Branické skály – městský lom

Jedůvka,  kyselka a vosa

„Na houbách?“ zeptal jsem se zjevně mileneckého páru jen tak, aby řeč nestála. Dost by mě uzemnili, kdyby řekli, že jsou odborní houbaři a hledají muchomůrku Vittadiniho, velmi vzácnou houbu rostoucí mimo jiné na polostepních suchých trávnících. Tahle jedůvka se objevila nejen na Branických skalách, ale i v Červené knize ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR.

Kdo se vydá vzhůru po schodech k vyhlídkové plošině, bude odměněn málo obvyklým pohledem na Prahu. Najednou se v zorném poli objeví jak Hradčany na pravé straně Vltavy, tak Vyšehrad na břehu protilehlém. Horní část lomu byla po ukončení těžby osázena nepůvodní borovicí černou, takže se dnes v rámci této přírodní památky chrání i dřevina, kterou by tady milovníci původních společenstev raději neviděli. Na druhou stranu tady lze narazit na kyselku, čím nejsou myšleny zcela zdevastované lázně Heinricha Mattoniho. Jde o kyselku obecnou … tedy obecně známý šťovík. Pokud vám to přijde hodně „obyčejné“ rozhlédněte se kolem sebe, třeba uvidíte vzácnou vosu bodrušku.

Co je na Branických skalách tak zajímavého, že stojí za to je chránit? Geologický profil dokumentující vývoj klasické prvohorní pánve v siluru a devonu a vývoj života v tomto období. Což pro milovníky fosilií znamená možnost objevu nějaké zkameněliny.   Zaznamenáni jsou trilobiti, ramenonožci i velcí mlži. Samotná barva kamene napovídá, že jde o vápenec, což snadno dokážete kápnutím kyseliny chlorovodíkové. Šumí? Tak máte důkaz. Nemáte kyselinu? Postačí ocet. Ten ale šumí výrazně méně.

A jak je to z historickým areálem zmíněným v samotném úvodu? Podle některých informací v něm měl být v minulosti umístěn pivovar, čemuž nasvědčuje i název blízké hospody. Ale spíše se ptejte na Dominikánský dvůr.

Tip na kešku GC1915Y Kostel svatého Prokopa – poslední informace byla, že skrýš je vykradená. Ale třeba už došlo k nápravě.