Běžné klišé praví, že houbařit se dá během celého roku. Jenže hledejte houby, když je půl metru sněhu. Pokud se chcete předvést, hledejte bolcovitky. Řekneme vám jak na to.
Kde
Bolcovitka známá také jako jidášovo ucho roste na starých bezech černých. Tím se radikálně zužuje prostor kde hledat. Nemá smysl nakukovat pod smrčí čí rozhrnovat starou zaschlou trávu. Hlavu vzhůru a hurá do „ruderálu“. Hlavu vzhůru proto, že ji najdete na kmenech a za ruderální ekosystémy jsou označovaná ta méně krásná zákoutí přírody. Místa na okrajích vesnic, které místní ještě nepovažují za správný les (a možná proto tam vysypávají svinčík), ale pro děti tady začíná dobrodružství. Právě onen „svinec“ dodává do půdy vyšší množství dusíku a fosforu, což bezům svědčí. V praxi to tedy znamená vynechat klasické smrkové monokultury, ale soustředit se na hájky, okraje vesnic, meze a staré paseky. V Sudetech jsou prima lokality v místech komunisty násilně vybydlených vesnic.
Kdy
Na bolcovitce je nejkrásnější to, že ji zase tolik lidí nezná a tedy vám ji nevysbírají, a roste celý rok. Pokud poznáte bez černý i v zimě, což pravda, vyžaduje jistou znalost, tak vám šance mnohanásobně rostou. Neleží-li mrtvé dřevo padlých bezů na zemi, tak nejsou houby pod sněhem a další nepopiratelnou výhodou je, že se bolcovitky v podstatě nedají zaměnit se žádným jiným druhem. Tedy i pro naprostého laika je to jednoduchá a bezpečná identifikace bez rizika nechtěné otravy. Jediná podobná houba je příbuzná bolcovitka střevovitá, ale ta je taky jedlá, takže riziko tragédie odpadá. „Jidášovo ucho“ má opravdu tvar lidského, (tedy i Jidášova) ucha, nebo škeble, je hnědě nebo červenohnědě (ne černě!) průsvitné a může dorůst až do velikosti 12 cm. Za čerstva je chrupavčitá a byť Encyklopedie hub udává její výskyt od května do listopadu, běžně se dá najít i únoru. Poslední „úlovky“ autora těchto řádků se datují do těch největších letošních mrazů.
Kam s nimi
Do polévky, do rizota, nebo do mrazáku. Zvlášť teď, kdy panovaly mrazy hluboko pod nulou, se daly bolcovitky odlamovat a bez rozmrznutí rovnou dávat k ledu. Český kulinář ji doporučuje 15 minut vařit, občas ji můžete najít v pokrmech asijských bister. Vypadá divně, ale chutná výborně.
