Od doby, kdy se na zářijovém zasedání Mezinárodního olympijského výboru (při příležitosti Mistrovství světa ve sportovním lezení) rozhodlo o tom, že případnou reprezentaci lezení na LOH 2020 bude zastupovat disciplína lezení na obtížnost, nastal další posun.
Nestalo se nic zásadního, spíše jsme se dostali na další mezičas na trati „rozhodnutí o účasti lezení na OH 2020“. „Den D“ přijde až v září příštího roku, kdy MOV definitivně ohlásí své rozhodnutí.
Co se tedy v prosinci událo?
Minulý týden (19. 12.) se ve Švýcarsku setkali zástupci Federace pro sportovní lezení (IFSC)1 a členové Mezinárodního olympijského výboru, aby probrali další detaily týkající se zavedení nových sportů na LOH 2020. Hlavním bodem schůze byla prezentace lezení na obtížnost. Dalšími konkurenty lezení o zařazení na seznam olympijských disciplín jsou karate, baseball / softball, kolečkové brusle, squash, wakeboarding a wushu.
IFSC na zasedání zastupovali Marco Scolaris (president IFSC), Debbie Gavrych (vice president IFSC), Sean McColl (vítěz MS v roce 2012, další úspěch) a Jérôme Meyer (mistr Evropy v boulderingu) a Jevgenija Malamidova (člen IFSC).
Další „kolo“ souboje o účast na LOH 2020 je na programu ke konci května v ruském Saint Petersburgu.
Jak to vidím já?
Já si myslím, že lezení ve všech svých podobách (lezení na obtížnost a rychlost + bouldering) mělo být na LOH už dávno. Vždyť patří mezi nejrozšířenější outdoorové sporty vůbec. A nebojím se prohlásit, že pro nezainteresovaného diváka je zajímavější než třetina současných sportů na LOH.
Pokud jde MOV o sledovanost, tak by mě zajímala čísla počtu diváků u sportů jako jachting, jezdectví, lukostřelba.
To vše je jen můj názor a já o sobě vůbec rozhodně nemohu tvrdit, že jsem objektivní kritik v otázce lezení a OH . O vaše případné názory vás poprosím do diskuze.
Je to skoro hřích, aby tenhle sport nebyl na OH
S využitím climbing.com, lezec.cz
1Federation of Sport Climbing