Chaty, winterraumy a bivaky: nocování v Alpách

Sezónní otvíračka chat

To, že si v Alpách můžeme vyjet lanovkou do výšky 3800 metrů, nebo přespat a dát si tříchodovou večeři na chatě ve výšce 4550 metrů, je fakt, nad kterým mnozí horolezci z jiných koutů světa kroutí hlavou a jedná se o důsledek brzkého rozvoje turismu na starém kontinentu. Základem této infrastruktury je v prvé řadě hustá síť pečlivě udržovaných turistických stezek a hned v závěsu jsou to klasické alpské chaty.

Naprostá většina z nich nabízí ubytování a pohoštění, a to v různém stupni komfortu, kapacitě a provozní době. Posledně zmiňovaný údaj je ten nejzásadnější. Jsou chaty, které fungují celoročně (těch je málo), ostatní sezónně. Záleží vždy na jejich poloze a ochotě správce zajišťovat jejich chod i v méně lukrativním období. Ve vrcholném létě je otevřena většina z nich, chaty ve skialpinistických lokalitách mají navíc otevřeno v jarní sezóně (typicky březen až květen) nebo i kolem Vánoc. V posledních letech se například také stává, že chaty musí uprostřed letní sezóny zavřít kvůli nedostatku vody. Nejdůležitější je tak zjistit, jestli má daná chata otevřeno a případně zda má na kýžený termín volná lůžka. A co dělat, když je chata zavřená?

Winterraumy

Německým termínem “Winterraum” se označuje část chaty, která je přístupná i v době, kdy není obsluhována. Český krkolomný překlad „zimní místnost” se příliš nepoužívá a i v české konverzaci se zůstává u originálu. Ne každá chata takový prostor nabízí a standard winterraumů má velké rozpětí. Někdy se může jednat o samostatnou chatu, ve které je několik ložnic a plně vybavená kuchyň s kamny, jinde to může být jen malá vymrzlá místnost s jednou palandou sloužící spíše k nouzovému přenocování. Jestli a jaký má chata winterraum, je potřeba si dopředu zjistit buď na webu chaty, nebo v databázi alpského horského spolku Alpenverein.  

S klíčem i bez klíče

Mnohé winterraumy jsou volně přístupné, na jiné potřebujete univerzální Alpenverein klíč (AV-Schlüssel), který si můžete zapůjčit v kancelářích zastoupení Alpenvereinu v Česku nebo ve vybraných outdoorových obchodech. Některé chaty mají svůj speciální klíč, který se obvykle dá zamluvit a vyzvednout u správce chaty dole v údolí. Zjistěte si pečlivě, jak funguje daná konkrétní chata, abyste se soumrakem v mínus dvaceti nestáli smutně před zavřenými dveřmi.

Soběstačnost a zodpovědnost

Při spaní na winterraumu se vždy počítá s tím, že si přinesete vše potřebné a zase odnesete, co do hor nepatří. Nedoporučuji spoléhat ani na to, že si zatopíte, i když je winterraum vybaven kamny. Ke konci sezóny bývá často dřevo spotřebované, a tak vždy raději přibalte jak vařič (s dostatkem paliva nejen na vaření jídla, ale i na rozpouštění sněhu), tak teplý spacák.

Pokud plánujete túru ve větší partě, vybírejte winterraumy s velkou kapacitou, nebo ideálně i takové, kde si předem rezervujete místo. Není zcela férové jít v šesti na chatu s kapacitou šesti lůžek. Vždy počítejte s tím, že může přijít někdo další, a buďte případně připraveni se uskromnit.

Není to také tak, že byste si na chatě mimo provoz nebo na bivaku bez obsluhy mohli dělat, co chcete. Naopak, máte o to větší zodpovědnost za to, abyste dané zázemí opustili v takovém stavu, aby dobře posloužilo dalším návštěvníkům a také aby byl správce ochoten připravit winterraum i na příští zimu. I když se za nocleh platí (většinou kolem 10-20 eur/os./noc, ve Švýcarsku to může být i více), rozhodně se nejedná o vysoce výdělečnou činnost. O to více je potřeba dbát na pořádek a respektovat pravidla, jinak se může stát, jako tomu bylo již v mnoha případech v minulosti, že se daný winterraum uzavře. Ukliďte po sobě, pečlivě zavřete okenice i dveře, šetřete dřevem a přispějte na provoz (do kasičky nebo převodem).    

Samoobslužné chaty

Samostatnou kapitolou jsou samoobslužné chaty, tzv. Selbstversorgerhütten. Je jich relativně málo, jsou celoročně bez obsluhy, nabízí vyšší komfort než winterraumy, jsou vždy uzamčeny buď AV klíčem, nebo speciálním klíčem. Informaci, že se jedná o tento typ chaty, najdete opět v databázi Alpenverein.

Bivaky

Nejskromnějším horským příbytkem jsou bivaky. Jedná se typicky o malé plechové boudy o půdorysu cca 2×2 metry, ve kterých jsou dvě palandy a pár dek na přikrytí. I tady se samozřejmě najdou větší a komfortnější výjimky s vyšší kapacitou, ale víceméně počítejte jen se střechou nad hlavou.

Tyto bivaky byly zbudovány buď na nástupech horolezeckých cest, na hřebenech, které vyžadují vícedenní přechod, a v neposlední řadě také na místech, kde se horolezci a turisté často ocitají v nouzi a kde jim takové přístřeší dokáže zachránit život. S tím souvisí důležitá prosba. Existují bivaky, které jsou označeny vysloveně jako nouzové a nocleh je tam povolen jen v případě nezbytné nutnosti – nečekaného zhoršení počasí, zranění, zatmění, vyčerpání. Typickým příkladem je například chata Solvay na švýcarské normálce na Matterhorn. Neplánujte si prosím spaní na takových místech.

U standardních bivaků doporučuju přibrat aspoň základní bivakovací vybavení (spacák, karimatka, žďárák). Nikdy nevíte, zda bivak již nebude obsazený (a skončíte v lepším případě na zemi), nebo zda se neobjeví někdo, kdo bude potřebovat střechu nad hlavou víc než vy. 

Zážitek ve všech ročních obdobích

Spaní na winterraumech a bivacích má své neopakovatelné kouzlo. Díky nim si můžete užít komorní atmosféru hor v menším počtu lidí a mimo vrcholnou sezónu. Myslete ale na to, že soběstačné a zimní akce jsou typicky výrazně náročnější, a to jak počasím a podmínkami, tak kily, která musíte nést na zádech. Dopředu si pečlivě zjistěte potřebné informace k túře i k chatě a užijte si hory ve všech ročních obdobích.

Pár tipů na zajímavé chaty a bivaky

Vybrat ze stovek a tisíců chat jen několik, je obtížný úkol. Berte prosím tento výčet jen jako letmou inspiraci. Osobně se mi osvědčilo naopak objevovat místa, na která běžně mnoho lidí nechodí. Vyžaduje to delší přípravu a hledání, ale o to lepší je pak zážitek na místě.

• Taschachhaus: velký winterraum na konci údolí Pitztal, který má kapacitu 27 osob a je označený dokonce jako Winterhaus. Východisko na Wildspitze a další okolní třítisícovky.
• Kieler Wetterhütte: malá kamenná bivakovací chatka ve skupině Verwall v rakouském Tyrolsku.
• Bivacco Rossi e Volante: dřevěná bivakovací bouda na italské straně masivu Breithornu. Možná zastávka při přechodu Monte Rosy v rámci tzv. Spaghetti Tour.
• Rheinland-Pfalz-Biwak: kosmický bivak s oktagonálním půdorysem a krásnými výhledy na hřebeni ve výšce 3247 metrů v Ötztálských Alpách. Leží na trase hřebenovky Mainzer Höhenweg.
• Bivaky Craveri a Canzio: skromné bivaky v masivu Mont Blancu, které slouží jako nocleh při přechodech dlouhých a náročných hřebenů Peutérey a Grandess Jorasses.
• Mindenerhütte: samoobslužná chata na hlavním hřebeni Vysokých Taur ve skupině Ankogelgruppe.
• Ali Lanti Biwak: bivak v sedle Kleinelendscharte mezi rakouskými údolími Gastein a Malta.
• Mischabeljoch Biwak: velká bivakovací bouda v sedle mezi vrcholy Alphubel a Täschhorn ve švýcarském Wallisu.
• Augsburger Biwak: bivakovací bouda v rozeklaných Lechtálských Alpách ležící na trase hřebenového přechodu Augsburger Höhenweg.
• Bivacco Pansera: malý plechový bivak na italské straně masivu Bernina pod vrcholy Piz Palü a Piz Zupò.
• Bivaky pod Skuto na Malih podih a Pavla Kemperla: dva futuristické bivaky pod ostrým hřebenem Kamnicko-Savinjských Alp ve Slovinsku.
• Bivacco Alberto Busettini: červená bivakovací bouda v Julských Alpách na hraničním hřebeni Slovinska a Itálie s výhledy na majestátní Jalovec.

Najdi si svou chatu

• Chaty a bivaky ve správě Alpenvereinu najdete v databázi na alpenverein.at/huetten (nahoře v menu vyberte region a objekty se zobrazí na mapě). V detailu každého objektu najdete nejen informace o provozní době, kapacitě a přítomnosti winterraumu, ale také přístup k chatě a tipy na okolní túry. Řada chat nabízí i online rezervaci na www.alpsonline.org/guest/login

• Švýcarské chaty a bivaky najdete na interaktivní mapě na webu Švýcarského alpského klubu: sac-cas.ch

• Ve Slovinsku využijte přehlednou mapu horských chat (koče) a bivaků na webu horského spolku Planinska zveza Slovenije www.pzs.si. Winterraum se ve slovinštině označuje jako “zimska soba”.  

• Databázi bivaků a různých přístřešků najdete také na www.boudy.info

• Většinu bivaků najdete také standardně na mapy.cz, ale to už chce znát jméno (nebo pečlivě hledat v dané lokalitě).