Broumovské stěny, pásmo zalesněných pískovcových skal mezi Broumovem a Policí nad Metují, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům pro svoji divokou romantiku i hustou síť značených cest. Kvádrové pískovce středněturonského stáří směrem k Broumovské kotlině tvoří strmou až kolmou hradbu, od jihozápadu se zvedají pozvolna a jsou rozbrázděny roklemi a kaňony. Převážně smrkový les trpěl škodlivými imisemi a v letech 1982–83 neodolal přemnoženým škůdcům – tehdy muselo být odklizeno na 17 000 m3 dřeva, z nepřístupných míst i za pomoci vrtulníků. Následující putování nás seznámí s tím hlavním, co je v Broumovských stěnách k vidění: s půvabnou Hvězdou, tajemnou Kovářovou roklí, proslulými slavěnskými hřiby i s „magistrálou“ stěn.
Parkoviště pod Hvězdou – horní konec Kovářovy rokle 0,5 km – Kovárna 1 km – Myší díra 1,5 km – rozcestí u ústí Kovářovy rokle 2 km – rozcestí u Suchého Dolu 5 km – Pelovka 6,5 km – Supí hnízdo 11 km – Hvězda, chata 12,5 km – parkoviště pod Hvězdou 13 km
V r. 1959 byla vybudována asfaltová silnička od Hlavňova ke Hvězdě. Silnička je průjezdná bez omezení, a tak se autem snadno dostaneme na parkoviště kousek pod Hvězdou. Jezdí sem i autobus. Odoláme pokušení dojít přímo na Hvězdu a vykročíme po zelené turistické značce, která opouští širokou cestu a mírně stoupá z parkoviště přímo do lesa, pěšina nás přivede k hornímu konci Kovářovy rokle***. Sestupujeme do skalního amfiteátru, odkrytého po nucené těžbě dřeva.
Podle pověsti se ve skalách ukrývali obávaní loupežníci. Mezi nimi byl i kovář, který svým druhům zhotovoval ve skalní kovárně zbraně. Loupežníci byli pochytáni a od té doby se říká, že po nich zbyl bohatý poklad, který se otvírá jednou do roka na Květnou neděli o pašijích. Nikdo z loupežníků neprozradil, kam banda ukryla peníze. Kovář za svoje propuštění slíbil postavit silnici z Police do Broumova a vysázet na ni jeden dukát vedle druhého – ovšem nastojato. Tolik peněz ale ve skalních skrýších přece jenom nezbylo, a tak kovář skončil stejně jako ostatní na šibenici…
Vede nás červená turistická značka kolem Homole cukru a Slona k jeskyni Kovárna* a do Myší díry*. Z uzoučkého průchodu vystoupíme na pohodlnější cestu, abychom mohli obdivovat rozložitou Martinskou stěnu. Nevynecháme odbočku k Mariánské jeskyni s basreliéfem mariánské hlavy od O. Rachnera z r. 1886 a pak sestoupíme k rozcestí při ústí Kovářovy rokle, k lavičce u lesního pramene.
Odtud pokračujeme po modré značce nejprve lesní cestou a pak pěšinou na okraj lesa. Stoupáme mírně do kopce, pak se cesta podél lesa lomí v pravém úhlu. Scházíme pěšinou po okraji lesa nad skalami, na nichž je „přilepeno“ několik srubů. Na rozcestí u Hruškovy a Hájkovy rokle na okraji Suchého Dolu si vybereme zelenou značku, vedoucí do Hájkovy rokle. Nejprve jdeme podél potoka, pak stoupáme vpravo k okraji lesa, kolem srubu, postaveného na skále, a podél lesa na rozcestí Pelovka. Postupně se nám odhalují působivé výhledy* na líbezné panorama s nápadným Ostašem.
Po Strážní stezce přichází červená značka, hlavní „magistrála“ Broumovských stěn. Dáme se po ní vlevo k odbočce na vyhlídku nad Zaječí roklí a kolem Slavěnských hřibů**. Zajímavé skalní útvary vznikly rychlejším zvětráváním méně pevné lavice pískovce, tvořící nohy útvarů. Pevnější část tvoří jejich hlavy. Takových hřibů objevíme mimo značku celou řadu, nejhezčí jsou vlevo pár kroků od cesty naproti odbočce k Zaječí rokli. Pokračujeme po červené značce, podle chuti můžeme odbočit k některým vyhlídkám. Dáváme pozor na značky, dříve zalesněné partie jsou dnes holé, zdoláváme několik roklinek, cesta se nedrží přímo nejvyšší části hřebene.
Míjíme Pánovu cestu, Pánovu věž, pěšina nás přivede pod vrchol Supího hnízda**. Z vrcholové plošiny se otvírá nádherný výhled, spatříme i hřeben Broumovských stěn a kapli na Hvězdě. Hvězda*** na nás vykukuje i při další cestě, až konečně staneme na místě, které je v Broumovských stěnách nejvyhledávanější. Na skalním bloku, v nadmořské výšce 674 m na Polické hoře (původní název dnešní Hvězdy) dal opat Tomáš r. 1670 postavit vysoký kříž a na něm velkou pozlacenou hvězdu. Na tomto místě pak opat Otmar r. 1733 dal dle návrhu K. I. Dienzenhofera postavit kapli na půdorysu hvězdy, zasvěcenou Panně Marii Sněžné. Stavba kaple stála tenkrát 1800 zlatých. Vedle pak stály dva domky, jakési poustevny. Na základě císařského nařízení Josefa II. byla roku 1787 kaple na Hvězdě zrušena a prodána barvíři Josefu Theerovi ke zboření. Kaplička byla skutečně zbořena, stavební kameny rozebírány – dochovaly se jen základní zdi bez dveří a oken a most, spojující dvě skály. Tady se schovávali pocestní před nepohodou, často tudy chodívali studenti klášterního gymnázia z Broumova. Jednou sem dorazila parta žíznivých studentů včetně jistého Jana Rottera. Ten z žertu slíbil, že až se stane broumovským opatem, obnoví kapličku a dá tady postavit i hospodu. Jan Rotter vystudoval teologii a skutečně se stal v Broumově opatem. Na svůj slib nezapomněl a r. 1854 dal stavět kapličku. Ta byla slavnostně vysvěcena r. 1855. Ve stejnou dobu zde byl postaven i dřevěný hostinec ve švýcarském stylu. Věžička kaple má podobu lucerny, na špici je zakončena zlatou hvězdou. Od kapličky i z terasy chaty Hvězda se otvírá bez nadsázky fantastický výhled na Broumovskou kotlinu s pásmem Javořích hor. Místo učarovalo mnoha známým lidem – za všechny uveďme alespoň A. Jiráska, který sem chodil jako student a rád se vracel v dospělosti, nejednou jej doprovázel historik V. V. Tomek, očarován byl tímto místem i ilustrátor Jiráskových románů A. Kašpar. (Ubytování, stravování, občerstvení: chata Hvězda.)
Od areálu na Hvězdě po široké cestě pohodlně sestoupíme k výchozímu místu našeho putování.
(Doporučujeme průvodce Teplicko-Adršpašské skály a Broumovsko ze Zelené edice)
