniky a čím dál více se používá i v outdooru. Mám tím na mysli všechny ty GPS přístroje, mobily, vysílačky, čelovky, fotoaparáty a videokamery. Pro některé skalní příznivce outdooru jsou to zbytné věci, pro jiné dnes už samozřejmé vybavení. Nechci se přít o to, co vlastně člověk potřebuje, a co ne. Jisté je, že každá z takových věcí potřebuje nějaký zdroj energie, baterie nebo akumulátory, a při dlouhodobějším pobytu v přírodě je třeba řešit dobíjení těchto zdrojů. Delší pobyt v horách, odlehlých oblastech a expedice, tam všude je třeba dobíjení zdrojů řešit. Podívejme se tedy, jaké máme možnosti.
Co dobíjet?
Nejčastěji budeme dobíjet akumulátory, kterými jsou zařízení napájena. Akumulátorů je několik druhů a každý má svá určitá specifika. Některým akumulátorům můžete nesprávným nabíjením zmenšit kapacitu, zkrátit životnost, nebo je přímo i zničit. Účelem tohoto článku není věnovat se problematice akumulátorů, proto si popíšeme jen jejich základní vlastnosti a nebudeme zacházet do detailů.
Čím dobíjet?
Jsme na hony vzdáleni civilizaci, mimo možnost přístupu k elektrické síti, a potřebujeme dobíjet své zdroje. Jaké máme možnosti?
Nejčastější a nejvyužívanější možností je získávání energie ze slunečního záření pomocí fotovoltaických panelů, lidově také nazývaných solárních. Nabídka takových panelů, i přímo uzpůsobených pro outdoorové použití, je na trhu poměrně široká a je z čeho vybírat. Některé typy jsou přímo opatřeny i pouzdry pro nabíjení akumulátorů typizovaných velikostí. Většina takových panelů je provedena z odolnějších nebo pružných materiálů, a nehrozí tak jejich snadné poškození. Dokonce existují i ohebné a srolovatelné solární panely (například fa Brunton). Jako základní stavební materiál je používán křemík. Většinou je kvůli ceně použit tzv. polykrystalický křemík, jehož účinnost je výrazně nižší než při použití tzv. monokrystalického křemíku (dražší varianta). Výkony dosažitelné pomocí solárních panelů vhodných pro běžné outdoorové užití se pohybují od 1W (kapesní provedení) až po několik desítek W u panelů větších rozměrů. Účinnost přeměny sluneční energie na energii elektrickou se ve většině případů prodávaných solárních článků a panelů pohybuje kolem 15 až 20 %. Přibližně platí, že plocha 1 cm2 solárního článku či panelu dodá výkon 15 mW.
Druhou nejčastěji používanou možností je dobíjení pomocí přeměny mechanické energie na energii elektrickou. Zařízení, která to umožňují, pracují nejčastěji na principu dynama produkujícího přímo stejnosměrný proud nebo alternátoru s následním usměrněním. Jednoduše vzpomeňme staré dobré „dynamo“ (málokdo ví, že jde vlastně o alternátor) vyrábějící elektrický proud pro světlomet jízdního kola (typicky 6 V/3 W). Je samozřejmě několik možností jak získat potřebnou mechanickou energii. Jak správně tušíte, oproti solárním panelům už se tu většinou i trochu zapotíme. Na trhu je mnoho poměrně levných výrobků k dobíjení akumulátorů nebo přímo pro svícení, kde je mechanická energie potřebná k výrobě elektřiny získávána točením kličky. Existují přímo přístroje, kde na minutu točení kličkou získáte až 30 minut provozu rádia nebo několik minut hovoru na mobilním telefonu. Tyto dobíječky jsou často univerzální a multifunkční, umožňující dobíjet několik druhů zařízení a ještě svítit. Při nabíjení akumulátorů byste se ale nejspíš utočili. Ale jde to. Stačí zapojit větrnou energii. To už se ovšem dostáváme za hranici na trhu běžně nabízených řešení a posouváme se do oblasti kutilství nebo také ekologicko-outdoorového entusiasmu. Pro technicky nadaného outdooráka není problém místo kličky použít vrtuli a vyřešením ještě několika drobností získat bezobslužný a pro některé akce stále ještě z hlediska hmotnosti a rozměrů použitelný větrný generátor, disponující při 12 V výkony až několika W, který bude samočinně dobíjet vaše zdroje, včetně těch na nabíjení náročnějších, zatímco budete vařit nebo spát. Průměrná účinnost popsaných mechanických generátorů se pohybuje okolo 35 %, což je, všimněme si, až dvojnásobek účinnosti v případě solárních panelů. Ovšem při menším pohodlí a větším riziku poruchy (nebo bezvětří).
Co nám zbývá? Napadlo vás využití termoelektřiny? Jistě, nabízí se. Ale zklamu vás. Termoelektrický článek, zkráceně termočlánek, který se k výrobě elektřiny přeměnou z tepelné energie používá, disponuje velice malým výkonem. Termoelektrické napětí získané ohřátím jednotlivého termočlánku (spojení dvou vodičů z různých materiálů) je zhruba pouhých 5 mV (0,005 V) na 100 °C. Při praktickém použití je sice množství termočlánků spojováno do baterií, ale z hlediska našich nejčastějších potřeb dobíjení akumulátorů v outdooru je to stále nedostatečné a neschůdné řešení. Tedy zapomeňme.
A možnosti jsou vyčerpány. Pokud jde o dobíjení, tak každopádně. Na závěr bych se rád zmínil o jen vyloženě nouzové možnosti výroby (ne dobíjení) elektrického proudu z hlediska přežití nebo napájení jednoduchých zařízení, jakými může být například miniaturní rádio, krystalka pro poslech předpovědi počasí nebo jiný energeticky méně náročný spotřebič. Jde o využití fyziologických, nebo spíše přírodních zdrojů. Někteří z vás si možná vzpomenou ze školy na pokus s citronem. Do citronu zapíchneme na jedné straně kus zinkového plechu (např. vhodná mince) a na druhé straně kus měděného drátu. Díky v citronu přítomné kyselině vzniká chemická reakce. Z citronu tak získáváme elektrický článek, typicky s napětím 1 V, schopný dodat proud okolo 0,15 mA. Podobně to jde i s jiným vhodným ovocem. V přírodě běžnější než citron je každopádně brambora. Taková dobře napíchaná brambora je schopná poskytnout až 1,5 V.
Pokud nemáte citron nebo bramboru, naprosto postačí slaná voda! Pokud máte jen trochu slané vody, ale rádi byste získali „výkonnější“ baterii, není problém. Stačí, když máte po ruce nějakou hliníkovou fólii (např. závětří benzinového vařiče), kus měkkého papíru nebo papírového kapesníku, trochu dřevěného uhlí nebo popela a ony dvě elektrody z výše jmenovaných kovů. Během 5 minut pak hravě vyrobíte elektrický článek schopný dodávat několik desítek minut proud 100 mA při napětí 1V.
http://www.etoncorp.com/product_card/?p_ProductDbId=353085
za 30 USD …
Jak je to s paměťovým efektem u NiMH? Když se tyto baterky používaly v mobilech, řešil se dost významně. A tady u NiMH čtu “ …absence „paměťového efektu“… “ . Podobný názor neslyším poprvé – když jsem řešil nákup baterek a nabíječky, u GP mi tvrdili že jejich NiMH baterky mají paměťový efekt zanedbatelný. Stejně jsem ale radši koupil nabíječku, která umí i vybíjet 🙂 Jinak se samovybíjením bojuju tak, že baterky někdy vybiju dřív než to stihnou samy :-))), jinak používám GP Recyko+. Kapacita nic moc, ale údajně po půl roce ztratí jenom 10% energie, normální NiMH těch 10% prý ztratí během pár dní. Nemám ale možnost to ověřit, spolehl jsem se na rady prodavače v elektru a taky dovozce GP. Pomohlo by kdybych věděl jaká je závislost mezi napětím na baterce a využitelnou kapacitou, pokud se to vůbec dá určit, neví někdo? Lineární asi nebude :-/
Nimh opravdu prakticky pametovym efektem netrpi, pro klid duse je muzes jednou za 3 mesice vybit(do 0,9V pod zatizenim) a nabit. Podle napeti se zbyvajici kapacita nimh clanku prakticky neda urcit. I prazdny clanek po chvilce odpocinku ukazuje treba 1,2V. U liion to mozne je.
Clanek by imho potreboval trochu aktualizovat. Prece jen dnes uz se nicd proti nimh moc nepouzivaji. A hlavne mi chybela zminka o nimh akumulatorech s nizkym samovybijenim, jako jsou napriklad Sanyo Eneloop, ci jiz zminovane GP Recyko+.
Co se tyce tech vsemoznych solarnich a vetrnych nabijecu, tak si rikam jestli to ma vubec vzhledem k vaze, rozmerum a „rychlosti“ nabijeni smysl. Neni nakonec lepsi vzit si vic rezervnich baterii?
o tom ci NiMH alebo NiCd maju alebo nemaju pamatovy efekt a co to presne ten pamatovy efekt je, sa medzi elektrotechnikmi vedu nekonecne diskusie a myslim ze to nema zmysel rozoberat na tomto serveri. Inac dost ma pobavila veta snad zpred desiatich rokov: „Nejčastěji se pravděpodobně setkáte s akumulátory označenými NiCd (niklo-kadmiové)“. 🙂 A vobec nevidim absolutne ziadnu logiku v porovnavani ucinnosti solarnych panelov a mechanickych generatorov. Jo a zobrat viac rezervnych baterii je snad najlepsi napad, ale nie vsetko ide na tuzkove baterie a kupovat koli tomu druhu baterku do mobilu alebo do fotaku(pokial tiez vyuziva specialnu bateriu), ktoru nikde inde nevyuzijem, sa mi moc nechce..
„Dobíjení v outdooru – Mám tím na mysli všechny ty GPS přístroje, mobily, vysílačky, čelovky, fotoaparáty a videokamery“ To si autor opravdu myslí, že točením kličkou se tohle vše dá dobít? Solárním panelem v lese a pod mraky, v podmínkách v ČR? Kde je návod na stavbu přenosné větrné elektrárny? Fotografie, jaká váha, jaký výkon? Viděl někdy někdo někoho jak má na batohu vrtuli? Macháček by měl psát nebo dělat něco, o čem má přehled, dobíjení v outdooru to není.
Dobrý večer. Vyjádřím se k předchozím komentářům. K paměťovému efektu u NiMH: zde zastávám podobný názor jako Pedro – o tom se vedou věčné diskuse. Můj názor je ten, že takový efekt reálně existuje, ale je často velmi přeceňován. S kritikou, že zde mohly být zmíněny novinky jako Sanyo Eneloop nebo GP Recyko+ souhlasím. Jde o poměrně čerstvé novinky a do textu už se bohužel nedostaly. Zkusíme to brzo napravit. Ano, NiCd akumulátory se pravda již nevyskytují tak často jako dříve, nicméně ve výrobcích „za pár korun“ jsou stále poměrně časté. Logiku v porovnání účinnosti solárních panelů a mechanických generátorů není třeba hledat a ani tam žádná není. Uvedené účinnosti zde mají pouze ilustrovat, jak moc jsou jednotlivé metody účinné, protože často se lze setkat se zcela zcestnými nápady jak získávat energii, právě proto, že chybí obecné povědomí o účinnosti jednotlivých metod. Jinak článek se jmenuje „Dobíjení v outdooru“ a všimněte si i věty: „Jsme na hony vzdáleni civilizaci, mimo možnost přístupu k elektrické síti, a potřebujeme dobíjet své zdroje. Jaké máme možnosti?“. Záměrem byl obecný přehledový článek zejména pro totální laiky – outdooráky, který by jim ukázal jaké jsou obecně možnosti (veškeré). Nejsme elektrotechický magazín abysme se věnovali podrobně všem detailům. Mimo téma článku, samozřejmě, jsou situace kdy se vyplatí vzít si několik rezervních baterií, nebo akumulátorů a mám vystaráno. Sám to také tak často praktikuji. Potom jsou ale specifické případy expedic a výprav kde se vyplatí mít dobíjení vyřešené. Nemám sebemenší problém mít během dne na batohu malý solární panel a večer mít k dispozici nabitou druhou sadu akumulátorů. Je to elegantní, funguje to (stačí mít solidně účinný solární panel a nepotřebuji ani přímé Slunce) a příznivce „zelené“ energie to jistě i potěší a zahřeje u srdce. Přece si nebudu brát na sedmidenní akci 7 sad akumulátrů do PMR vysílačky. Masochisti třeba ano. Samozřejmě, vše je věc názoru. Každopádně díky za konstruktivní komentáře, v jejichž světle tak trochu nechápu poslední komentář Jirky Ch. Proč hned takový militantní napadající tón? (nebo se mýlím?). Říkám si, je to zapotřebí? Ale vyjádřím se i zde. Leccos jsem už napsal výše. Já jsem přece nikde nepsal že se dá vše dobít kličkou. Jen jsem uvedl dostupné metody. Se solárním panelem nevídím problém. Odkud pramení omezení jen na ČR? V ČR to budu mít většinou všude k energii „blízko“. Většinou lesem celý den nechodím, na horách už vůbec. Zvláště na horách je obvykle k dispozici slunečního svitu až až. Vrtule na batohu? Neviděl a proč také? Přečtěte si ještě jednou onu pasáž, přijde mi že jste to vůbec nečetl! Výkon je tam zhruba uvedený, stejně tak informace že se již pohybujeme ve sféře outdoroového kutilství. Pokud to někoho zajímá, mohu přidat pár odkazů: http://www.techeblog.com/index.php/tech-gadget/windmill-mobile-phone-charger (dobíjení mobilu větrem), dále třeba http://www.thebackshed.com/Windmill/assemblyMini1.asp (malá větrná elektrárnička z motůrku z FDD mechaniky) nebo http://www.gotwind.org/Projects.htm.
testoval jeden menší solární článek. a dospěl jsem k jednomu závěru …. je to nepoužitelné. při měření se ukázalo, že účinnost dobíjení značně klesá s úhlem dopadu slunečních paprsků na fotovoltaický článek, že stačí projít mezi sluncem a článkem a ručky měřáků okamžitě klesají blízko k nule a tedy nabití dvou akumulátorů 2300mAh bude trvat na prodávaných slunečních panelech Silva podstatně déle, než jejich pozdější vybití. prostě při chození po horách to je k ničemu. použitelné by mohly sluneční panely být někde v táboře, kde je položím na kámen a až se večer vrátím tak je zase uklidím a to ještě bych uvažoval jedině typ dostatečně velké folie…..
Tak o tomto jsem neslyšel. Může někdo přiblížit, jak se z toho vyrábí elektročlánek ?
Dobrý den. A jaký konkrétně jste měl a jakých cca rozměrů? On je totiž všeobecně problém, že zvláště na našem trhu má většina prodávaných solárních panelů velmi špatnou účinnost (Silva, ICP, …). To je dáno tím, že většinou používají méně kvalitní polykrystalický křemík (např. zmíněná Silva Solar I a Solar II – viz: http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?107424-solarni-panely-silva-solar, to je bohužel polykrystalický křemík). Já mám třeba panel z monokrystalického křemíku který si v účinnosti vede mnohem lépe a to i při polojasném počasí. Problémem monokrystalického křemíku je ale jeho křehkost (potřebuje pevný rám a nejlépe krycí sklo). Budoucnost a současnost přenosného outdoorového solárního dobíjení je ale podle mě v tenkovrstvé technologii (thin-film). Takové „panely“ (jde spíše u pružné skládací „harmoniky“ nebo rovnou folie, což se pro outdoor výborně hodí!) jsou daleko účinnější (při počasí lehce pod mrakem se udává až o 20 až 40% oproti zmíněným polykrystalickým). To je dáno tím, že tato technologie dokáže zpracovat širší světelné spektrum ze slunečního záření. Ale nebudu zabíhat do zbytečných detailů. Kdo chce může si více najít a přečíst na internetu. Je s podivem že na našem trhu nejsou k mání takové věci jako např.: Silva Solar 4 AA/AAA Battery Charger (http://www.thecompassstore.com/silvacharger.html, vícevrstvý amorfní křemík s velmi dobrou účinností) – a není ani na stránkách Silvy?!, nebo podobné výrobky fy Brunton (Silva v USA) http://www.thesolarpowerstore.com/solaris6.html. Samozřejmě jsou i další značky.
Tak třeba tady (anglicky s fotkama): http://isaac.exploratorium.edu/~pauld/activities/AlAirBattery/alairbattery.html, nebo zde: http://www.exploratorium.edu/ti/conf/nsta2008/julie/Al-air.pdf. Udávají až 1V/100mA. Aktivní uhlí je „lepší“ v tom, že narozdíl třeba od obyč dřevěného má více pórovitou strukturu a velký vnitřní povrch.
Díky za ujasnění paměť. efektu – jestli není jednotný názor mezi elektrikářema tak to tady nevyřešíme a jenom si odnesu že se jím nemám zabývat tak moc jako teď 🙂
Teď jsem se díval na ty Sanya Eneloop s nadějí že by mohly mít vyšší kapacitu než GP Recyko… a nemají 🙁 Akorát jsem na Alfacompu našel že mají mít lepší funkci za nízkých teplot, nemáte někdo vyzkoušené jestli je to pravda nebo jenom reklamní kec?
A co tak skusit otestovat batoh, ktory vyraba el. energiu pocas chodze? http://www.treehugger.com/files/2005/09/wip_energy_gene.php
No dle mých zkušeností se solární panely hodí do míst, kde trvale kempujeme a můžeme to nechat rozevřené opravdu celý den. Používal jsem Silvu Solar II na treku (neustálé přemisťování s batohem) a dalo se to, ale musí na to člověk neustále myslet a každou pauzu to štelovat, aby to využilo co nejvíce sluníčka apod. Akorát mi to zvládalo ke každodennímu nabíjení smartphonu a BT gpsky, podle kterých jsem se navigoval, ale jak říkám spoustu práce a výsledek díky počasí nejistý.
Nyní jedu opět do zapomenutých končin a opět je to pro mě aktuální téma. Jediné použitelné řešení jsou buď solární panel (min. 5W, outdoor odolná úprava, možnost přichycení na batoh) nebo záložní akumulátory. Točení kličkou a podobné kratochvíle jsou opravdu pouze jako totální krizovka. Jelikož doufám, že jednou za 10 dní bych se mohl dostat k nějaké zásuvce, samotný solární panel jsem dle předešlých zkušeností zavrhl a koukal se po záložních akumulátorech. Nejjednodušší možnost je nakoupit několik dalších baterií přímo do používaných přístrojů.
+minimální hmotnost
+žádné další zbytečné nabíječky, kabely
-doba omezená počtem baterií
-nutnost v terénu vypínat přístroj a vyměňovat baterii
-problém postupného nabíjení několika baterií jedním přístrojem
-cena – díky honkongským prodejcům na ebay ale toto problém být nemusí
Hlavní nevýhodu spatřuji v tom nabíjení, proto jsem hledal nějakou akumulátorovou powerbanku, kterou bych mohl jednou za deset dní jednoduše nabít a v mezidobí by byla schopna napájet všechny přístroje. Na trhu několik podobných produktů je, ale většinou mají nedostatečnou kapacitu – viz různé hybridy solárního panelu s akumulátorem. Nakonec jsem narazil na tuto stránku: http://www.pdasoft.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3311. Popisovaný čínský výrobek Intelligent portable power
(http://www.zhishengyuansz.com/diyhp/38266/enus/c-58392/p-AAAV+EAAVAAAKZoAAC/8800_mAh_Intelligent_portable_powerAndcharger.html)
by mohl mé požadavky jakžtakž splňovat a váží to stejně jako např. ta Silva Solar II (kromě nutného zdroje bohužel). Nemáte někdo ponětí, kde by se to dalo sehnat? Nenašel jsem žádný shop s posíláním do Evropy. Nebo nemá někdo tip na něco podobného s minimálně stejnou kapacitou?
A skusal si sa ozvat priamo vyrobcovi? Stranka, na ktoru si dal link sa tvari ako klasicky eshop. V propoziciach tvrdia, ze ich hlavnym trhom je EU a US, tak by snad nemali mat problem poslat ti jeden kus na dobierku. Tych 70 dolarov nie je zas tak vela, aby sa to nedalo risknut. Aj s postovnym by si sa nemal dostat nad sto dolarov, co je pri sucasnom kurze dolaru pomerne smiesna suma za PowerBank.
Dobrý den, diskuzi jsem si celou přečetl a dokonce jsem se dozvěděl i něco víc o solárních nabíječkách. Proč ale píši je můj nesouhlas se zde používanými batriemi.nikomu nechci brát iluze, ať si recyklovatelné baterie používá dál, ale vzhledem ke kapacitě mi přijde bezvýznamné je používat. Já si koupil před rokem a půl baterie GP 2700, jedná se o NIMH. No proč to píšu, už nikdy jiné. Argument že ztrácí 10%energie za pár dní je nesmysl. Neříkám, že oproti recyklo neztrácí, ale vzhledem ke kapacitě je to zanedbatelné. Vzhledem k tomu, že baterie používám pro fotoaparát(ultrazoom) je jasné, že odběr na ně kladený je více než veliký a vědomí, že je mám rok a půl a zažili hooodně cyklů tak neni jiná volba až budu kupovat jiné. Mimo jiné baterie používám pro vše na co zrovna potřebuji:k reproduktorům k mobilu, foťák, větrák, čelovka myo xp belt, prostě když potřebuji. Fakt že mam celou dobu 4 baterie a neměl jsem problém s nouzí o výdrž! Když si totiž koupíte rychlonabíječku také od GP(mám PowerBank V800) tak máte všechny 4 baterie nabité za 45minut! Pro ty, kteří si myslí, že se ty baterie nií, nechť se podívají na stránku výrobce GP a pochopí, že tyto baterie mají uspůsobenou výrobu pro rychlonabíjení.Co to znamená? Že ikdyž je nabijete proudem 7A(při nabíjení 1baterie) tak mají stejnou výdrž jak při klasických nabíječkách. Potvrzuje to fakt mých 4 kousků. Takže, než abych si koupil recyklo baterie kvuli tomu ze ztraci neco min energie ale kapacita neni ani polovicni co u techto mych je nesmysl. Takže, mám nafoceno na ty baterie přes 15000fotek, nějaký ty videa, nespočetně hodin poslechu hudby ve stolních reproduktorech a mnoho hodin svícení v čelovce myo xp! Pokud jsem tímto někomu pomohl s výběrem budu jen rád. Jestli máte někdo jiný názor, napište ale prosím slušně. Snažím se jen doporučit co funtguje.(PS:vím že tato nabíječka je drahá jako…. ale za tech 45 min vsech 4 baterii to stoji). Energii zdar:-)
Dobrý den , mohl by mi někdo poradit ,jak uzpůsobit dynamo u kola na dobíjení AA a AAA článků během jízd? Co vše je k tomu potřeba , případně zda se celá sestava nedá koupit hotová. Díky za odpověd´.
Tahle powerbanka určitě špatná není. Vzhledem k ceně se vyplatí tomu, co potřebuje nabíjet mobily co nemají, dnes už běžný USB konektor.
Téma měsíce: Za sněhem do Skicircus Saalbach
Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn: lyžování a freeride snů v obří lyžařské areně v srdci Alp
FIS Alpine World Ski Championships Saalbach 2025: jedinečná podívaná na MS v alpském lyžování v Salcbursku
Zimní dovolená ve Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn: Zábava pro celou rodinu
Rady k vybavení
V suchu i za deště. Správná impregnace pohorek
Nejlepší trekové boty a pohorky 2024: výběr testerů Světa outdooru
Jak vybrat nepromokavou bundu?
Knižní tipy
Snow Film Fest 2024: adrenalin, humor, i dojetí na plátnech kin
E-BOOK 1. POMOC NA HORÁCH: zdarma ke stažení
Zajímavé vybavení
Forclaz trekový stan MT900
Váha 1,3 kg, polosamonosná konstrukce s 1 apsidou
Ponožky Darn Tough s doživotní zárukou
Skvěle sedí, nesmrdí (příměs merina), hezké designy a když je prodřeš, zdarma výměna za nové. Fakt.
WHI – LASTING
Dvouvrstvý úplet z merina. Achillovu patu a špičku tvoří dvouvrstvý zesílený plyš, omezující otlaky.
Forclaz merino tričko MT900
Bezešvé provedení, odolnější látka na ramenech a bedrech
Zajímavé túry
Arizona Trail
Velký Choč s výhledem na čtyři národní parky Slovenska
Hayduke trail: kaňony a pouštěmi na jihozápadě USA
Další zajímavosti
Barefoot obuv: Do přírody i na horské výšlapy
Decathlon: jak správně pečovat o stan, karimatku a spací pytel
WARMPEACE: život mezi spacáky