Hřebenová červeně značená turistická magistrála vede po státní hranici s Polskem nebo v její těsné blízkosti a spojuje západní a východní Krkonoše.
Magistrála začíná na rozcestí pod Tvarožníkem (nad Voseckou boudou), vede kolem Sněžných jam, obchází Vysoké kolo, prochází přes Mužské a Dívčí kameny, pak klesá kolem bývalé Petrovy boudy ke Špindlerově boudě. Odtud znovu vystoupá úbočím Malého Šišáku a vede po polském území ke skále Słonecznik.
Stále po polské straně hranice prochází nad jezery Wielki a Mały Staw, se pak vrací na české území k bývalé Obří boudě. Vzápětí znovu stoupá vzhůru po skalnatém hřebínku a přes vrchol Sněžky pokračuje po Obřím hřebeni přes Svorovou horu až k hraničnímu přechodu Pomezní Boudy. Magistrála o délce téměř 28 km byla zřízena v roce 1962 a stala se jednou z nejnavštěvovanějších cest v Krkonoších.
Připomeňme si něco z historie
Od roku 1945 byla česko-polská hranice velmi přísně střežena polskou armádou s ostře nabitými samopaly a zejména v letech brzy po válce bylo samotné přiblížení k hranici tvrdě trestáno. Zřízení Cesty česko-polského přátelství umožnilo alespoň kradmo nahlédnout na polskou stranu Krkonoš, ale stále pod dozorem ozbrojených polských vojáků. Cesty přátelství využili ke svému setkání čeští i polští disidenti, poprvé se tak sešli v červenci 1978 pod Sněžkou „turisté“ z Polska (Adam Michnik, Jacek Kuroń, Jan Lityński a Antoni Macierewicz) a z Československa (Václav Havel, Marta Kubišová, Tomáš Petřivý a Jiří Bednář). Druhý „turistický“ sraz se uskutečnil ještě téhož roku v září, ale třetí schůzku již rozehnala česká i polská tajná policie.
Pro turisty se hranice, včetně Cesty česko-polského přátelství, znovu uzavřela v roce 1981, kdy byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav po vzniku Solidarity. Tehdy turisté z obou stran hranic nesměli vstoupit na území druhé země, zpočátku ani na Sněžce. Několik úseků Cesty československo-polského přátelství bylo dokonce uzavřeno. Přechody na turistických stezkách protínajících státní hranici byly postupně otvírány až v roce 1996.
