Cyklostezka Traisentalradweg

Naše víkendové cyklistické putování zahajujeme ve štýrském Mariazellu, světově významném poutním místě, zasazeném do srdce Vápencových Alp. Než se k Alpám otočíme zády, abychom víceméně klesali do Podunají, zajedeme si k jezeru Erlaufsee s lákavou pláží a restaurací. Po osvěžení se vracíme po rovinaté stezce kolem mariazellského nádraží, konečné stanice technické rarity – úzkokolejné železnice, vedoucí strhující předalpskou krajinou ze St. Pöltenu. Mariazellská úzkokolejka splňuje dokonce i kritéria horské dráhy.
V Mariazellu narazíme na cykloturistické značení, projedeme přes centrum města kolem baziliky na náměstí Hauptplatz. Bazilika v Mariazellu patří k nejvýznamnějším poutním chrámům na světě, ročně sem přijde více než milion poutníků, chrám pochází ze 12. století. Mariazell slavil loni 850 let. Vrcholem oslav byla i návštěva papeže Benedikta VI. Toto město patří k šesti hlavním poutním místům (každé z nich má svou zázračnou Madonu), a to francouzské Lourdy, italské Loreto, rakouský Mariazell, polská Czestochowa, portugalská Fatima a německý Alltöting.

Nejkrásnější je Mariazell v době Adventu, kdy zde návštěvník spatří barokní, ale i živý betlém, pět metrů vysokou a celou tunu těžkou perníkovou chaloupku z mariazellského pravého perníku, dvacet čtyři vánočně vyzdobených oken na náměstí Hauptplatz tvořící adventní kalendář, největší adventní věnec o průměru 12 metrů, vážící šest tun. Traisentálské cyklostezce dodává na vznešenosti skutečnost, že vede po trase historické poutní cesty.Do Mariazellu se chodilo třemi poutními cestami již v době baroka, a sice z Vídně (čtyřdenní pouť), ze Štýrského Hradce (tři dny) a z Brna (šest dní).
Před bazilikou si neodpustíme stylizovanou fotografii u zelené tabule Traisentálské cyklostezky, prozrazující, že k Dunaji to máme přesně 111 km.

Na kolech pokračujeme podél průzračné říčky Walter romantickou krajinou vápencového předhůří Alp k půvabnému horskému jezírku Hubertussee. Jezero objíždíme po vzdálenějším břehu a vychutnáváme si jeho tajemnou atmosféru umocněnou cáry mlhy na hladině. Asi jeden kilometr za jezerem si dopřáváme zastávku v dřevěné hospůdce, kde se snad zastavil čas.
Nepočítaje mírné stoupání do Michelbühel, přijíždíme víceméně z kopce do vesnice Kernhof. Bezpočet upoutávek na unikátní velbloudí divadlo v nás vzbudilo takový zájem, že jsme zde, na 30. km dnešní etapy, v restauraci, připomínající horskou chatu, vyčkali do odpoledního začátku představení. Vědět, jaká „kultura“ nás čeká, bývali bychom si raději dali o jedno pivo či o pár kilometrů na kole navíc…
Následující úsek stezky si skutečně užíváme: stezka mírně klesá, je pokryta novým dokonale hladkým asfaltem, obklopují ji vrcholy Alp, ale zároveň se již ke slovu hlásí civilizace – projíždíme vesničkami St. Aegyd, Untermitterbach, Hohenberg s funkční historickou malou vodní elektrárnou. V tomto úseku nerozlučně sledujeme železniční trať. Ve Schrambachu přejedeme řeku a na šedesátém kilometru nás vítá malebné podhorské město s cisterciáckým klášterem Lilienfeld. Zdejší klášter je přes 800 let starý a má největší gotickou křížovou chodbu na světě. Lilienfeld je považován za kolébku alpského lyžování, neboť zde v roce 1896 přišel Mathias Zdarsky, rodák z Kožichovic na Třebíčsku na nápad spojit napevno lyže s botami. Pochopil, že je nutné strmé svahy sjíždět oblouky. Učitel a cestovatel, jenž studoval umění v Mnichově a polytechniku v Curychu, si nechal poslat lyže z Norska. Věděl však, že se na lyžích s volnou patou bude moci po horách těžko pohybovat. Trvalo mu šest let a dvě stě pokusů, než ocelové vázání, které umožňovalo zatáčet, vymyslel. Ve věži bývalého opevnění kláštera se nachází Zdarského lyžařské muzeum. Byl to prý asketa a na vzhledu mu nezáleželo. Muzeum však není plné jen vynálezů a příruček spojených s lyžováním, stojí tu třeba také speciální posilovací stroj, který pracuje na stejném principu jako ty dnešní, za něž miliony lidí toužící po dokonalém těle platí spoustu peněz. Zdarsky si také už před více než sto lety vymyslel bazén se solárním ohřevem.

A další vynálezy? Batoh bez kovové konstrukce, mechanický kartáč na čištění bot, povoz na svážení dřeva z lesa s hranatými zadními koly, aby se nezřítil z kopce… A dokonce lyže uprostřed zúžené, tedy podobné dnešním carvingovým. Pro místní je Zdarsky ikonou.
Za Lilienfeldem se Traisen začíná vymaňovat ze sevření Alp, údolí se rozšiřuje a míjíme již také rozkvetlé zahrádky, ovocné stromy, pole. Stezka nás vede i nadále podél železniční trati. V obci Traisen se naposledy občerstvíme v restauraci, abychom již bez zastávky projeli rovinatou trasu přes Wilhelmsburg do St. Pöltenu (86. km). Ani ne padesátitisícový St. Pölten je od roku 1986 hlavním městem největší spolkové země, Dolního Rakouska. K tomuto městu se váže velmi dlouhá historie, jeho počátky spadají do 4. století před Kristem, kdy se zde usadili první obyvatelé. Nejvíce historických budov můžeme obdivovat na Radničním náměstí: pět set let starou radnici, Městské divadlo, před jehož vchodem si můžeme všimnout otisků nohou a rukou, patřících slavnému tanečníku Vladimíru Malakovovi. Zvláštní budovou tohoto města je Ústav anglických slečen, který patří k nejkrásnějším barokním památkám v celé zemi. Na nedalekém náměstí Riemerplatz stojí historické paláce s nádhernými fasádami a dvory. Uličkou z tohoto náměstí se dostaneme na Vídeňskou ulici, jednu ze dvou hlavních. Narazíme zde na nejstarší lékárnu ve městě, U Zlatého lva, a bývalou měšťanskou nemocnici. Nepřehlédnutelný je ve městě také dóm se 77 metrů vysokou věží. Každý čtvrtek a sobotu se zde již od roku 1876 konají trhy. Cyklisty, kteří do města přijíždějí po Traisentálské cyklostezce, upoutá moderní vládní čtvrť přímo u stezky, na nábřeží Traisen.

Mezi St. Pöltenem a Dunajem jsou již Alpy minulostí a nás naopak vítá úrodný kraj s historickými městy Herzogenburg s impozantním barokním klášterním komplexem, a Traismauer, nacházející se v místech bývalé římské osady.

Projíždíme vinařskou oblastí s bohatou tradicí – vinohradnictví se zde provozovalo již v době bronzové. Určitě nelze opomenout návštěvu jednoho z nesčetných šenků („Heuriger“), nejen kvůli jejich rustikálnosti a svérázu, ale také proto, že ta nejlepší vína Traisentalu je možné ochutnat výhradně v šenku! Nejtypičtější pro tuto oblast je veltlínské zelené, ale také vlašský a rýnský ryzlink, chardonnay, ale též vína červená. Tipem budiž naučná stezka s vinnou tematikou v Traismaueru.
Na 111. kilometru přijíždíme na hráz Dunaje, naposledy se ohlížíme k alpským vrcholům a s nohama smočenýma v tomto veletoku na sebe necháváme působit jeho majestátnost.

Praktické informace

Sezona

Stezka je sjízdná od jara do podzimu

Doporučené mapy

Různé lokální mapy, které jsou k získání v turistické centrále. Cyklistický průvodce např. Bike Line – Radatlas Mostviertel

Doprava

Vzdálenost lokality z ČR: 400 km
Vlakem: spojení s přestupem ve Vídni

Ubytování

Tato oblast patří spíše k tajným tipům, což je na jednu stranu příjemné, na druhou stranu zde nelze očekávat infrastrukturu jako např. u Podunajské stezky. Penziony najdete jen velmi sporadicky, hotely pak v Mariazellu a St. Pöltenu. Rozhodně doporučuji ubytování rezervovat předem.

Webové stránky

http://www.mostviertel.info/mostviertel/portal/?tt=MOSTVIERTEL_R36

Turistické zajímavosti

Mariazell

Bazilika v Mariazellu patří k nejvýznamnějším poutním chrámům na světě, ročně sem přijde více než milion poutníků, chrám pochází ze 12. století. Mariazell slavil loni 850 let. Vrcholem oslav byla i návštěva papeže Benedikta VI. Toto město patří k šesti hlavním poutním místům (každé z nich má svou zázračnou Madonu), a to francouzské Lourdy, italské Loreto, rakouský Mariazell, polská Czestochowa, portugalská Fatima a německý Alltöting.
Nejkrásnější je Mariazell v době Adventu

Kernhof

Kammeltheater – velbloudí divadlo – jediné svého druhu v Evropě

Lilienfeld – kolébka alpského lyžování

Malebné podhorské město s cisterciáckým klášterem přes 800 let starým s největší gotickou křížovou chodbou na světě. Lilienfeld je považován za kolébku alpského lyžování, neboť zde v roce 1896 přišel Mathias Zdarsky, rodák z Kožichovic na Třebíčsku na nápad spojit napevno lyže s botami. Pochopil, že je nutné strmé svahy sjíždět oblouky. Ve věži bývalého opevnění kláštera se nachází Zdarského lyžařské muzeum.

St. Pölten

Ani ne padesátitisícové městečko je od roku 1986 hlavním městem největší spolkové země, Dolního Rakouska. K tomuto městu se váže velmi dlouhá historie, jelikož jeho počátky spadají až do 4. století před Kristem. V té době se zde usadili první obyvatelé. Není divu, že při procházce městem narazíte na řadu významných historických budov

Herzogenburg

Historické město s klášterním komplexem, vybudovaným nejznámějšími rakouskými barokními staviteli, v němž je umístěna velkolepá sbírka umění

Vinařská oblast Traisental

S necelými 700 hektary nejmenší a nejmladší vinařská oblast Dolního Rakouska (teprve až
v roce 1995 se stal Traisental „autonomním“) se může pochlubit obzvlášť bohatou vinařskou tradicí – archeologické nálezy dokládají, že v Traisentalu se vinohradnictví provozovalo již v době bronzové.
Dnes v popředí stojí zcela typické Veltlínské zelené, paleta odrůd v Traisentalu zahrnuje navíc Vlašský a Rýnský Ryzlink, Chardonnay a ve větší míře i vína červená.
Návštěvu jednoho z nesčetných šenků („Heurigen“) Traisentalu opravdu nelze opomenout; nejen kvůli jejich rustikálnosti a svérázu, ale také proto, že ta nejlepší vína Traisentalu je možné ochutnat výhradně v šenku! Tipem budiž naučná stezka s vinnou tematikou v Traismaueru.

Autorka je majitelka sportovní CK TRIP