Pamětní deska a bronzová hlava na bývalé škole v Biskoupkách, dílo F. Navrátila z r. 1975, připomínají, že právě v tomto domě se narodil Vítězslav Nezval (1900–1958). Na začátku r. 1899 se do Biskoupek, na půl cesty mezi Jaroměřicemi nad Rokytnou a Brnem, přistěhoval čtyřiadvacetiletý učitel Bohumil Nezval s manželkou Emilkou. Synovi, který se narodil v květnu následujícího roku, pak dali jméno Vítězslav – na paměť oblíbeného básníka Hálka. V nádherném kraji u řeky Jihlavy pak Nezval prožil šťastná dětská léta a jako básník se později k přírodním motivům z krajiny svého dětství často vracel. Následující výlet nás zavede na oblíbený Biskoupský kopec i k romantickým partiím řeky Jihlavy.
Putování zahájíme ve vsi Hrubšice, prostírající se v širokém údolí Jihlavy a poprvé zmiňované r. 1225. Mezi majiteli se střídali příslušníci drobné šlechty, hlavní čas však byla ves součástí panství Moravský Krumlov. Ve 14. stol. tady stála tvrz, či spíše sídlo správce statku při hospodářském dvoře, přestavěná po r. 1568 na renesanční zámek s arkádami. V minulosti byla v zámku mateřská škola, knihovna a kulturní místnosti, dnes je objekt ve velmi neutěšeném stavu. Na návsi stojí barokní kaple P. Marie z 18. stol.
Z Hrubšic vyrazíme po červené turistické značce po silničce proti proudu Jihlavy. Právě v těchto místech překračujeme hranici Přírodního parku střední Pojihlaví, který zahrnuje kaňonovité údolí řeky až k vodní nádrži Dalešice, charakterizované přirozenými lesními porosty na bizarních skalách a významnou květenou – ostatně právě tato oblast je nejzápadnější výspou teplomilné vegetace na okraji Českomoravské vrchoviny.
Vidíme holé stráně porostlé řídkou vegetací s četnými stržemi a roklinami. Vlevo je přírodní rezervace Nad řekami, vyhlášená r. 1979 na rozloze 8,4 ha, vyskytují se tady význačná rostlinná společenstva a ohrožené druhy živočichů. Dále navazuje přírodní rezervace Biskoupská hadcová step o rozloze 2,5 ha. Na ni se podíváme z protisvahu, protože z červené značky, pokračující údolím, odbočíme vpravo po mostku přes Jihlavu a po asfaltové silničce nejprve mírně stoupáme a pak volným terénem pokračujeme do Biskoupek.
Vlevo na kraji vsi si povšimneme smírčího kamene ze 17. stol. s vytesaným křížem.. Samotná ves je přilepená ke strmým svahům nad levým břehem Jihlavy. Doložená historie vsi sahá až do r. 1141, kdy byly Biskoupky v majetku olomouckého biskupského kostela, r. 1281 náležely cisterciačkám v Oslavanech, posléze hradu Templštejnu, společně s ním od r. 1379 pánům z Lipé a pak byly připojeny k moravskokrumlovskému panství. Silnička nás přivádí k silnici, procházející obcí – po ní se dáme vpravo k autobusové zastávce na větším prostranství, u níž je škola s Nezvalovou pamětní deskou .
Pak si vybereme některou z mnoha cest, směřujících na vrchol Biskoupského kopce. Doporučujeme se-jít zpátky po silnici, mírně vystoupat na rozlehlejší prostranství a z místa, kde silnice končí, pokračovat komunikací mezi poli k lesu, ve kterém byly partyzánské bunkry, a dál na rozcestí se žlutou turistickou značkou těsně pod vrcholem kopce. Po značce zatočíme vlevo do lesa a chráněným územím Biskoupský kopec a Velká skála strmě scházíme k Jihlavě.
Projdeme areálem dětského tábora a přes můstek přejdeme na romantické místo zvané Pod Templštejnem. Zatočíme vlevo po úzké silničce podél rekreačních chat, nádherným údolím zarámovaným do bizarních skalisek hledících do spěchající vody. Silnička nás přivádí k Pustému mlýnu , kde při ústí potoka Hranečníku je drtírna serpentitu – hadce. Původně tady byl lom na štěrk nazývaný Kolečkárna podle nájemce J. Kolečka. Vyskytuje se tu magnezit, rohovec, opál, chalcedon, granát. Silnička nás vede k tzv. Staré kolečkárně a dál k mostu přes Jihlavu u Hrubšic. Již známou cestou se vracíme do Hrubšic.
(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)
