Dálkové stezky po hřebenech Krkonoš

Cesta česko-polského přátelství

Starší generace ještě pamatuje dobu, kdy v 80. letech na česko-polské hraniční linii na hřebeni Krkonoš, včetně vrcholu Sněžky, stáli vojáci se samopaly. Dnes je naopak červeně značená hřebenová trasa symbolem přátelství dvou sousedních národů. V ose východ – západ protíná 28 km dlouhá stezka nejvyšší partie Krkonoš s fantastickými výhledy na obě strany hřebene. Celou trasu od vrcholu Tvarožník na Pomezní boudy korunuje výstup na Sněžku.

Město Harrachov na západním cípu Krkonoš je dobrým výchozím nebo koncovým bodem přechodu nejvyššího českého pohoří. Kolem kaskády Mumlavského vodopádu stoupá stezka až k Vosecké boudě na hřebeni Krkonoš nedaleko Tvarožníku. Odtud začíná červeně značená hřebenovka Cesta česko-polského přátelství. Krátkou odbočku můžeme podniknout k prameni Labe, dál nás houpavá páteř Krkonoš dovede k monumentálním ledovcovým karům Sněžných jam. Po úbočí Vysokého kola (1509 m) a kolem skalních útvarů Mužské a Dívčí kameny se přehoupneme do pozvolného klesání do Slezského sedla (1197 m), v němž stojí Špindlerova bouda. 

Přechod východní části hřebene začínáme po úbočí Malého Šišáku a Stříbrného hřbetu k Poledním kamenům, odkud se otvírá parádní výhled na Sněžku. Následuje jeden z nejhezčích vyhlídkových úseků nad ledovcovými jezery polské strany Krkonoš – Wielki a Maly Staw s kulisou naší nejvyšší hory na obzoru. Stojí za to sejít z hřebenovky a navštívit Luční boudu s nejvýše položeným pivovarem ve střední Evropě. Od Luční boudy směrem ke Slezskému domu pod Sněžkou překonáme po dřevěných chodnících tmavé tůňky Úpského rašeliniště. Vrcholem dne je výstup na nejvyšší horu Sněžku (1603 m). Zbývá závěrečných pár kilometrů klesání na Pomezní boudy, kde Cesta česko-polského přátelství končí a kde se můžeme odměnit zlatavým mokem z místního minipivovaru Trautenberk.

• Délka: 28 km
• Převýšení: cca 1000 v. m (podle směru)
• Období: Vyrazit se dá celoročně, v zimě přibalte sněžnice, skialpy nebo běžky. Doporučujeme vyhnout se letní sezóně.
• Spaní: Přechod je ideální rozdělit do dvou dnů. Trasa vede na území Krkonošského národního parku, stanování i pohyb mimo vyznačené stezky tu je zakázaný. Přespat se dá v horských chatách a boudách, kterých je na hřebeni dostatek, přesto doporučujeme rezervaci předem. 

Cesta česko-polského přátelství po hřebeni Krkonoš je součástí severní trasy dálkových tras Stezka Českem a Via Czechia, které vedou v délce asi 1000 km při severní hranici Česka od nejvýchodnějšího po nejzápadnější bod republiky. 

Cesta bratří Čapků

Hned na Pomezních boudách na Horní Malé Úpě navážeme další vícedenní trasou. Právě tady začíná/končí téměř padesát kilometrů dlouhá červeně značená trasa věnovaná spisovateli Karlu Čapkovi a jeho bratrovi malíři Josefu Čapkovi. Prochází klidnějším východním cípem Krkonoš a krajinou krkonošského podhůří, kde sourozenci Čapkovi prožili své mládí, až do Úpice.

Při putování z Pomezních bud přes Malou Úpu a Horní Albeřice vám budou dělat společnost malebné roubenky, horské pastviny a voňavé lesy na hony vzdálené čilému ruchu krkonošských letovisek. Míříme vstříc nejvýchodnějšímu krkonošskému hřebeni – Rýchorám. Zdejším unikátem je prales Dvorský les, kterému pokroucené kmeny horských buků dodávají až magickou atmosféru. Při klesání k obci Babí u Žacléře na vás v lese vykouknou první řopíky – linie lehkých pěchotních srubů meziválečného československého opevnění vás zavede až k pevnosti Stachelberg. Jedná se o největší dělostřeleckou tvrz vybudovanou v předválečném Československu, jejíž monumentální podzemní prostory ohromí nejen milovníky vojenské historie. U města Trutnov opouštíme naše nejvyšší pohoří a míříme pod hřbet málo známých Jestřebích hor. 

Krajinou tichých lesů a podhorských luk míří stezka do rodné obce Karla Čapka, Malých Svatoňovic. Na náměstí tu najdeme také Muzeum bratří Čapků, mapující život a dílo obou velikánů české kultury, a park s interaktivními prvky pro děti. Závěrečné kilometry stezky pak vedou do nedalekého městečka Úpice, kde Josef a Karel Čapkovi prožili své dětství.

• Délka: 48 km
• Převýšení: 1500 v. m (Úpice – Pomezní boudy), 800 v. m (Pomezní boudy – Úpice)
• Období: Vyrazit se dá celoročně.
• Spaní: Přechod je ideální rozdělit do více dnů. Ubytování nabízejí např. chaty Pivovar Trautenberk, Chata Hradečanka, Lysečinská bouda, Rýchorská bouda, Jestřebí bouda aj.
• TIP: Trasa je sjízdná v létě na kole a v zimě na běžkách.

Objevte Krkonoše

Jejich jedinečnou krásu a přírodu. Projděte se krajinou roubenek i po rozkvetlých horských loukách, vystoupejte za nejkrásnějšími výhledy v nejvyšších českých horách. Více na www.krkonose.eu, na FB Krkonose.eu a IG @krkonoseeu.

Finančně podpořeno Libereckým krajem.