V posledních letech se v zimě většina pozornosti upírá k lezcům na pákistánských osmitisícovkách. Elegantní technické výstupy, které s podobným úsilím na druhé straně planety provádějí horolezci v Patagonii, je tak snadné přehlédnout. Čas od času se však někteří z nich přihlásí o pozornost krásným prvovýstupem, podobně jako letos v únoru Jindřich Hudeček a Michal Brunner na skalní jehle Aguja Poincenot.
Jindra s Michalem se o prvovýstup, který nazvali „Invisible Line“, snažili už při dvou předešlých výjezdech. V lednu roku 2014 jejich snažení 50 metrů pod vrcholem ukončilo špatné počasí v podobě vichřice o rychlosti 80 km/h v kombinaci s teplotami kolem -10 °C a podruhé, ve stejném roce na podzim, zranění spolulezce Standy Štěpána, kterého zasáhl padající kámen. Ono patagonské počasí je tvor dost rozmarný, který si z nějakých předpovědí a nejrůznějších modelů hlavu moc nedělá. Když se mu zachce, tak to prostě zatáhne, zafouká – a horolezci, bojte se!
Na základě rozmaru počasí, předešlých zkušeností a času stráveného ve stěně při předešlých pokusech se tentokrát Jindra s Michalem domluvili, že vyrazí pouze za ideálního počasí. Termín se tedy rozhodli svěřit do péče zmiňovaných meteorologických modelů, i když už je jednou vypekly. Tabulky a grafy hlásily pěkné počasí na 1. – 5. února, takže 27. ledna nabalili bágly a vyrazili směr vesnice El Chaltén v Argentině, Patagonii, kde mají místní lezci svou základnu.
 V druhém letošním vydání Světa outdooru se dočtete o letních aktivitách a destinacích, kam se za nimi vypravit. Naleznete v něm také články o vybavení pro přespání, konkrétně pro vás máme připraveny rady kolem spacáků a karimatek, rozhovory se zajímavými osobnostmi a samozřejmě nechybí novinky v outdoorovém vybavení.
Ústředním bodem čísla je rozhovor s Jardou Kulhavým, vodáky čeká tip na zajímavou polskou řeku, cyklisty přehled českých singltreků a trekaře naláká třeba do Patagonie. Zajímavý je i pohled do podzemí s 3D fotografem Markem Audym nebo report z (ne)zamerzlého Bajkalu. Svět outdooru 2/2105 si můžete najít na mnoha distribučních místech nebo stáhnout v pdf. |
Odtud to pod stěnu trvá zhruba půl dne. První délky cesty už měla dvojice dobře nacvičené, protože předešlé dva výjezdy neznamenají stejný počet pokusů. Takže prvními šesti délkami proběhli velmi rychle. Pak přišly na řadu technicky obtížnější pasáže, a především neprobádaný terén, který zase zaručoval dobrodružné pocity, jaké zažívají pouze prvovýstupci.
Invisible LineVrchol: Aguja Poincenot (3002 m) Prvovýstup: 2. února 2015 Lezci: Jindřich Hudeček a Michal Brunner Obtížnost: 7a A1, 400 m, 9 délek, stejný nástup jako Potter-Davis Potřebné vybavení: 2× sada friendů velikosti od 0,5 až 3, 1× 6, 1× sada vklíněnců Jištění: V pěti délkách v headwallu vždy dva nýty pro slanění, ve čtvrté délce přírodní štand za skalní hrot, v osmé délce jeden nýt. 
|
Přitom stačí jen zabrat…
Linie Invisible Line nakonec vyšla na devět délek plných obtížného spárového a komínového lezení s těmi nejvyššími nároky na morál, což je pro lezení v horách typické. Když k tomu připočtete neustále hrozící nebezpečí v podobě padající skály a spáry vylité ledem, tak máte zaděláno na zážitek z kategorie „životních“.
Klíčovou délkou cesty je osmá, tedy předposlední délka: „Je to těžké komínové a dlouhé lezení bez možnosti pořádného zajištění,“ popsal Jindra Hudeček délku za 7a. Tu musel osadit jedním postupovým nýtem: „Ta opravdu nešla jinak zajistit a pád do komína by byl hodně ošklivý, proto jsem tam dal jeden nýt“.
Minimálně od Jindry Hudečka můžeme v nejbližší době a asi i v příštích letech čekat několik návratů do divokého počasí a strmých skalních jehel Patagonie: „Jedná se tady o horské lezení se vším všudy, a to mám rád,“ popsal, co ho na Patagonii táhne.
