Bivak v zimě – spaní nejen bez stanu

V novinách jsem si přečetl: „Domorodci přežili vlnu tsunami, ohrožuje je civilizace.“ Záchranné týmy se pokusily v hloubi pralesa najít domorodé kmeny, které utekly před vlnou tsunami z pobřeží, a nabídnout jim pomoc. Domorodci tento zájem nechápali, protože to pokládali za standardní situaci.

Naučili jsme se řešit řadu situací na základě určitého klišé. Když se chystáme spát venku, naší standardní výbavou bude spacák, karimatka, popřípadě stan. Když se chystáme ven přes noc, automaticky už počítáme s karimatkou i v létě. Přiznávám, že s takovou výbavou je to pohoda a vlastně jistota, že se vyspíme. Je však dobré si občas zkusit, že to jde i bez spacáku, karimatky a stanu, a to i v zimě na sněhu. Může se stát, že to někdy budeme potřebovat, a předchozí zkušenost se nám hodí. Příprava chce čas, alespoň dvě i tři hodiny. Není proto optimální s přípravou začínat v zimě v pět hodin večer. Zbudování bivaku znamená zajistit ochranu proti chladu, větru a v zimě sněhu. Jak to udělat nám řekne většina příruček, kde najdeme nespočet obrázků a náčrtků.

Je dobré mít na paměti, že je třeba:

Izolace od země
První, co nás napadne, je použít zelené smrkové větve. Máme-li možnost výběru, použijeme radši kratší suché větvičky, které získáme ze suchých spodních větví smrku. Ještě lepší je osekat soušky. To pak jde velice rychle. Nejdřív vytvoříme rošt ze silnějších větví a teprve na něj pokládáme suché větvičky. Bez roštu by se větvičky zabořily do půdy a museli bychom jich použít podstatně více. Zelené smrkové větve (tím, že jsou zelené) v sobě obsahují vodu a budou nás studit. Je to velice podobné, jako kdybychom si lehli na vlhkou zem. Je to sice lepší než nic, ale pokud máme na výběr, použijeme suché větvičky bez jehličí.

Karimatka, jakou v obchodě nekoupíte
Izolace od země je pro pocit tepelné pohody stěžejní. Nouzovou karimatku (ale s nesrovnatelně lepšími vlastnostmi, než tu z obchodu) vyrobíme naplněním pytle na mrtvoly hrubšími suchými větvičkami. Takto vzniklá izolační vrstva je vysoká 20 – 30 cm. Takovou karimatku vám žádný prodejce nenabídne.

Na pohodu
Jak říká jeden můj kamarád: „Jdeme na pohodu…“ Nikam se neženeme, jdeme si to vychutnat. Tak i spaní venku téměř bez ničeho, může být „…na pohodu“. Když je venku -8 °C, chce to už masku na obličej. Zachumláme se do bundy, aby nic nevykukovalo, a probudíme se až ráno. Pro ty, kteří by přeci jen radši spali doma u televize, dodávám, že teplota těla pod košilí byla 33 °C a v botech 27 °C. No řekněte – máte doma pod peřinou tepleji?

Chcete se jít zahrabat? Nejlépe do záhrabu
Když je víc sněhu (1,5 metru), dá se vyhloubit záhrab, který dokonale izoluje od nepohody venku. Pokud nešetříme místem, dá se vytvořit komfortní obydlí. Jako střechu použijeme nařezané bloky sněhu. Ne vždy to jde. Pak si pomůžeme celtou nebo lyžemi, přes které položíme větve a zasypeme sněhem. Velice dobře můžeme využít hamaku, kterou napneme místo střechy. Na ni pak dáme větve a sníh. Když budujeme schody, zpevníme je sněžnicemi, protože jinak se budeme bořit a za chvíli sjedeme do záhrabu jako po skluzavce. Nejdřív vše rozměříme a sněžnou lopatou nebo sněžnicemi vyházíme sníh.

Čekáme návštěvu
Když čekáme návštěvu, můžeme kuchyň doplnit o gril pro přípravu topinek, pečeného masa nebo placiček z těsta. Pokud se nechceme starat o ohniště, můžeme klidně použít vařič „dřívkáč“, ve kterém shoří vše, co najdeme. Je vhodné, pokud je ohniště relativně vysoko nade dnem záhrabu v jeho otevřené části. Má to výhodu, že nás případný dým nevykouří z obydlí a u ohniště stojíme jako u plotny. Ostatní mohou sedět v záhrabu či na jeho schodech a čajový obřad může začít.

Nemyslím si, že od nynějška bychom měli zavrhnout karimatky, spacáky a stany. To rozhodně ne. Článek má sloužit jen jako inspirace, že to jde i jinak. Když si to vyzkoušíme a budeme vědět, „jak na to“, může se nám to hodit, až se venku nečekaně dostaneme do problémů. Určitě to nebude zcela v pohodě, bude nám zima, ale budeme vědět, že přežít se to dá, protože jsme si to už někdy zkusili a zase taková tragédie to nebyla.