Na konci března se český vyrtvalostní běžec (a dobrodruh) David Chrištof pustil do dalšího svého projektu – za 11 dní přeběhl Jordánsko (cca 500 km). Pojďme si celou akci připomenout společně, vyzdvihnout i jiné úspěchy českého běžce a zepat se ho na pár otázek!
Běh za vodu a lepší vzdělání
Myslím, že pokud sledujete pravidelně zprávy ze sportu či outdooru, jméno David Chrištof (35) vám musí být dost dobře známé. Je to totiž velký nadšenec do dálkových běhů a extrémních (ultra)maratónů a pravidelně podniká běžecké expedice (a zúčastňuje se vypsaných projektů), které jsou ojedinělé, náročné a pojí je téměř vždy hluboká „myšlenka“ a možnost upozornit na nějakou důležitou věc (možná by se dalo použít spojení – charitativní běh), povětšinou týkající se špatné dostupnosti pitné vody ve světě – více vizte v boxu níže (uvědomili jste si vůbec, jaké máme privilegium, že takový problém nemusíme vůbec řešit?).
Takovou „běžeckou expedici“ absolvoval i letos na konci března. Velkolepě pojatá akce s názvem Run across Jordan měla za úkol tentokráte nikoliv upozornit na problematiku s pitnou vodou, ale zaměřit se (i vydělat peníze) na špatné podmínky pro vzdělávání syrských a jordánkých dětí, které se často nedostanou do přeplněných škol a vzdělávají se pokoutně – „kde se dá“ a „jak se dá“. Už samotný fakt – přeběhnout Jordánsko – nezní nikterak jednoduše, rozpálená země plná polopouští neposkytuje vyrtvalostním běžcům zrovna ideální podmínky. Trasu dlouhou 481 kilometrů, na níž vyběhl David Chrištof 15. března 2014, uběhl za 11 dní, což znamená každý den absolvování maratónského běhu.
 David Chrištof (nar. 1979), mimo jiné učitel angličtiny a absolvent St. Cloud State University v Minnesotě, je jedním ze českých (charitativních) vytrvalostních běžců, za svou „kariéru“ absolvoval již přes 21 maratónských a 13 ultramaratónských běhů, včetně dvou běhů na 160 kilometrů. Za zmínku stojí určitě účast v projektu „Blue Planet Run„ v roce 2007, při němž 20 světových běžců proběhlo 16 zeměmi za 95 dní v non-stop štafetě, jejímž cílem bylo upozornit na krizi v dostupnosti pitné vody ve světě. Také v roce 2012 podnikl 1314 kilometrů dlouhý běh z Prahy do Londýna a rok poté 3223 kilometrů dlouho trasu během a na kole z Prahy do Maroka. Během těchto akcí se vybralo přes 25 tisíc USD na zajištění pitné vody v jedné z ugandských škol. Více podrobností o Davidovi Chrištofovi i jeho charitativních projektech můžete najít nejlépe na stránkách na sociální síti. Momentálně nežije v České republice, nýbrž v zahraničí.
|
Běh odstartoval 15. března z Aqaby a pokračoval do Petry/Wádí Músa (17. března), dále po historické Královské stezce přes Tafilu (19. března) a Karak (21. března) do Madaby (23. března), odtud do Ammánu (24. března) a konečně do oblasti Mafraqu (25. března), kde ukončil svůj běh zemí v uprchlickém táboře. Místním osadníkům nesl dobrou zprávu – podařilo se mu jordánským během „vydělat“ na vzdělávací pomůcky pro jejich děti za téměř čtvrt milionu korun (okolo 13 000 USD). O události informovala i Česká televize. Poklona!
Otázky závěrem
Jak ses k vytravalostnímu běhání vůbec dostal?
S běháním jsem začal v 18 letech poté, co jsem se přestěhoval do USA. Předtím jsem v Čechách závodil na horském kole. Fascinuje mě na něm jeho jednoduchost a přirozenost. Jednoduchost v tom, že je to nejzákladnější sport. My lidé odnepaměti běháme – je to pro nás přirozená forma pohybu. Fascinuje mě posouvání hranice lidských možností. Původně pro mě byl hranicí těchto možností maraton. Poté, co jsem jich několik uběhl, začal jsem snít o delších vzdálenostech a začal jsem běhat ultramaratony. V roce 2007 jsem byl vybrán na běh kolem světa Blue Planet Run. Tím jsem se dostal k dobročinnosti. Když běh kolem světa skončil, řekl jsem si, že jednou chci udělat svůj vlastní běh – a tak jsem v roce 2012 běžel z Prahy do Londýna pro nezávadnou pitnou vodu.
Svými charitativními běhy přinášíš radost a užitek ostatním. Co dávají Tobě?
Moje filozofie je taková, že si myslím, že bychom měli pomáhat těm, co v životě neměli takové štěstí jako my. Vysvětlím to na příkladu dvou problémů, kvůli kterým jsem běžel. U nás v České republice, kde jsem vyrůstal, jsem nikdy neměl problém s nezávadnou pitnou vodou. V Praze nám tekla z kohoutku a u babičky jsme si pro ni jezdlili kárkou přes ulici. V Africe, Jižní Americe a Asii musí lidé ujít v průměru 6 kilometrů pro vodu. To přeci není spravedlivé, že? Lidé si mohou vymyslet různé příhody, proč to je, ale pravda je, že my v České republice si vodu nezasloužíme o nic více než lidé kdekoliv jinde na světě. Proto si myslím, že my, co přístup k vodě máme, bychom měli pomoci těm, kteří ho nemají. Stejně to vidím s přístupem ke vzdělání. Děti syrských uprchlíků by měly mít přístup ke vzdělání, stejně jako já jsem měl, když jsem vyrůstal v České republice
Když je jednou člověk dospělý, měl by si uvědomit, že jen část jeho života je ovlivněna vlastními činy. Ta druhá část je ovlivněna věcmi a okolnostmi, které jsou zcela mimo sféru jeho vlivu. Lidé bez vody a přístupu ke vzdělání se prostě narodili někde jinde. Tato jediná okolnost, kterou oni nemohli vůbec ovlivnit, zavinila, že teď mají mnohem horší životní podmínky. Já si prostě myslím, že bych měl nějak pomoci. A jelikož mé běhání, a to jak o mých akcích komunikuji, inspiruje ostatní lidi k tomu, aby přispěli na zlepšení těchto problémů, tak to dělám.
A co mé charitativní běhy dávají mně? Strašně moc!! Většinu lidí, mě nevyjímaje, naplňuje pomáhat druhým, zažívat dobrodružství a posouvat hranice vlastních možností. Mé akce mi toto vše dovolují spojit. Navíc mám příležitost běžet krásnou krajinou, poznat mnoho zajímavých lidí.
V čem byl Tvůj poslední běh – Jordánskem – obtížnější než předešlé projekty?
Musím uznat, že to asi byla zatím nejtěžší akce (ostatní akce vizte box výše). I když to bylo mé zatím nejkratší charitativní putování, bylo asi nejtěžší z několika důvodů. Terén byl náročný tím, že jsem musel přeběhnout několik obrovských wadi (velké údolí). První půlku běhu byly vysoké teploty a ještě k tomu jsem vybíhal s bolením v krku. Také jsem byl nevyspalý, protože v tu dobu se náš nyní čtyřměsíční syn několikrát za noc budil. Nepomohlo ani to, že jsem se druhý den běhu ztratil a po 40 kilometrech běhu jsem musel dalších 20 kilometrů najít své podpůrné vozidlo. Rád bych ale řekl, že krajinou to bylo zatím mé nejkrásnější charitativní putování.
Jaké jsou Tvé další plány, který projekt se rýsuje?
Další charitativní akce se bude jmenovat „20 marathons, 30 schools around USA to inspire students to be more physically active“. Během 20 maratonu za 20 týdnů a 30 přednáškami na školách bych rád děti isnpiroval k větší fyzické aktivitě a vybral peníze na další charitativní projekt. Tato akce bude od ledna do června 2015 a absolvuji ji se svou partnerkou a synem.
Gratulujeme, Davide, z redakce ke skvělému výkonu i pomoci těm, kteří ji potřebují. Jen tak dál a ať se daří!
Zdroj: neverstopexploring.cz, rozhlas.cz
Foto: archív Davida Chrištofa
Běhat maraton denně chce trénink, jak na to najdete na www.SvetBehu.cz.
1.Jak jste se k vytravalostnímu běhání vůbec dostal?
