Rozhledna stojí v západní části dlouhého Černostudničního hřbetu s příkrými svahy.
Hřbet ohraničuje Jizerské hory na jejich jižní straně, táhne se od jižního okraje města Jablonce nad Nisou na východ k Tanvaldu a odděluje Libereckou kotlinu od Jizerské hornatiny. Na hřebeni, z větší části pokrytém smrkovými porosty, je na různých místech jakoby rozházeno množství skalních útvarů a mohutných balvanů, místy vytvářející kamenná moře. V těsném okolí samotné rozhledny kamenů dnes už moc není, protože byly použity při stavbě rozhledny a turistické chaty. Na východní části hřebene se zdvíhá vrchol Muchov, na jehož úbočí se nachází vyhlídková skála Terezínka.
Dvě ze skalisek na nejvyšším místě Černostudničního hřbetu zpřístupnil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory již v roce 1885. Spolek si ale tehdy stanovil jako hlavní cíl vystavět na vrcholu rozhlednu s chatou. Jenže ústředí organizace sídlící v Liberci preferovalo stavbu na Ještědu, tak se jablonecká sekce osamostatnila a v roce 1903 založila Německý horský spolek pro Jablonec a okolí. Ten pak vyhlásil veřejnou soutěž na návrh stavby na Černé Studnici, ve které zvítězil jablonecký architekt Robert Hemmrich.
Na základě povolení, které vydal majitel panství hrabě Desfours-Walderode, se v roce 1904 začalo s výstavbou věže a současně se budovala i turistická chata, na tehdejší dobu moderně vybavená. Měla ústřední topení, plynové osvětlení, telefon a dokonce i půjčovnu tehdy velmi oblíbených saní Rennwolf. Slavnostní otevření rozhledny a malé restaurace se konalo 14. srpna 1905 za účasti několika tisícovek vyznavačů horské turistiky. Černá Studnice, která navíc ležela na slavné Modré Hřebenovce (Blauer Kammweg), se brzy poté stala tak vyhledávaným místem, že chata musela být v letech 1907 – 1908 rozšířena. Hojně navštěvovaná byla i botanická zahrada v blízkosti rozhledny, založená členy horského sdružení.
Po roce 1945 převzal správu chaty Klub československých turistů, o tři roky později byla chata znárodněna a tehdy ji získal podnik Restaurace a jídelny (RaJ). Objekt byl i nadále velmi oblíbený – od 50. let minulého století se tu konaly odpolední taneční zábavy, tradiční a vyhledávané byly zejména silvestrovské večery. V devadesátých letech 20. století ale oba objekty dopadly tak, jako většina podobných zařízení – RaJ na údržby a opravy jak rozhledny, tak i chaty příliš nedbal, postupně zmizelo původní vybavení vyhledávané chaty, zanikla i botanická zahrada. V současné době je přístupná jak rozhledna, tak i restaurace, a nový vlastník postupně provádí kompletní opravu obou staveb.
26 m vysoká rozhledna, jejíž zdi dosahují tloušťky až 160 cm, poskytne nádherný kruhový rozhled do kraje na Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, Ještědský hřbet a při dobré viditelnosti i na část Krkonoš. V nedávné době „ozdobily“ Černou Studnici dvě typizované ocelové konstrukce mobilních operátorů a v květnu 2009 slavnostně otevřela společnost Lesy ČR na vrcholku malé arboretum, zaniklé v roce 1948. Původní vyhlídku lze také navštívit, ale výhledu brání statné stromy v bezprostředním okolí.
Přístup
Je možný dokonce i autem nebo výletním vláčkem z nedalekého Pěnčína a samozřejmě pěšky po značených cestách z Tanvaldu, z Lučan nad Nisou, ze Smržovky nebo z Jablonce nad Nisou.
