Aktuální pohled na šumavské dění. „Strávil jsem na Šumavě víkend čochtánim a diskutovánim se všemi zúčastněnými stranami, protože se mi nelíbí, jak se celá věc zkresluje v médiích,“ s těmito slovy nám poslal fotoreportáž ze současné Šumavy jeden z našich čtenářů. „Nabízím proto pár fotek, dojmů a komentářů.“
„Strávil jsem na Šumavě víkend čochtánim a diskutovánim se všemi zúčastněnými stranami, protože se mi nelíbí, jak se celá věc zkresluje v médiích,“ s těmito slovy nám poslal fotoreportáž ze současné Šumavy jeden z našich čtenářů. „Nabízím proto pár fotek, dojmů a komentářů.“
Do první zóny národního parku se nesmí ani vkročit (foto 3). Natož tam loupat kůru ze stromů! Že se tam i kácí jsem si všiml o den později.
Přesvědčit se o tom může každý, kdo se vydá po asfaltce z Modravy proti proudu Modravského potoka. Není ani třeba opustit asfalt. Bez ohledu na to jestli je to legální, nebo ne, a jaký to má důvod, nás hlavně zklamalo, že nám správce parku očividně lhal. Ne, v prvních zónách se opravdu nekácí… (foto 4)
Jediným nezvratným argumentem jsou smrky sežrané lýkožroutem smrkovým. Opravdu jich tu je mnohem víc, než když jsem tu byl před dvěma lety (foto 6).
Že kácení neprobíhá bezhlavě, dokazuje jedna z největších vykácených ploch v lokalitě Ptačího potoka. Klády jsou oloupány a ponechány na místě, sem tam zůstane nějaký strom stát (foto 7). „Holina“, kde zůstanou stát pařezy vypadá jinak. Přesto mladým semenáčkům lépe vyhovuje částečný stín nepokácených souší. Kůra na kládách zase urychluje tlení…
Svůj názor výstižně vyjádřil neznámý autor stručně a jasně přímo na místě (foto 8). Není však na první pohled patrné, jestli autor považuje za nesmysl to, že by byl v NP Šumava ponechán volný průběh přírodním dějům, nebo jestli naopak považuje za nesmysl sukcesi, která docela dobře funguje už pěkných pár milionů let. Nezbývá, než si položit filosofickou otázku: co bylo dřív? Lýkožrout, nebo motorová pila? Odpověď zní: vejce.
Původně jsem chtěl nedat najevo svůj názor na věc, ale trochu se mi to vymklo z ruky. Nicméně jsme se snažili vyslechnout všechny zúčastněné strany (aktivisté, dřevorubci, policie, správa NP Šumava, místní obyvatelé a turisté) a udělat si vlastní, nezkreslený obrázek o situaci. Jsem o něco chytřejší, ale bohatší o pár otazníků navíc.
© Svět outdooru, čtenářský článek, srpen 2011, text i foto Martin „Komár“ Měkota, připravil Jan Šťovíček
 Zde může být váš odkaz!Napište nám. |
Ono ponechat uměle vypěstovanej smrkovej les vlastní obnově asi nepůjde.
A to loupání kůry (ústupek aktivistům) taky není žádná láce, kubíkovej strom 2000 Kč (info z věrohodného zdroje).
no kdyz nekdo nesouhlasi se zelenym nebo a anarchistou, a jim dojdou argumenty, tak je taky neonacista.
v dnesni dobe je teda neonacistu v cesku asi diky tomu vic nez v berline koncem kvetna 1945
Slovo „neonacisté“ použili „aktivisté“. Tuhle informaci nedokážu ověřit a uznávám, že z hlediska objektivity jsem si jí mohl odpustit. Neonacismus nelze brát na lehkou váhu, omlouvám se.
Co se argumentů týče, nemyslím si, že by komukoliv došly. Jen některé strany raději používají nadávky a výhrůžky…
Půjde. V jiných částech Šumavy už se tak děje. Uznávám ale, že možná lýkožrout sežere nekolik generací stromů, než se stromy věkove rozrůzní a uchytí se další druhy. O ceně loupání mám tutéž informaci (bavíme se o loupání na stojato). Musí to být šílená dřina. Aktivisté se věnují spíš kácení, jinak předpokládám, že nesouhlasí ani s tímto „ústupkem“. Od ceny lopupání je tředba odečíst cifru, kterou by stálo poražení a oloupání stromu na ležato.
Článek je trochu ironický a rozhodně není objektivní. Osobně nefandím ani aktivistům, ale ani dřevorubcům. Sleduji média a nemyslím si, že všechny informace jsou neobjektivní. Tu samou informaci vnímá obhájce i odpůrce jinak. Záleží co chce slyšet – vidět – číst. Na Šumavě jsem byl na dovolené a naslouchal i místním lidem. Většině se činnost „ochránců“ nelíbí, ale ti lidé tam žijí dost dlouho na to, aby tento názor měli. Slyšel jsem i názory aktivistů a pod některé jejich věty bych se klidně také podepsal. Nácka jsem žádného nepotkal (naštěstí). Problém je v celkové nekoncepčnosti ochrany přírody u nás. Po volbách bude vše zase jinak…
Ahoj všem. Moc rád bych poděkoval za článek. Jsem rád, že si někdo dal tu práci a zašel tam, vyslechl koho mohl a trošku nám o tom poreferoval jinak, než jak to můžeme vidět v televizi.
A jestli můžu, tak bych přidal do diskuze i trochu vlastního pohledu.
Osobně si myslím, že trochu šikovnej člověk dokáže obhájit kteroukoli ze zaujatých stran. Dovedu si představit i místní, proč jsou pro kácení. Jednoduše tam žijí a vyhovuje jim, jak to tam vypadá, protože to je co tam láká turisty a turismus jsou peníze. Stejně tak předpokládám, že poměrně významný procento místních pracuje v dřevařskym průmyslu. Určitě větší procento, než mezi „aktivistama z paneláků“. A co si budeme povídat, jakýkoli řešení kůrovce, kromě ponechání lesa sobě sama něco stojí = někdo si vydělá. Oloupeme, vykácíme, vyvezeme, zasázíme, vysekáme, … slušnej byznys co budem povídat. A smrková Šumava je prostě zažitá představa, kterou nechce nikdo měnit. Co bych s tím dělal já? Vzhledem k tomu, že nejsem nijak zainteresovanej, tak mě nebolí, jestli si někdo vydělá nebo ne, to přiznávám. Prostě bych nechal kůrovce ať si řádí. Smrková monokultura na horách je stejně pitomost, kterou si vymyslel člověk. Jestli to má popadat, ať to popadá. Pár desítek let, možná i století, asi Šumava nebude ta idylka, jak si jí pamatujeme, ale příroda si s tím poradí. A za nějakou tu dobu, která bude dost možná i hodně krušná pro místní se z Šumavy stane skutečně cenná lokalita, která bude schopná postarat se sama o sebe. Ovšem pokud jí to umožníme a národní park se stane skutečně místem ochrany přírody a ne jakousi přírodní variantou sochařskýho parku, kde si různí sochaři podle doby, vlády a štěstí zkouší co by se tak dalo vymyslet, co přitesat, co usekat a jediný kdo trpí je socha sama. Současná situace, jaká v NP Šumava funguje podle mě neslouží k ochraně přírody, ale k ochraně místních zájmů, jako nakonec skoro všude u nás.
V tom případě se ale bavíme o obnově lesa v řádu stovek let. A kdo zaručí, že nemůže dojít k erozi půdy?
S loupáním nastojato prý aktivisté nesouhlasí, ale tolerují ho.
To zaručí náletovej porost. Do pěti let jako prd.
Co je to tady za slátaninu jako? To má jako být zpravodajský článek?! Nemá to hlavu ani patu, je sice fajn, že se autor pochlubí, s kým vším hovořil, ale když si výstup nechá pro sebe… O čem to jako je? Čemu článek slouží? Kde jsou objektivní informace, výsledky pozorování na místě?
Ano, myslim, že nálet, a souše na stojato ochrání půdu před erozí líp, než paseka. A s těma stovkama let je to pravda, já sem pro.
Původně to byla série komentovaných fotografií v soukromé poště, kdybych chtěl napsat šláne, kvypadá to jinak. Honza šťovíček to s mym svolenim dal sem, bohužel po drobných úpravách, které mou zaujatost ještě prohloubily. Takže souhalsim, je to slátanina.
Pokud jste pro obnovu lesa v řádu stovek let, tak mi je Vás upřímně líto… Navíc si myslím, že pro podobné zelené experimentátorství je v ČR nedostatek lesního porostu.
Z čeho budou místní žít, když vydělávají převážně na turismu a ten jaksi s poškozením šumavského lesa stále slábne?
Napadené stromy vytěžit a prodat, peníze z prodeje použít na obnovu (chápu, že tento bod by mohl být kamenem úrazu).
Po letech jsem to tu znovu našel.
Obnova místa, které člověk zničil a udělal z něj plantáž, trvá přírodě stovky let. Taková je realita. To že někdo realitu přírodních procesů vnímá takovou jaká je alespoň na 1% plochy naší země (zbytek slouží hospodářství) není nic za co by bylo potřeba ho litovat. Pokud má být výsledkem prales a ne plantáž, je to nakonec nejrychlejší, ne-li jediná cesta jak dosáhnout cíle.
Pojďme se tam v létě podívat. Uvidíme jak to vypadá po prvních deseti letech.
Psal jsem to už ve svém prvním příspěvku. Že to bude mít negativní vliv na příliv peněz je mi jasný, ale je mi to tak nějak fuk. Pro mě má větší cenu příroda než místní. Stejně, jako nejsem pro výstavbu hotelů na hřebenech a kdekoli to je jenom trochu možný na našich kopcích, ať to má pro místní sebe větší finanční přínos. Nikde nepíšu, že by se tohle mělo provozovat po celý ČR. Mluvím o NP Šumava. Obnova lesa v řádu stovek let. Ano a ne. Pokud ten les necháte být, prakticky se nestane, že by tam nebyl. Zůstanou stát souše, zůstanou popadaný stromy atd. Což je pro obnovu lesa naprosto ideální stav, který má spoustu pozitivních vlivů, jak v podobě živin, tak v podobě závětří pro mladý les a v neposlední řadě úkryt pro zvěř. Do sta let stojí na místě dnešní kůrovcem ohrožený smrkový monokultury cosi, co se už za les dá považovat a je dá se říct přirozený pro lokalitu. Národní parky jsou u nás nejpřísněji chráněný a nejcennější lokality. Je to proto, že místní příroda je něčím významná. Ne proto, aby se chránilo místní obyvatelstvo před finanční krizí, nezájmem turistů apod. Chápu, že to je krutý a osobně jim to vyloženě nepřeju, ale myslím si, že je mnohem důležitější dát prostor přírodě, která ho má u nás žalostně málo, než lidem, který se rozlezou kam můžou. Navíc si nemyslím, že s koncem umělého udržování lesů na Šumavě, by nutně musel přijít úplný odliv turistů. částečně určitě a dost možná významně, ale pokud by se vytvořila takováto jedinečná lokalita, dokážu si představit zájem spousty lidí, škol, fotografů, přírodovědců i obyčejných lidí, kteří se budou na Šumavu pravidelně vracet, aby mohli změny průběžně pozorovat. Téhle variantě prostě věřím víc, než variantě zpeněžit a výdělek dát na obnovu lesa. Zvlášť když se změní počasí a kůrovec dostává na frak, ale dřevorubci srdnatě prohlašují něco ve smyslu: „Jo, ale do pátku těch 5000 stromů zvládnem.“ Tady fakt nejde ani náhodou o péči o les ale těžký prachy.
P.S.: Nejsem ekologický aktivista, jsem turista. Jenom mě s prominutím s*re, když lidi s*rou napřírodu.
„Páči“ sa mi, ako sa tí miestni obyvatelia oháňajú tým, že tam žijú. No a čo? Žijete tam dvadsať rokov? Tridsať? Pred druhou vojnou bola Šumava skoro čisto Nemecká, po vojne patrila vojakom a železnej opone. Takže milí obyvatelia, vy ste sa tam rozliezli až nedávno – neprivlastňujte si, čo vám nepatrí.
Bol som na Šumve minulú jeseň a na hrebeni okolo Třístoličníku si mohol jasne porovnať Českú prvú zónu (suché kmene a pomedzi ne mladé stromčeky), s poctivým Nemeckým/Rakúskym holorub, kde okrem ostružín nerástlo nič. A holorub koľkokrát lemoval prvú zónu aj na Českej strane.
A stav je známy. Odborníci na prírodu (biológovia, botanici, zoológovia, ekológovia) su jednoznačne proti píleniu. Odborníci na hektárové výnosy (lesníci) sú za pílenie. Kto by mal mať v národnom parku významnejšie slovo, príroda, či hektárový výnos a „drevná hmota“, je jednoduchá rečnícka otázka. No a samozrejme do toho kecajú ešte samozvaní ľudoví „odborníci“ od Čiernej nad Tisou až po Aš (či už „miestni“, alebo nie).
Hlavnim argumentem mistnich je, ze tam prestanou lide jezdit- ekonomicke ztraty. V zime se jezdi na sjezdovky. Bezkari, kdyz budou upravene stopy, tak budou jezdit stejne (kam by jinam jezdili a obe aktivity nejsou v ochrannych pasmech. V lete kolari – to same. Turisti- dost slati je mimo ochranne pasmo vcetne proflaknutych destinaci- Kvildy, Modrava, Prasily… Na CR6 byl rozhovor s nejakym nasim prof.- odbornikem na les, ktery prednasi na univerzite tusim v Belgii. Popisoval zkusenosti z nemeckeho Hartzu- presne definovane oblasti, kaci se jen na pomezi „hospodarskeho“ a chraneneho lesa.Dodrzuji zakony. Les si pomohl sam. Divil se, proc se nepodivame na zkusenosti sousedu. Co je 50 let pro les……ale my to chceme hned!
Vloni, kdyz jsem stravil dovolenou na Sumave a obcas zajel do Nemecka, tak mne stvaly ty nakladaky plny dreva, za kterymi jsem se musel tahnout. A ze jich bylo, ne zpracovane drevo s pridanou hodnotou, ale klady!
Téma měsíce: Za sněhem do Skicircus Saalbach
Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn: lyžování a freeride snů v obří lyžařské areně v srdci Alp
FIS Alpine World Ski Championships Saalbach 2025: jedinečná podívaná na MS v alpském lyžování v Salcbursku
Zimní dovolená ve Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn: Zábava pro celou rodinu
Rady k vybavení
V suchu i za deště. Správná impregnace pohorek
Nejlepší trekové boty a pohorky 2024: výběr testerů Světa outdooru
Jak vybrat nepromokavou bundu?
Knižní tipy
Snow Film Fest 2024: adrenalin, humor, i dojetí na plátnech kin
E-BOOK 1. POMOC NA HORÁCH: zdarma ke stažení
Zajímavé vybavení
Forclaz merino tričko MT900
Bezešvé provedení, odolnější látka na ramenech a bedrech
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Forclaz stan tarp MT900
Hybrid stanu a tarpu pro dva (1,3 kg) za 4499 Kč
8B+ BRAD
Brad Pitt mezi lezeckými pytlíky.
Zajímavé túry
Velký Choč s výhledem na čtyři národní parky Slovenska
Hayduke trail: kaňony a pouštěmi na jihozápadě USA
Główny Szlak Beskidzki – polský trail mezi Českou a Ukrajinskou hranicí
Další zajímavosti
Barefoot obuv: Do přírody i na horské výšlapy
Decathlon: jak správně pečovat o stan, karimatku a spací pytel
WARMPEACE: život mezi spacáky