Lavinová nehoda je situací, při níž je zcela zásadní „kamarádská“ záchrana, na kterou navazuje péče profesionálů. Bez rychlé reakce na místě nehody se rapidně snižují šance zasypaného na přežití. Jak se chovat v případě lavinové nehody?
Nejlépe se vše o problematice lavin naučíte na lavinovém kurzu, který by měl být součástí přípravy každého horala vydávajícího se do zimních hor. Stejně jako kompletní lavinová výbava – lopata, sonda, lavinový vyhledávač. V poslední době se tato „svatá trojice“ doplňuje ještě o lavinový batoh s airbagem, který pomáhá zasypanému udržet se na povrchu laviny. V rámci kurzu se naučíte pracovat s lavinovým vyhledávačem i způsoby vykopání zasypaného, ale také rozumět sněhu, místům, kde laviny padají a lavinové prevenci.
Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…
Co dělat po pádu laviny?
V situaci, kdy spadla lavina na člena naší skupiny, je třeba začít jednat rychle. První fází záchrany je nalezení zasypaného a jeho vykopání. V momentě stržení laviny sledujte zasaženého a zkuste si zapamatovat poslední místo, kde jste ho viděli.
Profesionální pomoc, ideálně místní horskou službu, volejte co nejdříve, nečekejte až zasypaného vyprostíte.
Hledejte pomocí lavinových vyhledávačů přepnutých do přijímacího módu. Jakmile dojde k určení pozice zasypaného, přichází na řadu tzv. sondování. Pomocí lavinových sond systematicky hledáte v určeném místě. Aktivní sondu (tu, která se pravděpodobně dotýká zasypaného) nikdy nevytahujeme.
Zasypaného vykopáváme vždy zboku! Nikdy ne přímo shora. Snažíme se vykopávat ho od hlavy, abychom co nejdříve umožnili dýchání.
Zlomová 35. minuta
Největší šanci na přežití má zasypaný do 18 minut. Do té doby umírají pod lavinou osoby s vážnými zraněními. Do 35. minuty umírají oběti na udušení – zejména kvůli sněhem ucpaným dýchacím cestám. V tomto okamžiku umírá až 70 % zasypaných. Mezi 35. a 90. minutou od zasypání umírají na udušení lidé, kteří měli sice volné dýchací cesty i vzduchovou kapsu (prostor před nosem a ústy), ta se ale s postupujícím časem uzavírá, teplý vydechovaný vzduch vytváří ledovou krustu a tím znemožňuje dýchání. Po 90. minutě vstupuje do boje o život zasypaného další faktor, a sice podchlazení. Profesionální záchrana se na místo dostává obvykle kolem 90. minuty od pádu laviny.
Co dělat s vyproštěným?
Při vyprošťování zraněného je třeba mít na paměti:
– vlastní bezpečnost (Nemůže spadnout další lavina? Je nutné zasypaného přenést na jiné místo?),
– mechanismus úrazu (U zasypaného můžeme předpokládat poranění páteře, úraz hlavy, zlomeniny, dušení, problematické dýchání díky tlaku sněhu na hrudník atd. Je potřeba maximální šetrnost při zacházení.),
– zajištění základních životních funkcí (zprůchodnění dýchacích cest),
– zajištění tepelného komfortu (zabránění dalšímu podchlazování).
Je-li to možné, staráme se o zasypaného přímo v místě vykopání – minimalizujeme tak pohyby se zraněným, nefouká na něj, pevná plocha díky většímu pohybu zachránců. Po vykopání zjišťujeme stav vědomí a dýchání zraněného a snažíme se o co nejvčasnější zprůchodnění dýchacích cest.
V případě, že zasypaný po zprůchodnění dýchacích cest nedýchá, zahajujeme resuscitaci. Pokud dýchá, staráme se o jeho tepelný komfort zabalením do izotermických folií, případně šetrným podložením např. batohy, karimatkou atd.
Vykopání zraněného do 18. minuty od zasypaní je ona zcela zásadní „kamarádská“ pomoc, která dává obětem lavinových nehod největší šanci na přežití. Další péče je pak v rukou profesionálních záchranářů.
Autorka: Dita PodhadskáZáchranářka, Wilderness First Responder, nadšená cestovatelka do hor a severských oblastí. Jako lektorka první pomoci organizace ZDrSEM spoluorganizuje kurz HORAL, který s délkou pět a půl dne patří k nejkomplexnějším kurzům outdoorové první pomoci pro širokou veřejnost v ČR. |