Postupujeme zvolna chodbami Sloupsko-šošůvských jeskyní a blížíme se ke Stupňovité propasti. Odtud, z jejího dna, je vstup do spodních pater Sloupko-šošůvských jeskyní, a hlavně na dno Nagelovy propasti. Už zdálky slyšíme temné hučení podzemního toku Sloupského potoka. Čím jsme blíž, tím je hukot silnější a na začátku sestupu do Stupňovité propasti už skoro není slyšet vlastního slova.
Začínáme chápat, že to, proč jsme sem dnes přijeli, se neuskuteční. Nedávné deště zvedly hladinu Sloupského potoka a to se samozřejmě projevilo i v jeho podzemní části. Chodby, kterými je možné se na dno Nagelovy propasti dostat, jsou zaplavené rychle se řítícími vodami. Přesto je sestup skoro až k samotné hladině potoka impozantní. Pro hluk se skoro nedá mluvit, vodní tříšť neprospívá ani fotografování. Zůstáváme na spodním můstku a sestup posledních pár metrů po železném žebříku k hladině nám už nepřipadá rozumný. Tady naše cesta protentokrát skončila, ale příště už to určitě vyjde.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Objevování podzemního labyrintu
Dvoupatrové podzemí Sloupsko-šošůvských jeskyní budilo vždy spíše strach. Prvním, kdo se odvážil nechat se spustit až dolů, byl v roce 1748 Johann Antonius Nagel, matematik a fyzik císařského dvora ve Vídni. Byl pověřen výzkumem a zdokumentováním jeskyní mocnářství, v rámci čehož uskutečnil i odvážný sestup do spodních pater Sloupské jeskyně. „Když jsem se v tomto opuštěném skalním labyrintu ohlížel, padla na mne taková hrůza, že jsem se na všech údech třásl a svých hříchů jsem ze srdce litoval. Mezi všemi jeskyněmi, které jsem kdy viděl, je tato nejošklivější, jak každý se zděšením může poznat, kdyby měl chuť ji prohledat.“
Na konci 19. století začal v jeskyních Moravského krasu aktivně působit profesor Karel Absolon. Navázal na výzkumy svého děda Dr. Jindřicha Wankela a objevil nové prostory ve Sloupských jeskyních. Asistoval také Josefu Brouškovi (ve starší literatuře Břouškovi) při poznávání a zkoumání jeskyní Šošůvských. Ty byly objevovány v letech 1889 – 1914 a postupně propojovány a zpřístupňovány veřejnosti.
Na návštěvu k jeskynním lidem
V současnosti jsou považovány za jedny z nejkrásnějších jeskyní u nás, hlavně pro svou nádhernou výzdobu a členitost. Patří k největším ze čtrnácti zpřístupněných jeskyní a navazují na podzemní systém Amatérské jeskyně, která má zdokumentovanou délku přes 40 kilometrů. Výzkum v nich objevuje stále další prostory a dají se očekávat ještě mnohá překvapení.
V roce 2015 byla v jeskyních Moravského krasu dokončena interaktivní expozice Jeskyně a lidé, která provádí návštěvníky historií od dob nejstaršího osídlení Moravského krasu. V jeskyni Kůlna, která je součástí návštěvního okruhu Sloupsko-šošůvských jeskyní, je instalován soubor kopií originálních nálezů a působivé dioráma neandertálských lovců, jejichž život představuje audiovizuální projekce.
 Sloupsko-šošůvské jeskyně tvoří rozsáhlý dvoupatrový komplex chodeb, dómů a mohutných propastí. Mezi řadou propastí Sloupských jeskyní vyniká svou velikostí 90 metrů hluboká Nagelova propast. Prostory Šošůvských jeskyní nejsou tak rozměrné, ale zaujmou bohatou krápníkovou výzdobou. Informace o možnostech návštěvy Sloupsko-šošůvských jeskyní nebo Nagelovy propasti, ceníky a otevírací hodiny najdete na webu www.caves.cz |
