Do kin míří film Adam Ondra: Posunout hranice

Adam Ondra, největší lezecká ikona současnosti, dosahuje fenomenálních sportovních výkonů. Z nemluvného introverta se stala světová sportovní hvězda a jeho touha lézt se proměnila v úkol vždy zvítězit. Režiséři Jan Šimánek a Petr Záruba začali před třemi lety natáčet dokument o Adamově přípravě na olympiádu v Tokiu. Skrze Adamův příběh a jeho tvrdé tréninky zároveň zachytili proměnu sportovního lezení a sportu obecně a také vliv komerčního tlaku a tlaku médií i diváků toužících po show, ve kterou se lezecké závody mění.

Ve filmu hraje zajímavou roli kontrast samoty, která provází Adama Ondru při jeho každodenním tréninku, a přírody, která jej obklopuje při lezení na skalách, s největší sportovní akcí na světě – letními olympijskými hrami. Původní sportovní heslo „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“ tu již dávno nahradilo nové motto: „vítěz bere vše“. Přesto Adam Ondra posunul hranice lezení tam, kde se to zdálo být mimo lidské možnosti. Obětoval mu doslova vše. Teď ho ale čeká zcela nová výzva – rodinný život.

„Na počátku vývoje našeho filmu jsme měli možnost strávit tři týdny studiem Adama a jeho osobního i profesního života z bezprostřední blízkosti. Společné cestování na Balkáně, Adamova celodenní dřina v dosud neobjevených skalních stěnách, doprovázená neustálou přítomností televizního štábu a fandícího davu. Kontrast hvězdné image celebrity a obyčejné, tvrdé dřiny introvertního samotáře, který do noci visí uprostřed skalní stěny a čistí si chyty na příští den. Fascinace těmito okolnostmi, stejně jako Adamovým vnitřním světem a jeho umanutostí, byla hlavní motivací k tomu, abychom se pustili se do našeho filmu, intimního portrétu, v němž bychom se dostali dál, za sice pečlivě vykonstruovaný, ale plochý mediální obraz. Při setkání s Adamem na nás udělala silný dojem jeho vazba na rodiče a především přítelkyni, dnes již manželku, Ivu. Rodiče jsou v Adamově úspěchu aktivně vepsáni od nejútlejšího dětství a s Ivou je úzce spjatý jeho život dnes. Sledování olympijských her jejíma očima bylo silným momentem natáčení. Zároveň pro nás bylo důležité neukončit film olympiádou, ale ukázat to, co následovalo po ní, i to, jak se s neúspěchem Adam vypořádal. I když jsme sami také lezci, naším cílem bylo nahlédnout Adama z nelezeckého úhlu pohledu a přiblížit ho tak i divákům, kteří se o lezení či sport obecně nezajímají a těm, kteří Adama Ondru dobře znají, nabídnout novou perspektivu,“ doplňuje Jan Šimánek a Petr Záruba.

Podpořit dokončení filmu můžeš i ty v crowdfundingové kampani na HitHitu.