Cepíny

Snad se příliš nemýlím, když řeknu, že jedním ze symbolů horolezectví je pro většinu z nás cepín. Tento multifunkční nástroj používaný od počátků alpinismu prošel výrazným vývojem a ty tam jsou doby, kdy se do hor vyráželo s cepínem s dřevěným topůrkem a jednoduchou hlavicí. V následujících řádcích se Vám pokusím cepíny přiblížit z blízka a poradit pár tipů pro výběr vhodného nástroje pro vaše horské aktivity.

Cepín je horolezecké náčiní, které usnadňuje pohyb na sněhu a ledu. Kratší jsou určeny pro exponované horolezectví a delší jako pomůcka pro lezení a jištění.

Cepín se skládá ze čtyř základních částí: hlavice, topůrka, bodce a poutka.

Zakřivení hrotu (úhel, který svírá tečna vedená hrotem a topůrkem) je jedním z určujících prvků zařazujících cepín do určité kategorie použití. Cepíny s větším úhlem se hodí spíše pro VHT. Naopak cepíny s menším úhlem zase pro lezení vyledněněných žlebů, mixů a zmrzlých vodopádů.

Dalším určujícím prvkem je strmost hrotu. V dnešní době se v obchodech zpravidla setkáváme s pozitivní strmostí (úhel větší než 90°). U cepínů pro technické horolezectví je úhel viditelně větší. Úhel strmosti hrotu určíme tak, že cepín přiložíme k rovné svislé ploše a prostřednictvím vhodné pomůcky změříme úhel, který svírá tečna plochy a tečna první třetiny spodní strany hrotu (viz obr.).

Snad nejvíce viditelnou odlišností mezi jednotlivými typy je tvar hrotu, a to buď konkávní nebo konvexní (viz obr.), a úhel zakončení hrotu, který je buď pozitivní, negativní, popř. neutrální (viz obr.). V dnešní době u výrobců s přehledem převládají cepíny s pozitivní strmostí, a to hlavně díky kratší reakční době při brzdění. Nejpoužívanějším typem lopatky je mírně prohnutá.

Rukojeťi jsou většinou na povrchu pogumované a různě profilované pro pevnější a jistější stisk ruky při držení cepínu a z důvodu tlumení vibrací při úderech. Některé druhy rukojetí jsou vyrobeny z pružného materiálu pro větší tlumící efekt, jiné jsou vyrobeny z plastu a některé cepíny rukojeť nemají žádnou.

Na spodním konci topůrka je u cepínů určených pro exponované horolezectví na konci rozšíření, zabraňující proklouznutí ruky po rukojeti dolů. Bodce jsou umístěny zespodu topůrka a umožňují snazší zapíchnutí cepínu do firnu a sněhu. U cepínů, kde hraje prim váha, se bodce vůbec nedělají a jsou nahrazeny seříznutým zakončením topůrka.

Cepíny pro specifické formy horolezectví jsou přímo určeny pro úzký rozsah aktivit. Jedná se např. o cepíny pro lezení nejtěžších zmrzlých kaskád, mixů, drytooling či závody v ledu, které díky speciálnímu tvaru topůrka nejsou přímo vhodné pro výstupy v horách. Spadají do kategorií B i T. Tyto cepíny nemají poutka na ruce, protože lezec si musí zbraň často prohazovat či odkládat. Dva příklady za všechny: Raveltik Gladiátor, Grivel Quantum Monster. V této kategorii jsou často topůrka z plochého lisovaného materiálu Mezi cepíny pro specifické formy horolezectví lze zařadit i tzv. kladivocepíny. Jedná se o krátké, okolo 40 cm dlouhé lehké cepíny s tloukem určené k příležitostnému překonávání ledových úseků při skalním horolezectví. (např. Vaude Merkur)

Snad Vám tento text osvětlil problematiku cepínů a bude pomocníkem při rozhodování, která zbraň bude pro vaše aktivity nejvhodnější. Je ale potřeba si předem uvědomit, že ten, kdo to s horami myslí opravdu vážně, pravděpodobně jen s jedním druhem cepínu nevystačí.

© Svět outdooru 2008, text Ivan Jánský, obrázky Ivan Jánský a Jan Kincl