Pokud si představíte někoho, kdo se šplhá po nejrůznějších konstrukcích, tak nebudete daleko od pravdy. Ale jak tuto činnost převést do soutěžní podoby? To nám pomůže vysvětlit nedávno konané otevřené mistrovství České republiky v Kladně.
Pojem „průmyslové lezení“ zahrnuje mnohem větší oblast než jen pohyb po konstrukcích a s tím spojenými výškovkami. Spadá pod něj vše, co nějak souvisí s pohybem po laně za pomoci technických pomůcek. Zařadit do něj můžeme činnost záchranářů, hasičů, ale také speleologů. Tedy všech, kteří lano nepoužívají, řekněme jen, jako pasivní prostředek. Myšleni jsou především skalní lezci, u nichž převažuje v mnohem větší míře funkce lana jistící.
O závody v průmyslovém lezení je zájem
Ti nejambicióznější vyznavači průmyslového lezení se setkali 22. listopadu v Kladně. „Závody jsou unikátní v tom, že se pořádají v multifunkční hale, která spojuje lezeckou sportovní stěnu s výcvikovým střediskem Polygon, kde se lidé cvičí a školí pro práci ve výškách“, popsala místo konání pořadatelka Jana Galajdová.
Letošní ročník nesl pořadové číslo sedm a měl status otevřeného mistrovství ČR, což znamenalo mezinárodní účast. Celkový počet lezců byl 45 a bylo mezi nimi mnoho Poláků, Slováků a po jednom zastoupení ze Skotska a Slovinska.
Hlavní rozhodčí Vít Balej osvětlil základní vybavení, které se při závodech a průmyslovém lezení obecně nejčastěji používá: „Pohyb nahoru se nejčastěji děje za pomoci tzv. blokantů. Po výstupu nahoru většinou lezec přestupuje do slaňovací brzdy. Pro práci ve visu musí být dva nezávislé body. K tomu slouží nezávisle ukotvené záložní lano, na kterém je tzv. pohyblivý zachycovač pádu“.
Alpský motýl, šipka a bečka
To není osnova turistického výletu se zakončením v horské kolibě, ale názvy disciplín, v nichž se závodilo.
ALPSKÝ MOTÝL je disciplína, ve které musí závodník vystoupat po laně, samozřejmě díky pomůckám. Následně překonat dvě přepínky a zavést lano do speciální pomůcky (toto lano má u sebe lezec po celou dobu výstupu), uvázat na něm uzel „alpský motýl“ a slanit se po něm dolů. Uzel je možné ze země rozvázat a stáhnout lano dolů, což je také závěrečným úkolem závodníků.
Využití: všude tam, kde potřebujeme lano stáhnout ze země
U disciplíny ŠIPKA musí závodníci překonat určitou lanovou dráhu a těsně nad zemí prokázat své schopnosti v polohování na čtyřech pramenech lana. Tyto schopnosti prověří úkol, při kterém budou muset, v horizontální poloze těla, narýsovat šipku na pracovním stole, aniž by se u toho dotkli končetinami stolu či podlahy.
Využití: např. podvěsy, třeba pod mosty
Náplní disciplíny SUD/BEČKA je transport sudu z místa A do místa B. Na trase se navíc nachází překážka a vše je samozřejmě uskutečňováno za pomocí lan a dalšího materiálu. Závodníci se po celou dobu přesunu nesměli sudu dotknout rukama. Rozdíl oproti předešlým dvěma úkolům byl ten, že byly jasně definovány pomůcky, které mohou být při přesunu zapojeny.
Využití: transport
Za malé chyby, které jsou například upuštění pomůcky či nezamčení brzdy, se penalizuje třiceti vteřinami. Za ty velké, jako je například nedodržení pravidla o dvou nezávislých jistících bodech následuje diskvalifikace.
Mezi soutěžícími i ženy, absolutní mistr je z Polska
Na startovním poli bylo k vidění také pět žen. Nejlepší z nich a tedy čerstvou mistryní ČR v průmyslovém lezení byla záchranářka Kristýna Váňová. Mezi českými muži byl nejlepší, povoláním hasič, Martin Drátovský. Největšími profíky v oblasti průmyslového lezení se však zdají být naši sousedi z Polska, kterým získal prvenství Andrzej Rudkowski.
Andrzej je toho názoru, že konkurence se za poslední roky zlepšila: „Dnes to byl hodně těžký závod. Soupeři byli výborní, druhý za mnou skončil jen o minutu. Loni to byly tři minuty. Závod byl velmi napínavý a bylo vidět, že chlapci se na něj připravili a rozdíly mezi námi byly minimální. Centrum Polygon je pěkné a jde vidět, že tady udělali pokrok“.
Na video reportáž ze závodu se můžete podívat tady.
