Otužování: Chlad jako cesta k pevnějšímu zdraví

Po dobu stovek tisíců let bylo naše tělo – tělo našich předků, pravidelně vystavováno chladu. Vezměme v potaz, že neexistovalo moderní vytápění, nebyly pohodlné kanceláře, klimatizovaná auta i nákupní centra a ani kvalita oblečení nebyla taková. A tak byl člověk přirozeně vystavován chladným podmínkám mnohonásobně častěji, než je tomu dnes. Avšak studie ukazují, že nevystavováním se chladným podmínkám ztrácíme citlivost a naše fyziologické mechanismy doslova lenivějí a vypínají své funkce. Jedná se ale přitom o ty mechanismy, které jsou pro naše celkové psychofyzické zdraví tolik zásadní.

Co se tedy stane, skočím-li do studené vody?

Mějme na paměti, že otužování není jen otužování vodou, ale i vzduchem. Co nám brání shodit na túře či treku nebo v každodenním provozu vrchní vrstvu peří a vystavit se tak chladu? Také bychom měli rozlišit, zda se jedná o celotělovou chladovou termogenezi či jen využíváme chlad na podporu regenerace. Pokud za sebou máme několikahodinový trénink na kole, je velmi prospěšně ponořit po takovém výkonu nohy do studené vody. Např. profesionální cyklisté využívají studenou vodu o teplotě kolem 8 °C po dobu zhruba 4–6 min, kdy stojí či sedí v kádi a mají ponořené jen nohy. Zde můžeme dosáhnout skvělého regeneračního účinku. Pojďme se nicméně podívat na to, co se stane, když se ponoříme do studené vody či sprchy celí.

Je důležité mít na paměti, že nejdůležitější centra (spouštěče) pro aktivaci fyziologických procesů máme v obličejové části a na šíji. Při vystavení těchto částí těla chladu dochází k nejsilnějším fyziologickým odezvám. Spouští se okamžitě kaskáda reakcí, kde jde jen o jedno: „přežít“.

Vystavení se teplotnímu extrému – chladu – také spouští proteiny teplotního šoku… ale navíc ještě existuje skupina proteinů, která je pro chlad specifická – proteiny chladového šoku. Když dojde k ochlazení těla, mnoho genů je vypnuto, výjimkou jsou však geny podílející se na metabolismu lipidů (spalování tuků) a skupina proteinů známá jako proteiny chladového šoku. Exprese těchto dvou kategorií genů je zvýšená vystavením se chladu. Tím dochází mimo jiné také k vyplavení norepinefrinu či endorfinů. Norepinefrin je tak zajímavý, protože to není pouze hormon, ale také neurotransmiter a podílí se na ostražitosti, soustředění, pozornosti a náladě. Proto také ve své praxi práce s vrcholovými sportovci či top managery doporučuji vystavení se chladu před důležitým sportovním výkonem či schůzkou.

Přečti si i rozhovor s Vítem Schlesingerem o vyváženém osobním a pracovním životě.

Jakou teplotu tedy potřebujeme k vyplavení noreipunefrinu? Zdá se, že existuje teplotní práh pro aktivaci sympatického nervového systému. Například ponoření se do studené vody o teplotě 20 °C po dobu jedné hodiny neaktivuje uvolnění norepinefrinu, zatímco jedna hodina při 14 °C ho zvýší o 530 % a dopamin o 250 %.  Osobně si myslím, že dopamin vcelku pěkně doprovází norepinefrin. Dlouhá doba trvání však pro velké uvolnění norepinefrinu není nutná. Dlouhodobá studie přímo porovnávala testované, kteří se ponořili do studené vody o teplotě 4,4 °C po dobu 20 sekund, s těmi, kteří podstoupili celotělovou kryoterapii po dobu dvou minut při teplotě -110 °C třikrát týdně po dobu 12 týdnů. Studie u obou skupin zjistila, že norepinefrin v plazmě se zvýšil dvakrát až třikrát (200 až 300 %). Mimochodem, hádejte, co ještě uvolňování norepinefrinu zvyšuje. Teplo a také laktát, to druhé je produkováno cvičením.

Co vše se děje při pravidelném vystavování se chladu?

• Mitochondriální biogenese (tvorba nových mitochondrií v buňce)
• Neurogeneze (proces, kterým se v mozku vytváří nové neurony)
• Snížení prozánětlivých stavů
• Lepší metabolismus tuků
• Zlepšení nálady
• Snížená rekce na stresové podněty
• Lepší prokrvení
• Urychlení regenerace
• Zvýšení aktivity antioxidačních enzymů
• Navýšení hladiny testosteronu
• Zlepšení imunity
• Navýšení sebedůvěry

Chlad je skvělá cesta, jak překonávat své strachy

Chlad se dá skvěle využít jako nástroj pro posouvání a překonávání svých limitů. Při každém ponoření se do studené vody či sprchy čelíme všichni otázkám: „Mám já to zapotřebí?“ anebo „Co když to bude moc studené?“ Jinými slovy bojujeme sami se sebou, se svými strachy a se svojí pohodlností. Ale co je lepšího, než-li začít svůj den vítězstvím nad sebou samým? Po každém takovém ponoření se do krevního řečiště uvolňuje řada výše zmíněných hormonů, které umocňují pocit, že žiji, že překonávám své strachy a překážky. To vede z dlouhodobého hlediska nejen ke zlepšení nálady, ale i navýšení sebedůvěry. Naučíme se lépe věřit svému tělu, ale také získáváme schopnost překonávat své strachy, což se propisuje i do dalších oblastí života.

Vítek se otužování věnuje více než deset let a v rámci Sporthacking institutu pravidelně pořádá praktické workshopy i na toto téma. Více na www.schlesinger.cz nebo www.hackyourlimits.cz.