Černolické skály: jeďte se v zimě podívat, kde si v létě zalezete

Neobsazené Všenory

Brdy odchovaly celé generace středočeských trampů. Z Prahy je to kousek a vlastně se jedná o divočinu a hory nedaleko hlavního města. Nejvyšší bod, vrchol Tol, dosahuje výšky 865 m n. m. V porovnání s Prahou, jejíž průměrná výška je 235 m n. m. a nejvyšší bod (vrch Teleček) je o pouhých 199 metrů vyšší, je to přece jen znatelný rozdíl. Našinec by řekl, že okolí Prahy bylo osídleno hluboko do minulosti a kultura tam žila, rostla, vzkvétala. O to překvapivější je i informace, že o řemeslnících ve Všenorech a Černolicích se objevují zprávy až někdy v průběhu 18. století. Zprávy o ševcích se vztahují k roku 1745, zedník Vaněk se coby jméno zjevil v záznamech roku 1772 a o cesty se v roce 1800 staral cestář Landmajor. Místní žili z polností, les dával  4 kusy srnčí, 80 zajíců a 120 koroptví. Oficiální údaj byl bezesporu ochuzen o upytlačené kusy, ale jak je všeobecně známo, zkreslením trpí všechny oficiální statistiky.

Skalky

Poputujete-li od Všenor, což je vzhledem k níže uvedené kešce a pravidelnému vlakovému spojení na trati Praha – Beroun nejjednodušší, dříve než dojdete k takzvaným Čertovým skalám, minete skalní výchozy. Nenechte se zmást, ještě nejste na místě. Právě jste objevili Černolické skalky, které sice stojí za zastávku, ale jen krátkou. Rychlé proběhnutí, okouknutí lezeckých možností a hurá dál.  To správné skalní potěšení vás teprve čeká. A není to už ani kilometr.

Geoslang

Geologové svým odborným slangem o Černovických skalách praví toto: „Výrazné skalní sloupy a zdi tvořené řevnickými křemenci ordoviku, které jsou příčnými tekt. liniemi rozděleny do tří větších a řady menších skalek. Řevnické křemence jsou součástí libeňského souvrství (ordovik). Řevnické křemence vznikly jako mělkovodní sediment s bohatým společenstvem vertikálních ichnofosilií Skolithos a Pragichnus a místy zachovanou úlomkovitou faunou trilobitů, ramenonožců a konulárií“. V praxi to znamená, že krom odřenin z lezení máte šanci získat i nějakou zkamenělou rybu, byť na její odnesení se vztahují zvláštní právní předpisy. Ale tak už to v naší byrokratické společnosti bývá.

Staré lezení

Černolické skály patří ke známým lezeckým terénům, některé literární údaje mluví o jejich sportovním využití už od roku 1904 včetně toho, že se zde pořádaly hromadné lezecké akce. Ale ordovický křemen je pevný šutr, ten něco vydrží. Cest je na nich dostatek, obtížnosti různé. Znalec hned na první pohled objeví jistící prvky pevně uchycené ve skále. Od roku 2002 jsou skály vedeny coby přírodní památka, nicméně lezení jest povoleno.

Tip na keš GC22D5Q Gloriet – nádherné místo. Když ho navštívíte, tak zjistíte, co je to vlastně římskodorský okrouhlý monopteros.