Spací pytel doprovází každého, kdo se vydá do přírody na noc, a nezáleží příliš na tom, jestli je to vyznavač aktivit outdoorových, adrenalinových nebo sportovních. Každý z uživatelů má specifické požadavky a každý proto také potřebuje trochu jiný výrobek.
Abychom si vybrali spacák přesně podle svých potřeb, je dobré projít před volbou základní desatero spacího pytle. Naposled jsme stručně psali o výběru spacího pytle před dvěma roky, nyní se k tématu vracíme podrobněji.
1. Co říká teplotní určení
Teplotní určení je nejdůležitější informace o vlastnostech spacáku. Většinou se uvádějí tři hodnoty, ze kterých zhruba poznáme, při jaké teplotě se ve spacáku ještě vyspíme v pohodě. Ženy bude zajímat komfortní teplota, mužům je určen údaj nazvaný limitní teplota. Stejný spacák totiž vzhledem k odlišnému metabolismu nabízí kvalitní spánek při jiné teplotě něžnému pohlaví a při jiné mužům. Ovšem pozor, tahle hodnota je jen orientační. Roli tu hrají i tělesné proporce, únava, psychická pohoda a další faktory, které ovlivňují vnímání chladu a fungování těla, a tím i pohodu ve spacím pytli (více prozradí rámeček o bazálním metabolismu). Většina spacáků má ještě údaj o extrémní teplotě, při které ještě noc přečkáte bez ohrožení života. Ale bude to noc hodně dlouhá, hodně chladná a spánek ani odpočinek se nejspíš nedostaví. Zjednodušené, ale pro uživatele srozumitelné, je dělení spacáků do kategorií na letní, třísezonní a zimní. Tím se rozumí použití z hlediska středoevropského klimatu, hranice kategorií se překrývají.
2. Hmotnost má svou cenu
Budete-li spacák nosit v batohu, bude vás jeho hmotnost zajímat mnohem víc, než hmotnost spacáku vezeného v kufru auta. A pokud při nesení ještě navíc sportujete, či dokonce soutěžíte, bude vás hmotnost zajímat dvojnásob. Na hmotnosti (a také ceně) spacáku se hodně projeví kvalita izolační náplně. Peří je z pohledu hmotnosti stále nejvýhodnější izolační náplň. Například pro spacáky do teploty kolem – 10 °C se hmotnosti spacáku se syntetickou náplní pohybují mezi 2,3 až 1,8 kg a spacáky s péřovou náplní od 1,8 kg až třeba do 1,1 kg, podle kvality náplně. Hmotnost je možné snižovat použitím nejkvalitnějších náplní a tkanin, ovšem čím víc se blíží hranice limitovaná aktuálními možnostmi materiálů, tím víc se zvyšuje cena za každý posun.
Hranice tepelného komfortu |
Norma EN 13537 rozlišuje čtyři různé teploty pro tepelný komfort |
Tmax | horní extrémní teplota – při vyšší teplotě je už nepříjemné horko. |
Tcomf | horní hranice tepelného komfortu – při nižší teplotě nastává pro průměrnou ženu pocit chladu. |
Tlim | dolní hranice tepelného komfortu – při nižší teplotě nastává pro průměrného muže pocit chladu. |
Text | dolní extrémní teplota – uvažována průměrná žena, oblečená jako při pobytu venku (péřová bunda, oteplováky), teplota pokožky 29 °C. Při nižší teplotě nastává nebezpečí podchlazení organismu. |
3. Tvar a izolační vlastnosti
Tvar, komorové šití, tloušťka izolační vrstvy a samozřejmě použité materiály rozhodují o teplotním určení. Tvarem vyhrává mumie, která lépe využívá prostor a víc brání úniku tepla, pro letní použití může stačit i dekový spacák. Komorové šití slouží u péřových spacáků k udržení peří ve správných místech. Při vybírání spacáku se vyvarujte „studených švů“, kterými teplo snadno uniká ze spacáku ven. Studené švy jsou ty, které vzniknou prošitím tkaniny i náplně „skrz naskrz“ (na kvalitních spacácích se nevyskytují). Obecně je pro kvalitu tepelného komfortu rozhodující tloušťka izolační vrstvy rozbaleného spacáku. S trochou zjednodušení platí, že čím silnější je izolační vrstva volně „nakynutého“ spacáku, tím „teplejší“ je to spacák.
4. Syntetika vede ve vlhku
Mezi výhody syntetické náplně spacího pytle patří nenáročnost údržby, snadné praní a vcelku dobrá odolnost proti vlhkosti. Převládají směsi mikrovláken, dutých vláken a vláken ve tvaru spirál (ty poslední lépe udrží velký objem vzduchu a také tloušťku izolační vrstvy). Mezi náplněmi jsou značné rozdíly a jen nejlepší se dotahují na peří. Levnější pytle postačí pro běžné letní podmínky a jsou dobrou volbou pro všechny, kteří se nechtějí o svůj spacák příliš starat a zároveň nevyžadují špičkové parametry. S výhodou použijeme syntetiku tam, kde je vyšší vzdušná vlhkost nebo kde je po delší dobu obtížné spacák dostatečně větrat. Problémem může být malá trvanlivost „loftu“, tedy „nakynutí“ izolační vrstvy, u levnějších náplní. Takový spacák přijde brzy o značnou část svých izolačních vlastností.
5. Peří má dobrý patent
Peří je špičkový izolant, který sice v konkurenci nejlepších syntetických náplní ztratil svou výlučnost, ale péřový spacák je stále při srovnatelných izolačních vlastnostech lehčí a sbalitelnější. Nevýhodou peří je složitější údržba, absorpce vlhkosti (a tím zhoršení míry izolace), pomalé schnutí a také komplikovanější výroba spacáku (a tím jeho vyšší cena). Peří se lépe hodí do velkých mrazů (tedy suchého prostředí), jsou-li požadovány špičkové vlastnosti spacáku a nevadí vyšší cena. Základním údajem popisujícím kvalitu peří je tzv. plnivost. Vyjadřuje, kolik kubických palců (cuin) zaujme jedna unce (28,35 g) peří za přesně daných podmínek. Nejlepší směsi používané ve spacácích dosahují přes 800 cuin, pro dobrý by měla hodnota být minimálně 600 cuin. Dále se udává poměr prachového peří a malých pírek (90:10, 80:20 apod.). Prachové peří by bylo z hlediska izolace nejlepší, ale neudrželo by potřebný objem, proto se do směsi přidávají malá pírka.
Pocitová teplota |
Působením větru se účinek zimy zvyšuje (efekt se nazývá Wind Chill, u nás pocitová nebo efektivní teplota či větromrazový index). Polárníci vědí, že například při ztrátě rukavice a při velmi silném větru a mrazu můžou být omrzliny otázkou několika desítek vteřin. V některých severských oblastech je pocitová teplota přímo součástí meteorologických předpovědí. V tabulce najdete příklad rozdílu skutečné a pocitové teploty. |
Teplota nehybného vzduch | Rychlost větru –> výsledná působící teplota |
10 km/h | 20 km/h | 30 km/h | 40 km/h |
+10 | +9 | +7 | +6 | +6 |
+5 | +3 | +1 | 0 | -1 |
0 | -3 | -5 | -6 | -7 |
-5 | -9 | -12 | -13 | -14 |
-10 | -15 | -18 | -20 | -21 |
6. Vlhkost je ošklivé kačátko
Vlhkost je nepřítel spacáků číslo jedna, snižuje izolační schopnosti i u syntetiky, ale ještě mnohem víc u péřové náplně. Proto hlídáme, aby spacák zůstal pokud možno suchý, větráme co nejvíc a sušíme, kdykoli se naskytne příležitost. Důležité je také důkladné provětrání a prosušení po návratu z každé akce.
7. Nejlepší velikost je tak akorát
Uživatel by neměl ve spacáku mít ani příliš moc ani příliš málo místa. Pokud je spací pytel příliš těsný, je izolační vrstva stlačená, a izolační vlastnosti se tím mohou výrazně zhoršit. Pokud je spacák naopak moc velký, bude obtížné vyhřát celý prostor – tento problém je typický u dětí, které spí ve spacáku pro dospělé.
8. I spacák má kapuci a límec
Stejně jako bunda má i mumiový spacák kapuci a límec. Slouží k mezení ztrát tepla, které uniká otvorem pro hlavu a pro dýchání. Kapuci je vhodné vyzkoušet, aby byla pohodlná a v případě stažení zůstal otvor pro dýchání před ústy. I tak je ale spaní s hlavou uvnitř zatažené kapuce vhodné spíš pro extrémní podmínky. Z hlediska vlhkosti uvnitř (vlhkost obsažená ve vydechovaném vzduchu) je výhodnější dobrá noční čepice a hlava ven ze spacáku. V chladu přijde vhod límec, který můžeme utáhnout kolem ramen.
9. Zip je dobrý, když je dobrý
Díky zipu je možno spacák v noci lépe odvětrávat a urychlovat jeho vysoušení přes den. Pohodlněji se také leze dovnitř i ven. Většina spacáků má obousměrný zip (dá se rozepnout z obou konců), což výrazně zvýší komfort odvětrávání. Při spaní je výhodnější odvětrávat trochu nahoře a trochu dole, při větrání zipem hodně rozepnutým jen od hlavy může na horní část těla být už zima a na nohy pořád horko. Zip musí být dostatečně překrytý izolující légou, jinak do spacáku propouští zimu. Při otevírání se zip nesmí „zakusovat“ do okolní tkaniny, radíme dobře vyzkoušet. Spacáky bez zipu se už téměř nevyrábějí.
10. Balit do obalu?
Chrání spacák před špínou, poškozením a mokrem. Nepromokavý obal se občas hodí (na vodě, možnost namočení batohu, transport vně batohu), ale pak je nutno hlídat, aby se spacák nezapařil. Praktický je kompresní obal se stahovacími popruhy, nejprve nacpete spacák volně do obalu a potom podle potřeby (na nezbytnou dobu) stáhnete na minimální objem. Spacáku při balení lépe svědčí pěchování než stále stejné rolování. Těsný obal je určen pouze pro transport, při skladování doma je nutné, aby byl spacák co nejméně stlačený. Jenom tak si zachová své izolační vlastnosti po delší dobu. Měl by být uložený buď zcela volně, nebo v prostorném skladovacím obalu.
Proč spacák nehřeje?
Prošli jsme desatero nejdůležitějších informací o spacím pytli a vracíme se k titulní otázce, proč spacák nehřeje. Po přečtení článku už je nejspíš jasno. I když často slyšíme: „Ten spacák krásně hřeje!“, každý ví, že v něm nejsou žádná kamínka. Je ale důležité si uvědomit, že jen nadýchaná a suchá vrstva izolace udrží uvnitř maximum tepla vyrobeného naším vlastním tělem. Pokud je to účelné, můžeme teplo dodat i jinak, dát do spacáku nahřátý kámen či láhev s horkou vodou, anebo se před ulehnutím chvíli proběhnout a zahřát.
Fyzika říká, že nemůže existovat teplý a tenký spacák. Tepelné určení je do značné míry úměrné tomu, jak silná je izolační vrstva (náplň současně také musí zabránit proudění vzduchu uvnitř vrstvy). Podstatně hůř budou izolovat místa, kde bude izolační vrstva stlačená (pod tělem, příliš malý spacák, spacák natlačený na studenou stěnu stanu, věci ležící na spacáku), nebo navlhlá, a ani kvalitní náplň s tím mnoho nesvede. Naše tělo vyrobí jen určité množství tepla, a jestli to postačí pro kvalitní spánek, záleží do značné míry na faktorech uvedených v článku. Kdo je zná, může je využít, nebo alespoň vzít v potaz a noci ve spacím pytli budou mnohem příjemnější.
Bazální metabolismus |
Může se stát, že spacák konkrétnímu uživateli nevyhoví, ačkoliv je určen do teplot, které zrovna panují. Tepelnou pohodu ovlivňuje bazální metabolismus každého z nás (neboli látková přeměna, běžně vzrostlý jedinec má „výkon“ cca 80 W). Schopnost vyrobit teplo závisí na věku, výšce a hmotnosti (a také na pohlaví, ale to už teplotní určení spacáku zohledňuje). Hodnota tepelného komfortu se může posunout o 10 ºC i víc, a to už je v noci hodně znát! Najdi si svůj spacák – přepočet metabolismu Na stránkách www.SvetOutdooru.cz je možné přepočítat teplotní určení konkrétního spacího pytle pro konkrétního uživatele. Stačí zadat potřebné údaje do formuláře a zadat teplotní určení udané výrobcem. Ještě před zakoupením spacího pytle tak můžete zjistit, do jakých teplot vyhoví vyhlédnutý spacák právě vaší postavě. Podrobnější informace o přepočtu včetně výpočtu BMI (Body Mass Index) najdete na samostatné stránce Světa outdooru, nazvané Najdi svůj spacák. Pro přesné určení bazálního metabolismu by bylo třeba brát v úvahu ještě další faktory (nedostatek tekutin, jídla, únava, nemoci, problémy s krevním oběhem a končetinami), ale do takových detailů už se pouštět nebudeme. |