Klokočovská hornatina, známější pod lidovým názvem Zadní hory, tvoří hranici mezi Českou a Slovenskou republikou, tady je i rozhraní mezi chráněnou krajinnou oblastí Beskydy a Kysuce. Putování po hřebeni bez větších výškových rozdílů je považováno za nejkrásnější v Beskydech.
Bílá – Bobek 3,5 km – Hluchanka 7 km – Beskyd, rozc. 11 km – Bumbálka 12,5 km – Salajka 14,5 km – údolí Velké Smradlavy, rozc. 17,5 km – Bílá 20 km
Od stanice autobusu a velkého parkoviště v Bílé** jdeme po silnici podél Bílé Ostravice k hotelu Pokrok (ubytování, stravování: denně 11–22 h, 170 l., tel. 0658/98 103, občerstvení: bufet). Poblíž je turistická orientace. Vybereme si modrou turistickou značku, ještě absolvujeme pár kroků po silnici a pak uhýbáme vpravo do lesa. Cesta místy dost strmě stoupá v blízkosti koryta potoka. Vyškrábeme se na širší pohodlnější cestu, trochu se vydýcháme, míjíme odbočku k prameni, vystoupáme na palouk a kolem prvních samot dorazíme k turistickému rozcestí u vrchu Bobek** (871 m) na hřebeni Zadních hor.
Z nádherného místa se otvírají zajímavé výhledy, stačí se jen natáhnout do trávy a dívat se kolem. Dál nás povede červená turistická značka, která nebere velký ohled na hraniční patníky a občas si to namíří i po slovenském území. Po zdolání 320 výškových metrů na Bobek nás čeká pohodlnější část. Kamenitou vozovou cestou klesáme k samotám, pak stoupáme lesem na kótu 898 m a scházíme do sedla Hluchanka*. Otvírá se odtud hezký výhled na slovenskou stranu.
Zprava obcházíme vrchol Polanky (881 m), mineme pár samot. Jdeme střídavě lesem a po okraji horských luk, dýcháme čistý vzduch s pocitem, že teď jsme na tom správném místě. A co teprve, když v sedýlku na planince pod námi se objeví chata; posedět můžeme vevnitř nebo venku. (Ubytování, stravování: chata Kmínek, denně 8–22 h, tel. 0658/37 823.)
Od chaty stoupáme kamenitou cestou a pak již po rovině, provázeni stále pěknými výhledy** (vpravo 50 m ubytování, občerstvení: horská chata Sněžná, tel. 0658/37 827) dospějeme na rozcestí pod vrchem Beskyd kolem lyžařského vleku k Masarykově chatě, postavené r. 1923. (Ubytování, stravování: Masarykova chata PO–ČT 9–21, PÁ, SO 9–24, NE 9–20 h, tel. 069/37 947.) Za druhé světové války se tady odehrávaly líté boje mezi partyzány a fašisty. Dnes je Bumbálka významným lyžařským a turistickým střediskem, je ta- dy celnice a hranič- ní přechod na Slovensko. (Ubytování, stravování, občerstvení: hotel Bumbálka, tel. 0824/94 305, SKI klub, obchod smíšeným zbožím mj. SO 7.15–16 a NE 7.15–11.45 h.)
K hraničnímu přechodu ani nedojdeme, ze zpevněné komunikace ostře uhýbáme vpravo po žluté turistické značce a kolem rekreačního objektu prudce klesáme bukojedlovým lesem. Prostředí působí až vznešeně, nedivme se, vždyť se dotýkáme jedné z nejstarších přírodních rezervací v celé oblasti, pralesu Salajka**. Rezervace na ploše 0,22 km2 byla vyhlášena olomouckým arcibiskupstvím již v r. 1937. Jedle dosahují výšky až přes 50 m a patří k nejvyšším v Evropě, výjimkou není stáří stromů mezi 350–400 roky. Jedle Tlustá Tonka se dožila více než 500 let, padla v r. 1942.
Vstupujeme na panelovou cestu, nikam neodbočujeme, přehledné značení nás vede k okraji lesa – na planině pod námi v malebném seskupení s hospodářskými objekty stojí hájenka Salajka**. U objektu je turistické rozcestí. Žlutá značka sestupuje do Mezivodí k autobusové zastávce – tím lze výlet o něco zkrátit.
My obcházíme Salajku a scházíme po modré turistické značce na lesní silničku. Stále klesáme, byť obklopeni hezkými lesy, cítíme se být trochu unaveni fádním úsekem.
Silnička nás přivádí na rozcestí v údolí Velké Smradlavy*. Jako by se tady sešlo několik „kaňonů“, jen čekáme, ze které strany se vyřítí maskovaní jezdci na koních – jako bychom byli uprostřed scenérie nějakého dobrodružného filmu. Zprava přichází zelená značka od Beskydu a Smutného údolí, my jdeme vlevo. Modrá odbočuje vpravo po silničce k Hluchance, my stále klesáme po silničce, teď už společně se zelenou značkou. Míjíme sirovodíkový pramen* na druhém břehu (vede k němu nová dřevěná lávka) a blížíme se opět k frekventovanějším místům. Zleva se hlásí chatový tábor, vpravo stojí dřevěný zámeček, využitý jako stylové rekreační zařízení. Přicházíme na hlavní silnici a procházíme obcí Bílá**. Vznikla z menších osad a samot – před stavbou přehrady Šance až sem vedla romantická železniční trať.
Pod vrchem Zbojnická (po naší pravé ruce, od hotelu Pokrok vede vzhůru vlek) se údajně setkali vůdci zbojnických družin Jánošík a Ondráš. Nejzajímavější památkou je dřevěný kostel sv. Bedřicha** z let 1873–75. Architekt Antonín Kybasta se nechal inspirovat severskou architekturou. Svatyně byla postavena na náklad olomouckého arcibiskupa. Nápadná je vysoká štíhlá věž s úzkými vysokými okny a komplikovaná konstrukce střech nad lodí ve dvou výškových úrovních. V interiéru nás zaujme 14 bohatě vyřezávaných sloupů, které nesou galerii se třemi arkádami (možnost prohlídky: ST–PÁ 8–16 h). Obcí se vracíme zpátky k parkovišti. (Ubytování, stravování: penzion Lovecký zámeček 15 l. tel. 0658/981 34, horská chata Bílá, rekreační středisko Ondráš, tel. 0658/98 141.)
Další doporučené cíle:
Třeštík* – sedlo (855 m) 2 km záp. od Bumbálky, významné lyžařské a turistické místo s chatou, poblíž horský hotel Súkenická.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
