Vyrobeno v Česku: Co znamená Czech Made?

V zimním vydání Světa outdooru 2020 jsme otevřeli Pandořinu skříňku s názvem ekologie. Už když jsme o tomto tématu začali uvažovat, věděli jsme, že je takřka nevyčerpatelné a budeme mu muset věnovat několik článků. V tomto díle se zkusíme zorientovat v pojmu „český výrobek“.

Co je to ta ekologická výroba?

Je nám samozřejmě jasné, že pojem „ekologické výroby“ může být definován různě. Například látka, pletenina nebo membrána může být sama o sobě vyprodukována ekologicky, ale započítávají výrobci do ekologie i transport a uhlíkovou stopu? Ekologická výroba je komplexní činnost. Je recyklovaný materiál opravdu ekologický? Abychom si na tuto otázku mohli jasně odpovědět, museli bychom konkrétní příklad výroby přepočíst na absolutní čísla vyprodukovaných skleníkových plynů. 

Za předpokladu, že je proces výroby polyesterového trička z „panenského“ granulátu stejně energeticky náročný jako proces výroby trička z recyklovaného granulátu, logistika a samotná recyklace odpadu bude méně náročná než těžba a zpracování ropy. A kdyby v nejhorším případě nebyla, i tak má alespoň jednu výhodu: využíváme již jednou získaný materiál, kterému prodlužujeme životnost. 

Recyklace věcí a materiálů není zaručeným lékem na zastavení změn klimatu, ale je důležitou součástí receptury, jak vliv našeho pobytu na této planetě zmírnit. Dalším krůčkem ke zlepšení využití recyklovaných materiálů je uzavření kruhu mezi výrobcem a uživatelem a dosažení takzvané cirkularity – zpětného odběru použitého vybavení a jeho následné recyklace. Některé firmy už to dělají nebo jsou tomu blízko. A jak jsou na tom ty české?

Co znamená „vyrobeno v Česku“?

Podle podmínek www.ceskyvyrobek.eu by měl výrobek, který je držitelem tohoto označení a smí používat logo ČESKÝ VÝROBEK, splňovat mimo jiné následující:

• Výrobek je vyroben v České republice.
• Alespoň 50 % surovin či komponentů je původem z ČR.
• Výrobce je registrován v ČR a platí daně a státem určené odvody, zejména sociální a zdravotní pojištění, dodržuje ekologické normy právního řádu České republiky.

Stačí vám, když 50 % surovin pochází z Česka? A jsou pro vás důležité i daně, odvody a zaměstnávání místních lidí? Co všechno považujete za důležité, než vložíte „český“ výrobek do košíku? Není potom Coca-Cola český výrobek a iPhone čínský?

A co si o tom myslíte vy? Jaký výrobek a jaká značka je „česká“? 

Jak to vidí odborníci z oboru?

David Gladiš, Svět outdooru

Myslím, že pohled veřejnosti na „českou výrobu“ je zdeformovaný a zúžený na manuální práci. Jedna věc je, že třeba česká švadlena něco ušije. Ale copak vymyslet ten produkt, neustále ho inovovat, udělat dobrý design, propagaci, zajistit prodej, servis, export a tisíc dalších věcí kolem toho… to není nic? Vždyť je to daleko těžší a důležitější než práce švadleny. Právě v těchto činnostech je vysoká přidaná hodnota. Česko na tom bude lépe, když tady budou mraky vývojářů, designerů a obchodníků, kteří budou zadávat práci švadlenám v Turecku nebo Vietnamu, než když tady budou mraky švadlen. Nevidím potom důvod, proč bych měl podporovat jen firmy s fyzickou výrobou v Česku, a ne české firmy, které tady dělají všechny práce s vysokou přidanou hodnotou a pouze outsourcují manuální práci. V tomto smyslu pro mě není Warmpeace o nic méně český výrobek než třeba Tilak. 

Pavel Habětín, Warmpeace

Na mě tato problematika působí po pětatřiceti letech výroby jak v Česku, tak v cizokrajných evropských i asijských provozech velice rozporuplně. 

Jen nepatrná část outdoorového zákaznictva je obeznámena s tím, že některé věci, zejména ty, které vyžadují použití nejmodernějších technologií, nemají šanci jen tak vzniknout v našich krajích, kde:

• Je chorobný nedostatek řemeslně zručných lidí, připravených pracovat rukama a myslet při tom hlavou.
• Ty, kteří toto nabídnout dokážou, není možné z výsledků jejich práce spravedlivě zaplatit.
• Ceny výrobků trpí ne vyšší mzdou pracovníků, ale především nižší efektivitou výroby (přinejmenším díky malým výrobním lotům) a vysokými vedlejšími zákonnými náklady na zaměstnávání lidí (hromada placených státních svátků, odvody, pojištění, první dny nemocenské, absurdní odstupné tomu, kdo pracuje špatně a vyrábí ztráty, atd.…).
• Je neporovnatelná dávka starostí toho, kdo sám vyrábí a toho, kdo si nechává vyrobit.
• Pořízení odpovídajících technologií neznamená automaticky schopnost je náležitě uplatnit a zároveň je natolik využít, že jejich cena se rozpustí v dostatečně velkém množství výrobků.
• Všichni stěžejní dodavatelé od tkanin přes zipy, nitě a doplňky sídlí na dosah asijským výrobám a dostat jejich produkty sem není bez obstrukcí.

To si nestěžuji, jen konstatuji podmínky, ve kterých nejen outdooroví výrobci pracují a upozorňuji na složitost a „nečernobílost“ věci. Doporučení typu: „To je takový problém tady najmout pár švadlen a dělat si to všechno poctivě česky,“ zní jako supermarketová reklama a nelze je brát ani trochu vážně. Svědčí zpravidla o naivitě a neznalosti našeho průmyslového odvětví (outdoor je neuvěřitelně rozsáhlý průmysl – kdo by to kdysi čekal?).

Ano, občas se mi zasteskne po naší původní továrničce, kterou se nám v devadesátých letech podařilo naplnit dvěma směnami šiček a obrovským množstvím práce, která se obratem odbývala na náš tehdy pustý a hladový trh. Když však položím vedle sebe produkty, které jsme byli v rámci našich možností schopni vyrobit zde a produkty, které pro nás nyní šijí specializované provozy disponující zkušenostmi od všech značek, pro které pracují, musím uznat, že přesun výroby k nim pomohl především samotným výrobkům, a tedy i jejich uživatelům.

Nemohu problém bagatelizovat a házet vše do jednoho pytle. Několik českých výrobců je skutečnými fenomény, kteří se udrželi nejen na světové kvalitativní úrovni, ale i při schopnosti vyrábět, zaměstnávat a vše s tím spojené ustát. Klobouk dolů před nimi. Potíž je, že jejich výrobky jsou ve všech případech produkty spíše speciální. Nekupuje si je tedy jen tak někdo a rozhodně ne příliš často. Díky svému speciálnímu zaměření tak snesou vyšší cenu, která jejich výrobcům dovoluje stále ještě existovat. Jsem rád, že tu jsou. Znám je všechny osobně a je jich méně než prstů na jedné ruce….

Výroba v Číně už zkrátka dávno není jen o ceně. Pro 99 % výrobců je to dnes jediná cesta, jak pořídit zboží požadovaných parametrů a přežít to ve zdraví.

Článek vyšel v jarním vydání časopisu Svět outdooru 1/2022. S výhodným předplatným Ti žádný zajímavý článek neuteče!

Zeptali jsme se výrobců

• Vyrábí vaše firma v Česku a je tedy českou značkou?
• Je nákup materiálu a výroba v Česku ekologičtější, než zadávat celý výrobní proces např. v Asii a vozit zboží do Česka již hotové? 

Jakub Larysz, Sensor

Ano, Sensor šije oblečení v České republice. Jsme na to hrdí a dává nám to velký smysl. Ekologii vnímáme jako minimalizaci produkce skleníkových plynů nadměrnou přepravou mezi jednotlivými fázemi výroby, záruky, že materiály jsou vyráběny dle evropských ekologických standardů. V Evropě jsou tendence přecházet na obnovitelné zdroje také mnohem progresivnější než třeba v Číně. V neposlední řadě je obrovskou výhodou kontrola výrobního procesu bez nutnosti letět na druhou stranu planety. Tím jsme efektivnější a blíže potřebám zákazníků. Proto úplety vlastní konstrukce z novozélandské merino vlny a recyklovaných materiálů necháváme vyrábět u českého pletaře. Asi se ptáš, jak může být novozélandská vlna spojovaná s ekologií? Vlna je přirozeně obnovitelný zdroj a z Nového Zélandu se do Česka dováží jako surový materiál, což snižuje emise dopravy na čištění, barvení a pletení. Role hotového úpletu zpracováváme v Bystřici pod Hostýnem, kde vzniká naše dnes již legendární oblečení.

Roman Kamler, Tilak

Ano, naše firma vyrábí výhradně v Česku. Už od svého založení v roce 1986. Je stoprocentní českou firmou i českou značkou. Podle mého názoru je výroba v Česku ekologičtější z několika důvodů. Přestože materiály dovážíme z celého světa, jejich přeprava je úspornější než přeprava hotového oblečení. Používáme výhradně certifikované materiály, z nichž ten nejdůležitější, GORE-TEX®, má certifikaci Blue Sign. Vlastní výroba probíhá za přísných podmínek, jsme držitelé certifikátu SMETA 6.1 švýcarské firmy SGS, který klade důraz na ekologii i sociální aspekty výroby. A věci, které tady vyrobíme, umíme taky opravit. To je za mě nejdůležitější.

Honza Mikula, Sir Joseph

Ano, Sir Joseph už více než 45 let vyrábí v Česku a stále je a bude českou značkou. Tedy pokud se nám podaří udržet švadleny, které tu máme. Otázka českého původu je i pro nás velmi důležitá, stejně jako trvalá udržitelnost. Ale právě nedostatek kvalifikovaných švadlen je důvodem, proč jsme přesunuli část výroby k vybranému partnerovi v Asii, který má stejně dobré výrobní zázemí jako u nás. Samozřejmě, že bychom rádi vyráběli 100 % naší produkce u nás v Turnově a bylo by to ekologičtější, ale bez švadlen to nejde. Jiná kvalitní a kvalifikovaná výrobní zázemí s volnou kapacitou už dnes v ČR ani jinde v Evropě neseženeme. Dnes zvládáme v Čechách zhruba polovinu naší produkce a doufáme, že se nám to podaří dlouhodobě udržet. Horší uhlíkovou stopu spojenou s nutným transportem se snažíme kompenzovat použitím 100 % přírodních izolačních materiálů (peří i vlna) i naším pozáručním servisem, čímž zákazníkům prodlužujeme životnost všech našich výrobků.

Ondřej Vacek, Patizon

Patizon vyrábí svoje prodkty v Česku a ano, považuje se za českou značku. O to víc, že je to firma vlastněná Čechy, kteří platí daně v Česku. A právě tyto zmíněné atributy jsou z našeho pohledu zásadní – to, kde probíhá výroba, kým je firma vlastněná a kde probíhá její socio-ekonomické působení. Získávání materiálu má dvě roviny. Je skvělé nakupovat materiály v Česku a snižovat tak dopad přepravy na životní prostředí. Některé materiály se však v Česku nevyrábí, nevyrábí se v dostatečné kvalitě nebo chybí technologie. My v Patizonu se snažíme nakupovat majoritu materiálu v maximální kvalitě – v případě peří je to možné v Evropě, konkrétně polské peří má výrazně vyšší kvalitu než peří z Číny. U japonských materiálů, jako je Pertex nebo zipy YKK, zpravidla neexistuje kvalitativní alternativa a pak se dopravě z Asie jednoduše nevyhneme. Ekologičtějším přístupem je spojování zásilek nebo jejich logistická minimalizace. V rámci výroby v Česku se nemůžeme bavit jen o ekologii, ale také o socioekonomickém rozměru. Patizonu dává smysl nabízet práci lidem v Česku a být aktivní součástí ekonomiky tady doma. I proto vyrábíme v České republice.

David Pařízek, KWAK

Naše firma OutdoorKWAK (značka KWAK a alpiKWAK) vyrábí v Česku, navrhuje a designuje výrobky v Česku, 95 % nakupuje materiály v Česku, technologicky upravuje v Česku, inovuje a vymýšlí v Česku, zaměstnává v Česku (Liberec a Příbor), je vlastněna Čechy, daně odvádí v Česku. Spolupracujeme i se Střední průmyslovou školou textilní v Liberci, s Českou vysokou školou TUL Liberec, atestujeme a spolupracujeme s TZU Brno (Textilní zkušební ústav). Být víc ryze česká značka, to už snad ani nejde. 

Na otázku, zda je nákup materiálu a výroba v Česku ekologičtější, než zadávat celý výrobní proces např. v Asii a vozit zboží do Česka již hotové, je z naší strany je odpověď jednoznačně: „Ano“.

Martin Veselík, Woolife

Ano, naše firma vyrábí v Česku a je tedy českou značkou. Nákup materiálu a výroba v Česku je nejen ekologičtější, a ale i výhodnější z ekonomického a strategického hlediska s ohledem na budoucnost naší země. Když dáme přednost domácímu výrobku, pomůžeme především sami sobě. Přispějeme k růstu národního bohatství. To má bezprostřední dopad na kvalitu našeho života. Podpoříme naše přátele, sousedy, příbuzné, spoluobčany. Většina z nás by chtěla žít životní úroveň vyspělé země a předat ji v lepším stavu. Všimněte si rozdílu mezi růstem HDP ČR, tj. hrubý domácí produkt všech ekonomických subjektů, i těch, které vyváží zisk mimo naše území (nadnárodní korporace, zahraniční firmy, banky…) a HNP hrubý národní produkt, ten vyjadřuje výkon domácí ekonomiky vytvořený pouze domácí subjekty (sleduje původ a umístění vlastnictví). HNP vypovídá hodně o stavu průměrné životní úrovně v naší zemi. Pokud nakupujeme bez ohledu na zemi původu, zisk jde pryč a pomáháme bohatnout jiným. Jsme pouhými konzumenty a pracovní silou, ne strůjci bohatství. Zvyšuje se naše závislost na dovozu i u úplně běžných věcí, které bychom dokázali vyrobit sami (a umíme to, máme v tom tradici!). Tím jsme méně svobodní, více zranitelní. Příklady si snadno najde každý sám. Pokud budeme nakupovat u firem s výrobou a sídlem v České republice, které zde daní a reinvestují zisky, podpoříme růst bohatství naší země a předáme ji dětem a vnoučatům v lepším stavu. 

Roman Svoboda, Yate

Ano, považujeme se za českou firmu, začínali jsme tu v roce 1991, máme tu sídlo a výrobu, i když jen částečnou. Naše výrobce považujeme spíš za subdodavatele a vždy hledáme možnost výroby nejdříve u nás, pak v Evropě a pak teprve v Číně. Když se něco v ČR ani v Evropě nevyrábí, těžko to tu seženu. A postavit továrnu? Na to nejsou prostředky, dotace a ani by nebyla pravděpodobně konkurenceschopná s Čínou. Ekologie, to je samozřejmě otázka. Nejde jen o dopravu z Číny – plná kontejnerová loď sice vypustí hodně škodlivin a sežere plno paliva, ale mnohem víc se toho projezdí tady s jednotlivými kusy do obchodu a přes e-shop k zákazníkům domů. S některými obchody řešíme i vratky, a tak se zboží vozí sem a tam. Další věc jsou obaly, snažíme se snížit množství plastu, a to hlavně velikostí a počtem obalů. Co jde, balíme do papíru, ale hodně také do PE obalů. Ty jsou pevné a pro hodně zboží výhodnější, protože víc vydrží. Navíc, jak bylo zjištěno, PE obaly nejsou pro přírodu větší zátěž než třeba papír. Chce to jen, aby lidé recyklovali, ale to, co vidím u popelnic, mě často vytáčí. To je konzumní společnost.

Zdeněk Král, Activent 365 s.r.o.

O „národnosti“ značky nerozhoduje to, kde realizuje svou výrobu, dle takového úsudku by např. i Patagonia musela být považována za asijskou značku. Jsme českou značkou, a to nejen proto, že v Čechách sídlíme a platíme daně. Jsme to my, Češi, kdo určuje koncepci a charakter. My pracujeme na vývoji a z našich hlav jdou nápady a řešení, která následně postupujeme výrobní továrně k realizaci. My komunikujeme, expedujeme objednávky, garantujeme kvalitu a servis. Z české kultury a tradice vycházíme, tak máme nastaveno poslání firmy. Českých je 32 let naší historie. Od 1989 do 2003 jsme 100 % výrobků šili ve vlastní dílně. Švadleny odváděly poctivou práci, přesto nebyla šance konkurovat asijské výrobě a mentalitě. Nejdříve to bylo hlavně o ceně a kapacitě, později stále víc i o kvalitě. Několik značek udrželo výrobu v Čechách. Mají naše uznání, ale neměnili bychom. Naše současná šicí dílna nám kromě servisu, menších sérií a zakázek slouží hlavně pro vývoj a přípravu vzorků. Výrobu malých sérií budeme rozšiřovat, ale jen v úzkém sortimentu a zlomku objemu, hlavní produkce bude i nadále Vietnam, Čína, Korea. Naši představu o ekologickém řešení splňuje kvalitní výrobek s dlouhou životností, v Čechách plně „servisovatelný“. Přivezeme jej z Asie hotový, tedy za cenu jedné uhlíkové stopy. Vyrábět v Evropě je druhá možnost, pak ale všechny materiály povezeme opět z Asie, protože Evropa toho moc nevyrábí. Pokud na jednom produktu budou materiály a galanterní součástky od pěti různých dodavatelů, každá dodávka bude mít vlastní uhlíkovou stopu. Z pohledu ekologie nám lépe vychází ta první možnost.

Matěj Molcar, High Point

High Point vyrábí v Česku, přímo v Sušici, tedy na samém prahu Šumavy. Výroba vlastně probíhá na stejném místě, kde High Point vznikl a kde je sídlo firmy. Velkou výhodou je to, že máme celkový výrobní proces pod kontrolou. Některé švadlenky z výroby jsou ve firmě přes 20 let, což podtrhuje její rodinnou tradici. Vedení firmy také přechází z generace na generaci, může růst a srovnávat se se světovými výrobci. Dáváme práci lidem, kteří tu žijí, a podporujeme řemeslo, což je pro celkový rozvoj velmi důležité. Máme přímý kontakt s našimi odběrateli a rozumíme koncovým zákazníkům – klientům. Všem našim klientům poskytujeme záruční a pozáruční servis a možnost oprav, což je v případě výroby v zahraničí nesnadná úloha. V neposlední řadě zmíním, že máme tu možnost a čest vyrábět oblečení pro profesionály státních organizací. Mezi ně patří například složky Policie ČR, Armády ČR, Horské služby, Národní park Šumava a další. Mohu tedy říct, že jsme hrdou českou značkou a firmou. Nákup materiálu a výroba v Česku nejspíš bude ekologičtější, než si nechat dovážet produkty z Asie. Jsou ale materiály, které nelze v Česku zakoupit. Jedná se především o membránu a další specifické materiály, které nakupujeme v zahraničí. Nároky zákazníků totiž sahají opravdu vysoko a my je můžeme plnit v případě, že vyrábíme z nejlepších dostupných materiálů na světě. Není to však jen Japonsko, ale například také Itálie a Anglie, kde lze vybírat z naprostých skvostů, díky kterým vytvoříme opravdu kvalitní produkt. Spojení kvalitní práce a kvalitního materiálu je totiž jedinou možnou cestou k perfektnímu produktu.