Před nedávnem vyšel na webu článek o deep water solo (DWS) lezení v souvislosti se závody v Utahu. Tento styl lezení si podle mě zaslouží trochu detailnější pohled jako například klasické free solo lezení, o kterém už tady tak byla řeč…
I lezení v deseti metrové výšce bez jištění může být relativně bezpečnou záležitostí. Stačí, když vám záda kryje vodní hladina. Tak přesně to je DWS neboli psicobloc1.
Jak a kde to začalo?
Historie tohoto fenoménu sahá do 70. let, kdy se s DWS začínalo v anglickém Dorsetu a hlavně španělské Mallorce (Miquel Riera). Co se týče Evropy, tak jsou oblíbenými místy pro DWS také Francie, Bulharsko, Itálie (Sardínie), Řecko a Irsko. Opravdu se však DWS začalo šířit až v druhé polovině 90. let a rostoucí zájem zaznamenáváme doteď.
Dnes se DWS nelezou jen u moře, ale všude tam, kde je voda a dá se lézt. Takže řeky, jezera nebo bazény nejsou výjimkou. Vyznačuje se větší technickou obtížností, protože skála (překližka) je převislá kvůli případným pádům.
Následující video je taková perlička, protože většina z nás má DWS spojeno se slunečným počasím, mořem a prázdninami, jenže tito borci se rozhodli DWS pojmout trochu jinak a vyrazili do Patagonie, kde je voda ledová a slunce si dělá, co chce.
Jakou má DWS budoucnost?
Vypadá to slibně. Závod v Utahu, o kterém jsem už referoval, ukončuje první ročník DWS seriálu PsicoBloc Masters Series. A Prize money při těchto závodech jsou více než zajímavé. Proto v budoucích letech můžeme očekávat velký zájem ze strany lezců a samozřejmě i fanoušků, protože se jedná o divácky velmi zajímavou událost. Už je úplně normální, že si koupíte průvodce čistě pro DWS.
Legendární a pro mnoho lezců určitě inspirující je film King Lines (2007), ve kterém se Chris Sharma snaží přelézt linii Es Pontas na Mallorce, kterou ohodnotil za 9b. Tento snímek můžu jedině doporučit, protože se mi u něj doslova potily ruce.
S využitím dwsworld.com
1Je španělský ekvivalent slovního spojení „Psycho Bouldering“, který vznikl v začátcích na Mallorce a má stejný význam jako DWS.
