Ti, kteří navštívili jihovýchodní Asii, už asi ví, jak chutná takový smažený cvrček nebo saranče. U mě to nebylo jinak. Musím se však přiznat, že se pro mě jednalo spíše o atrakci, než pochoutku či pokrm nahrazující hlavní jídlo. Hmyz na talíři však může mít větší význam než jen „cool fotku“.
Řešení pro 7 miliard?
Říká se, že by to mohla být strava budoucnosti a řešení narůstajícího počtu obyvatel na naší planetě, které může mít za následek celosvětový nedostatek potravin.
Celá tahle věc s výzkumem hmyzu už nabrala takové vážnosti, že EU investovala do výzkumu nutričních hodnot hmyzu tři milióny euro.
Podle mne je ještě hudbou budoucnosti, že si na nedělní oběd uděláme smažené kobylky přelité smetanovou omáčkou a k tomu si naložíme pět knedlíků. Něco jiného už může být pobyt v přírodě a různé situace s tím spojené…
Proč hledat v přírodě hmyz a jak ho upravit?
Abych pravdu řekl, inspirací k tomuto článku pro mě nebyla návštěva Kambodži, ale jeden béčkový film, který dávali v televizi. Hned se mi při to vyrojily vzpomínky na tu Kambodžu a několik survivalových pořadů, ve kterých aktéři pojídali obří sarančata nebo červy (viz video s Bearem níže).
To proto, že hmyz je v podstatě všude přítomný, velice bohatý na živiny a ve většině případů ho ani nemusíte lovit, stačí jen sebrat. Samozřejmě ne všechny druhy jsou jedlé, podobně jako houby. Vyvarujte se pestře zbarveným druhům.
Hmyz je potřeba trochu opracovat. Třeba u sarančat je důležité nejdříve utrhnout hlavičku, se kterou vytáhnete celé vnitřnosti včetně střev. Právě v těch by mohly být mikroorganismy, které by vám žaludek naopak vyprázdnily, než naplnily (samozřejmostí je odstranění krovek, nožiček či křídel). Před požitím by se měl pokud možno „vykuchat“ každý „hmyzák“.
Na škodu není ho také tepelně upravit, šance na „běhavku“ se tím výrazně sníží. U některých druhů je tepelná úprava nutností. Například mravenci by se měli aspoň dvakrát vyvařit ve vodě, abyste je zbavili kyseliny mravenčí. Stejné je to u žížal, které povařením zbavíte slizu.
Hmyz je možno také smažit či opékat (cvrčci, kobylky, sarančata). Jelikož má hmyz velmi jemné schránky, stačí ho nad ohněm trápit jen několik desítek vteřin.
Jak je to s těmi živinami?
Samozřejmě, že jedno saranče nebo hrst mravenců se nemůže vyrovnat hovězímu steaku, ale jak už bylo řečeno, jde o dostupnost. Krávu si někde uprostřed lesa asi neulovíte 
. Tak třeba kobylka má ve svém těle 20 % bílkovin (kráva 24 %). Kromě kalorií hmyz nabízí také mnoho stopových prvků a vitamínů. Například termiti (železo), kobylky (vápník), housenka bource morušového (měď a riboflavin).
Nutriční hodnoty některých zástupců hmyzí říše (na 100 g)
| Hmyz | Kalorie | Bílkoviny | Tuky | Sacharidy |
| Cvrček | 121,5 | 12,9 | 5,5 | 5,1 |
| Potápník | 149,1 | 21 | 7,1 | 0,3 |
| Chroust | 77,8 | 13,4 | 1,4 | 2,9 |
| Kukly bource m. | 98 | 9,6 | 5,6 | 2,3 |
| Mravenec | 98,7 | 13,9 | 3,5 | 2,9 |
Mravenčí vajíčka | 82,8 | 7 | 3,2 | 6,5 |
| Saranče (malá) | 152,9 | 20,6 | 6,1 | 3,9 |
Ploštice | 62,3 | 19,8 | 8,3 | 2,1 |
Takže hmyz k jídlu ano, ale je potřeba dodržovat několik zásad. A nezapomeňte na sůl! Ta vše vylepší aspoň o 30 % 
.
S využitím novinky.cz , entomofagie.sweb.cz
