Divoká Šárka – rokle v hlavním městě

Městská příroda

Samotné oblast je Pražany oblíbená a není se co divit. Pejskaři mohou rozptýlit exkrementy svých miláčků po mnohem větší ploše, než je to možné v ulicích, jezdit se tu dá na kole i s kočárkem a v neposlední řadě si tu na své přijdou i milovníci přírody. „Na území přírodní rezervace se nacházejí rozličná rostlinná společenstva od zbytků lužního lesa v údolí při přirozeném toku Šáreckého potoka přes chladnomilná společenstva kapraďorostů na stinných severních stěnách po tařicová teplomilná skalní společenstva na výslunných jižních skalních srázech. Náhorní plošiny (zejména na Kozákově skále) byly v prehistorické době osídleny a proto se na okrajích skal nachází bohatší rostlinná společenstva obsahující například kavyl Ivanův, smělek štíhlý, modravec tenkokvětý, česnek chlumní a jiné rostlinné druhy. Na samotných buližnících, tj. na Nebušické skále (Žabáku) a Dívčím skoku, roste zakrslá doubrava s vřesem a metličkou křivolakou,“ vypisuje encyklopedie wikipedie ty nejzajímavější z přírodních fenoménů. Přehled těch nejzajímavějších přírodnin lze nalézt v Plánu péče o přírodní rezervaci Divoká Šárka 2010 – 2024. Na to, že se Divoká Šárka nachází na území hlavního města, tak se v ní můžete cítit jako v divočině.

Hradiště Šárka

Samozřejmě má místo i své historické souvislosti – například zde archeologové nalezli slovanské výšinné hradiště o rozloze přibližně 3 hektarů. V jeho dvacetihektarovém předhradí žili, rodily se i umírali dávní Slovené a po jejich „domácí adrese“ jsou dodnes znatelné památky ve formě valů, byť už zhusta pokrytých vegetací. Místo se stalo roku 1995 národní kulturní památkou. Jmenuje se – jak jinak – Hradiště Šárka a je jednou z devíti národních kulturních památek na území Prahy. Panoramatický pohled se nabízí zde

Tip na keš GC1WG1P U Menhiru Na tuhle kešku se vyplatí jít tak, abyste mohli obdivovat západ slunce.