Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Dálkové treky ve Slovinsku: traily nejen v Julských Alpách
6. 11. 2023
Jonáš Procházka
Slovinsko nabízí několik dálkových treků, jako je Juliana Trail a Slovinská planinska pot, Cesta míru a Zasavská stezka, na jeho území vede také trasa tří dálkových trans-evropských přechodů, jako je Alpe-Adria Trail či dvě trasy Via Alpina.
Dálkové treky, ultratraily neboli thru-hiking zažívají boom. Není divu, že v zemi tak rozmanité, jako je Slovinsko, najdeme takových tras hned několik. Pojďme si je představit!
Slovinské hory
Slovinsko není jen vrchol Triglav, outdoorové centrum Bovec a jezero Bled. Návštěvníkům nabízí tento rozlohou menší stát opravdu hodně a každý si vybere to své. Přímořská letoviska na jihu vyzívají k potápění či projížďce na kole mezi olivovníky, vinohrady a ovocnými sady. Slovinský Kras láká k návštěvě obrovských jeskyních dómů vyzdobených skvostnými krápníky, přírodními úkazy v podobě ponorných řek a krasových jezer.
Vrchovina Pohorje v okolí Mariboru láká cyklisty všech výkonnostních kategorií i výletníky toužící po krásách slovinských lesů. Ve stínu slávy Julských Alp se kousek od centra Lublaně tyčí vrcholy Kamnicko-Savinjských Alp, skrývající možnosti náročných i pohodových horských túr. Hřeben Karavenekna hranicích s Rakouskem poskytuje nejen oku lahodící pohled na Julské Alpy, ale také možnost trávit čas na kouzelných travnatých svazích plných horských květů. Pouze přes údolí řeky Sávy se oproti Karavankám zvedají Julské Alpy, bílé vrcholky čnící ze zelených lesů protkaných bělostnými vodopády nad průzračnými jezery. Julské Alpy skýtají cíl pro příznivce nejrůznějších outdoorových sportů: od pěší turistiky, lezení, vodních sportů, kanyoningu, běžeckého i sjezdového lyžování až po VHT a paragliding.
Mnohé z těchto krás propojují dálkové přechody, které získávají rok od roku na popularitě. Poskytují možnost navštívit a plně vychutnat krásy slovinské přírody, místa, kam se třeba ani při jednodenním výletu člověk nepodívá, místa s dechberoucími výhledy, nezapomenutelnou atmosférou, místa, která se zapíší do paměti.
Slovinsko nabízí hned několik dálkových přechodů jako je Juliana Trail a Slovinská horská cesta, Cesta míru a Zasavská stezka (Slovenska Planinska Pot, Slovenia Mountain Trail), na jeho území vede také trasa tří dálkových trans-evropských přechodů, jako je Alpe-Adria Trail či dvě trasy Via Alpina.
Slovinská dálniční známka se bude pro cestování po Slovinsku hodit. Ušetřete si starosti a kupte si dálniční známku do Slovinska předem online v českém jazyce. Na stránce https://vignetteslovenia.si/cs/ najdete navíc tipy na trasy a popis pravidel řízení ve Slovinsku.
Julské Alpy jsou nejvyšším a nejznámějším pohořím Slovinska. Nejvyšší vrchol si Slovinci umístili také do státní vlajky. Juliana trail se však vyhýbá těmto vrcholovým partiím hor a tvoří okruh kolem dokola bělostných vápencových štítů celého masivu Julských Alp. Stezka se vine méně známou, ale o nic méně malebnou krajinou v údolích Julských Alp, podél řek Sáva a Soča, kolem vyhlášených jezer Bohinj a Bled, přes sedla v nižších partiích hor, plná svěžích lesů. Téměř po celé délce trasy je možné sledovat právě slovinskou ikonu hor, majestátní vrchol Triglav.
Jedná se o méně náročný přechod, dosahující maximální výšky 1326 m n. m. Rozvržen je do 16 etap střední obtížnosti.
Nejdelší a zároveň nejstarší dálkový přechod napříč Slovinskem protíná zemi od severovýchodu k jihozápadu. Propojuje snad všechny krásy této malé, nicméně kouzelné země, jež uchvátila nejen milovníka hor Juliuse Kugu, ale mnoho dalších outdoorových vyznavačů. Slovinská horská cesta začíná v druhém největším městě Mariboru, odkud nejprve stoupá po svazích vrchoviny Pohorje, prochází přes opomíjené Kamnicko-Savinjské Alpy, po horských loukách hraničního hřebene Karavanky, odkud se přesouvá do kulis bílých štítů Julských Alp. Zde se nám výstup na nejvyšší vrcholy Slovinska odmění dechberoucími výhledy na údolí Soči i vápencovou nádheru východních Alp. Z Julských Alp cesta pozvolna klesá až k Jaderskému moři.
Slovinská horská cesta nabízí již poměrně náročný přechod s úctyhodným převýšením 47 000 m, které nasbíráme častým sestupem do údolí a výstupem zpět na hřeben. Během etap v Kamnicko-Savinjských a Julských Alpách využijeme i stezky zajištěné řetězy a lany. Cestu si lze rozložit, dle vlastní rozvahy a sil, neboť nabídka možného ubytování a občerstvení je podél trasy opravdu bohatá.
Cesta míru neboli Walk of peace je dálková trasa protínající lokality spjaté se smutnými událostmi první světové války. Začíná v půvabné vesničce Log pod Mangartom, vede údolím řeky Soča, oblastí Goriška Brda a slovinského krasu až do italského Terstu.
Trasa vede mírně zvlněnou krajinou zeleného regionu při řece Sávě. Začíná v úrodné oblasti Bizeljsko na východě Slovinska, známé produkcí vína i jablek. Po svazích půvabné vrchoviny Posavje míří na západ přes geometrický střed Slovinska až do města Litija.
Dálkový přechod napříč třemi státy, od Grossglockneru krajinou Korutan, Slovinska až po italské městečko Muggia na břehu Jaderského moře. Celkově se jedná o 750 km dlouhou, dobře značenou cestu rozdělenou na 43 etap, které mají od 17 do 25 km a každá zabere 5-7 hodin. Prvních 21 úseků vede Rakouskem, poté prochází stezka v 5 etapách Julské Alpy, odkud pokračuje po italsko-slovinském pohraničí k Terstu.
Slovinská část začíná u Kranjské Gory, kde se napojíme etapou z italského Rifugio Zacchii nebo z rakouského Faaker See. Dále vede stezka Alpe Adria kolem jezera Jasna, přes horský průsmyk Vršič (nejvyšší silniční sedlo Julských Alp) do údolí Trenta, údolím smaragdově zelené řeky Soča, přes Bovec a nedaleký vodopád Virje, přes Žagu a Drežnica pod horou Krn, než dosáhne Tolminu. Poté pokračujete po starých vojenských stezkách k průsmyku Solarie, kde přechází do Itálie. Do Slovinska se vrací ještě nakrátko v kopcovité oblasti Goriška Brda, kde prochází skrz vinice a olivové háje.
Délka: celkem 750 km (43 etap), Slovinsko cca 145 km
Via Alpina, pět dálkových tras propojujících alpské státy. Dvě z těchto pěti tras zasahují i do Slovinska, malého rozlohou, ale krásou svých Alp konkurujícího i takovým alpským velmocem, jako je Švýcarsko, Rakousko či sousedící Itálie.
Červená trasa Via Alpina vede z Terstu až do dalekého Monaka a prochází všech osm států, kam Alpy zasahují. Během 14 etap a 220 km na území Slovinska přechází Via Alpina slovinský kras, pyšnící se obřími jeskynními systémy, jako je Postojna jama nebo Škocjanske jame, zařazené na seznam světového dědictví UNESCO. Stoupá alpským předhůřím přímo do srdce Julských Alp: přes vrcholky nad největším přírodním jezerem Slovinska Bohinj vede přes Dolinu sedmi Triglavských jezer a vápencovou náhorní planinou kolem majestátního Triglavu. Odtud prudce klesne do údolí řeky Soče, ostře zaříznuté do masivu Julských Alp, a stoupá do sedla Vršič (1611 m). Z tohoto nejvyššího horského silničního sedla v oblasti, sevřeného mezi vrcholy Velika Mojstrovka a Prisojnik, přechází trasa do doliny Tamar. S horou Jalovec v zádech pokračuje cesta nadále k severu, překonává hřeben Karavanek a vstoupí do Rakouska.
Druhý z trans alpských přechodů, které zasahují do Slovinska, zde přímo začíná a je zaměřený na východní část Alp. Prochází přes Slovinsko, Rakousko a končí v Německu. Počátek má na úpatí slovinské nejvyšší hory Triglav, kousek od sedla Dolič u chaty Tržaška koča na Doliču. Pod velkolepou severní stěnou Triglavu sestupuje do doliny Vrata a míří ku hřebeni Karavanek. Přechází několik významných vrcholů Karavanek včetně nejvyšší hory Stol (2236 m) a kolem osady Zgornje Jezersko se přesouvá do Rakouska.
