Pokud jsou pro vás Tatry pohořím s přízviskem „srdcové“, tak asi příliš nemilujete období od 1. listopadu do 15. června. To je totiž doba, ve které je drtivá většina turistických chodníků zavřena z důvodu ochrany přírody a samotných turistů. Drtivá většina však neznamená všechny.
Úvodní řádky tak úplně neplatí pro horolezce, kteří jsou organizovaní v horolezeckých svazích (OEAV, ČHS, JAMES atd.). A to na základě následujícího výňatku z návštěvního řádu TANAP:
„Horolezci môžu vstupovať do vysokohorského prostredia aj mimo turistických a náučných chodníkov a v čase sezónnych uzáverov turistických a náučných chodníkov len za účelom nástupu na horolezeckú túru so stupňom ťažkosti horolezeckej klasifikácie vyšším ako II.stupeň. Horolezecké túry s I. a II. stupňom ťažkosti sa môžu vykonávať len v letnom období, ak je to nevyhnutné na zostup a v zimnom období, keď terén tejto ťažkosti sa metodicky využíva na zimný výcvik.“
To jen aby bylo jasno, že následující výlet je věnován spíše běžným turistům. Vyžití by při něm určitě našli i horolezci.
Téryho chatě zimní spánek nic neříká
Téryho chata je nejvýše položenou chatou (2015 m), která je otevřena celoročně. Dalšími jsou například Chata pri Zelenom plese (1551 m), Zamkovského chata (1475 m) nebo Chata pod Soliskom (1840 m). My se však zaměříme na první jmenovanou, konkrétně na výlet z Hrebienoku přes Malou Studenou dolinu.
Možnou variantou výletu je vyrazit na Hrebienok po svých už ze Starého Smokovce (1010 m) po zelené značce. Jde jen o to, jestli chcete ušetřit peníze a přidat kilometry nohám nebo naopak. Pokud mi ještě nerozumíte, tak ze Smokovce na Hrebienok jezdí pozemní lanovka. Nahoru to stojí 6,5 euro a dolů 5 euro (zpáteční jízdenka 7,5 euro – ceny pro dospělé).
Vzhledem k ničivému větru, který se přes Vysoké Tatry přehnal v roce 2004, je tento úsek absolutně nezáživný. Navíc téměř kopíruje asfaltovou cestu a koleje. Přesto všechno si to vyšlápnu a na Hrebienoku si vždy řeknu: „Vydělal jsem šest éček za 45 minut“ . Kupovat lístek dolů je podle mě úplný nesmysl, protože naposledy jsem trasou prolétl za necelých 20 minut.
Teď už všichni po svých
Turistické středisko Hrebienok je ve výšce 1285 metrů. Z něj se budete orientovat severozápadně (po červené značce) nejprve do Velké Studené doliny, v jejímž začátku uhnete doprava do „naší“ Malé Studené doliny. Ta je sice menší než její západní sestřička, což se odráží také na názvu, ale je mnohem sevřenější, takže pocit, že se nacházíte v „nejmenších velehorách na světě“ bude ještě umocněn.
Dolinou vás budou provázet dva téměř symetrické skalnaté hřebeny. Po pravé straně vám bude postupně vyrůstat Lomnický hrb, Velká Lomnická veža, Lomnická kopa a na závěr druhý nejvyšší vrchol Tater Lomnický štít (2634 m). Po levé ruce to budou Zadný oštep, Malý kostol, Chmúrna veža a Prostredný hrot (2441 m, 14. nejvyšší vrchol Vysokých Tater).
Vraťme se zpět na značku…
Asi po dvou kilometrech si „přesednete“ už jen na zelenou značku. Odtud vás dělí už jen kousek Zamkovského chaty, o které už taky byla řeč. Doposud jste mírně stoupali a také mírně klesali, ale teď už vám můžu slíbit, že profil cesty se bude souvisle zvedat.
Zamkovského chata se nachází ve výšce 1475 metrů. To znamená, že na Téryho chatu vám chybí 540 výškových metrů. Vzdušnou čarou je to k chatě pouze dva kilometry a to znamená dvě věci. Za prvé, že jen dva kilometry to určitě nebude a to především díky pověstným tatranským serpentinám. A za druhé, a to je důležitější, že profil je poměrně strmý.
Dolinou protéká Malý Studený potok. Vy se budete celou dobu držet po jeho „pravém břehu“ respektive v pravém svahu doliny. Jelikož je Téryho chata oblíbeným turistickým cílem, je cesta k ní i v zimě dobře prošlapaná.
Blížíme se do cíle
To pravé stoupání vás však čeká až v závěru doliny, protože budete skrz serpentiny muset překonat strmý stoupák, až na „plošinku“, na které se nachází Pět Spišských ples a samozřejmě Téryho chata. Kromě občerstvení a pokochání se výhledy můžete na chatě přespat. Určitě doporučuji rezervaci, protože kapacita je 24 lůžek. Vzhledem k horolezcům a skialpinistům můžete také „ostrouhat“. Kapacita je 24 lůžek při ceně 21 euro za lůžko. Členové horolezeckých svazů to mají za polovinu.
Horolezce by mohl zajímat vyhledávaný zimní cíl Baranie rohy (2526 m). Ty se od chaty nacházejí severním směrem, kdy nejdříve musíte stoupat do Beranieho sedla (2389 m) a poté na samotný vrchol. Mačky a turistický cepín jsou nutností. Celá trasa je velmi oblíbenou také mezi skialpinisty a to včetně výstupu do Beranieho sedla.
