Bivak v zimě – spaní nejen bez stanu

Bivak v zimě – spaní nejen bez stanu

Když se chystáme spát venku, naší standardní výbavou bude spacák, karimatka, popřípadě stan. Přiznávám, že s takovou výbavou je to pohoda a vlastně jistota, že se vyspíme. Je však dobré si občas zkusit, že to jde i bez spacáku, karimatky a stanu, a to i v zimě na sněhu …

V novinách jsem si přečetl: „Domorodci přežili vlnu tsunami, ohrožuje je civilizace.“ Záchranné týmy se pokusily v hloubi pralesa najít domorodé kmeny, které utekly před vlnou tsunami z pobřeží, a nabídnout jim pomoc. Domorodci tento zájem nechápali, protože to pokládali za standardní situaci.

Naučili jsme se řešit řadu situací na základě určitého klišé. Když se chystáme spát venku, naší standardní výbavou bude spacák, karimatka, popřípadě stan. Když se chystáme ven přes noc, automaticky už počítáme s karimatkou i v létě. Přiznávám, že s takovou výbavou je to pohoda a vlastně jistota, že se vyspíme. Je však dobré si občas zkusit, že to jde i bez spacáku, karimatky a stanu, a to i v zimě na sněhu. Může se stát, že to někdy budeme potřebovat, a předchozí zkušenost se nám hodí. Příprava chce čas, alespoň dvě i tři hodiny. Není proto optimální s přípravou začínat v zimě v pět hodin večer. Zbudování bivaku znamená zajistit ochranu proti chladu, větru a v zimě sněhu. Jak to udělat nám řekne většina příruček, kde najdeme nespočet obrázků a náčrtků.

Je dobré mít na paměti, že je třeba:

Izolace od země
První, co nás napadne, je použít zelené smrkové větve. Máme-li možnost výběru, použijeme radši kratší suché větvičky, které získáme ze suchých spodních větví smrku. Ještě lepší je osekat soušky. To pak jde velice rychle. Nejdřív vytvoříme rošt ze silnějších větví a teprve na něj pokládáme suché větvičky. Bez roštu by se větvičky zabořily do půdy a museli bychom jich použít podstatně více. Zelené smrkové větve (tím, že jsou zelené) v sobě obsahují vodu a budou nás studit. Je to velice podobné, jako kdybychom si lehli na vlhkou zem. Je to sice lepší než nic, ale pokud máme na výběr, použijeme suché větvičky bez jehličí.

Karimatka, jakou v obchodě nekoupíte
Izolace od země je pro pocit tepelné pohody stěžejní. Nouzovou karimatku (ale s nesrovnatelně lepšími vlastnostmi, než tu z obchodu) vyrobíme naplněním pytle na mrtvoly hrubšími suchými větvičkami. Takto vzniklá izolační vrstva je vysoká 20 – 30 cm. Takovou karimatku vám žádný prodejce nenabídne.

Na pohodu
Jak říká jeden můj kamarád: „Jdeme na pohodu…“ Nikam se neženeme, jdeme si to vychutnat. Tak i spaní venku téměř bez ničeho, může být „…na pohodu“. Když je venku -8 °C, chce to už masku na obličej. Zachumláme se do bundy, aby nic nevykukovalo, a probudíme se až ráno. Pro ty, kteří by přeci jen radši spali doma u televize, dodávám, že teplota těla pod košilí byla 33 °C a v botech 27 °C. No řekněte – máte doma pod peřinou tepleji?

Chcete se jít zahrabat? Nejlépe do záhrabu
Když je víc sněhu (1,5 metru), dá se vyhloubit záhrab, který dokonale izoluje od nepohody venku. Pokud nešetříme místem, dá se vytvořit komfortní obydlí. Jako střechu použijeme nařezané bloky sněhu. Ne vždy to jde. Pak si pomůžeme celtou nebo lyžemi, přes které položíme větve a zasypeme sněhem. Velice dobře můžeme využít hamaku, kterou napneme místo střechy. Na ni pak dáme větve a sníh. Když budujeme schody, zpevníme je sněžnicemi, protože jinak se budeme bořit a za chvíli sjedeme do záhrabu jako po skluzavce. Nejdřív vše rozměříme a sněžnou lopatou nebo sněžnicemi vyházíme sníh.

Čekáme návštěvu
Když čekáme návštěvu, můžeme kuchyň doplnit o gril pro přípravu topinek, pečeného masa nebo placiček z těsta. Pokud se nechceme starat o ohniště, můžeme klidně použít vařič „dřívkáč“, ve kterém shoří vše, co najdeme. Je vhodné, pokud je ohniště relativně vysoko nade dnem záhrabu v jeho otevřené části. Má to výhodu, že nás případný dým nevykouří z obydlí a u ohniště stojíme jako u plotny. Ostatní mohou sedět v záhrabu či na jeho schodech a čajový obřad může začít.

Nemyslím si, že od nynějška bychom měli zavrhnout karimatky, spacáky a stany. To rozhodně ne. Článek má sloužit jen jako inspirace, že to jde i jinak. Když si to vyzkoušíme a budeme vědět, „jak na to“, může se nám to hodit, až se venku nečekaně dostaneme do problémů. Určitě to nebude zcela v pohodě, bude nám zima, ale budeme vědět, že přežít se to dá, protože jsme si to už někdy zkusili a zase taková tragédie to nebyla.

Zkušenosti čtenářů

Pepa

Neco na tom bude na te izolaci ja skousel extrem jen karimatka a péřák a nedalo se to snih se vlastnim teplem rozpousti a navic jeste chumelilo vse je durch mokre igelit zase klouze nevim no nejlepsi je asi stan

X-22

Já zažil v minus 15ti karimatku, na ní samonafukovačku a hliníkovou folii a péřový spacák. Pod sebe sem nahrnul hromadu snehu a zabalil se do nepromokavé celty. Ráno jsem byl zmrzlý jak rampouch a ve vousech jsem měl zmrazky z vydýchané páry.

Vtip byl v tom, že sněhu tam bylo málo, les poblíž nebyl vůbec a větve taky ne. Takže rada: chce si to rozmyslet, kde to budete zkoušet. A mít v záloze klidně péřovou bundu nebo vestu a spoustu vrstev, třeba vlněné svetry, moiru apod.. Hliniková folie se vejde do kapsy a taky nemá chybu. Zmrznout stačí jednou a je to navždy! A s prázdným batohem se člověk mrazu brání těžko.

A zkoušel jsem to u chalupy, takže bylo kam ustoupit. Takže další rada, zkuste to nejdřív někde, kde máte teplo za rohem. 🙂

A doporučuji různé příručky pro speciální jednotky, tam jsou občas popsané super finty 😉

A pro ty, co mají rádi fyziku, celý je to o předávání/ztrácení tepla: vedením, prouděním, vyzařováním, odpařováním … Snad jsem nic nezpomněl.

Ryba

Jednoznačně doporučuji záhrab, pokud to aspoň trochu jde. Loni na Lysé hoře jsme nocovali v -15°C. Do útočňáku pro 1 jsem se 3 už nevlezli, nezbylo než se zahrabat (lopatu jsem naštěstí měl). Paradoxně jsem na tom byl nejlíp, protože zatímco ve stanu bylo -7°C, já měl v záhrabu pěknou kulatou nulu. Takže i v mým tehdejším dost jetým spacáku pohoda. Ale pozor! Zabere to dost času. Já jsem intenzivně kutal asi 1,5 hodiny. Předtím ještě ušlapat „staveniště“ sněžnicemi a nechat sníh 30 minut ustát. Takže 2 hodiny a dost makačka. Taky se hodí nepromokavý gatě nebo aspoň kolena, při kopání dostanou zabrat.
Pokud máte vybavení na výši a nemá sněžit, můžete si práci ušetřit. Za v podstatě stejných podmínek (-15, jasno, bezvětří spousta sněhu) jsem několikrát letos v novým spacáku přespával v klidu po širákem. Pod sebe 1m sněhu (ušlapáno lyžemi), igelit, karimatku 8 a 12mm. Na sobě jégrovky a flísku, nasoukanej do PRIMA Bivak 3D Eco. V sobě horkej čaj a spoustu chleba se špekem (kterej dlabu jen v těchto případech – jako palivo je to dokonalé!) A teplíčko, pohodlný spánek až do rána.

Chlup

Zdravim. Kde se daji objednat vyse uvedene prirucky? Obavam se, ze v malem knihkupectvi u nas doma nic takoveho mit nebudou. Nebo mate nejake tipy, ktere prirucky jsou dobre?

Dik Chlup

Tom

Zkus si sehnat třeba od J. Pavlíčka Člověk v extrémních podmínkách… Tam se dozvíš vše, je to (alespoň pro mě) “outdoorová“ bible.

Jirka

Příručky na přežití jsou zatraceně nebezpečné a bacha na ně. Jen ověřené autory. Tihle umělci často opisují a z neznalosti či nepochopení vyrábí životu nebezpečné koniny. Až budu mít chvilku, tak o tom napíšu článeček. To se ovšem netýká zmíněného Jardy Pavlíčka, jehož knížka je původní a hodně dobrá. Mám na mysli zaručené zkušenosti elitních jednotek, jejichž autor nebyl dál než v knihovně, kde nepozorně opisoval. A pro laika je většinou problém to odhalit. Mimochodem, když něco takového najdete, dejte mi vědět, v mailu stačí vyměnit y za z. Jirka

Karel

Tak by me zajimalo, kde asi autor bere zelene vetve. Snad nas tady nekdo nenabada k tomu, abychom osekavali zive stromy (to by bylo fakt barbarstvi).

Karel

Teda to je ode me ale barbarstvi nedocist clanek az do konce.

Ctirad

Příručky od Pavlíčka i jiné seženete na http://www.outdooring.cz

taiwi

Jak už tady kdosi psal, na příručky bacha…….o ověřenosti některých zaručených fint bych mohl s úspěchem pochybovat.
Veškeré své poznatky o bivakování ve sněhu mám z vlastních zkušeností a věcí které jsem odkoukal od jiných, nikoliv z knížek.
Myslím, že v našich podmínkách se to moc řešit nemusí (něco jiného je vysokohorská turistika + expediční výstupy) – základ hodně kvalitní spacák, Moirové prádlo a případně ledvinový pás. Alumatku v žádném případě nedoporučuju (to je možná na léto, určitě ne na zimu – ledviny si to pamatují). Stačí obyčejná silnější karimatka…pod ní igelit nebo na ní celtu. Pokud máme žďárského goretexovej pytel…je to vata.
Pokud je po ruce výstelka…např seno v krmelci nebo ony zelené větvičky….máte zaručenej krásnej spánek.
Jinak si myslím, že pokud jsme v lese…..tak je naprostá blbost stavět nějaké spešl a vychytané přístřešky. Standartně je rychlej kutloch vyrobenej u vyvráceného stromu natažením celty bud od kmenu směrem do boku nebo u jámy po kořenech. Nebo se najde větší smrk s níže a široce rozloženými větvěmi až k zemi (tedy spíše k „hladině“ sněhu)……kde otrháním a osekáním suchých větviček a využitím širokých zelených větví vytvoří něco na způsob chýše…..
Obvykle míváme v horách problémy spíše problémy s najitím relativní rovných míst a musíme občas postavit i něco jako hráze…abychom se ráno neprobudili v ůdolí.
Nedoporučuju bivakovat na vrcholech kopců…..vždy je tam větší zima. Pokud nás chytne rychle padající noc…kašlem na dobytí vrcholu a snažíme se sestoupit co nejníže.
Pokud máme dostatečné místo ve spacáku v „nohách“ doporučuju tam v nějakém obale přes noc vložit naš boty – není nic lepšího, než ráno zdlouhavě rozdělávat oheň, abychom z těch zmrzlých drátů opět „vyrobili“ fungující tkaničky, a při obouvání nezlomili jazyk boty. :-))
Dobrá vychytávka je gumovej termofor (nebo jak se to jmenuje – taková ta gumová potvora, co se do ní leje teplá voda a přikládají si to babičky na záda)…ve spacáku to skvěle udržuje teplo, pokud nám je zima.
V kritických situacích se osvědčil záhrab, krásná noc je strávená v nalezeném seníku nebo krmelci se senem (myslivcům se tímto omlouvám)
Letos už jsem zažil i dva dny při teplotách kolem -25 a žiju :-)))

taiwi

osobně doporučuju SaS příručku přežití – Harry Davies BEM, nakl. Svojtka 2003. Docela komplexní (bohužel tam jsou i věci, které nejspíš nevyužiješ neboť džungle a pouště se u nás jaksi nevedou) a někde jsou opravdu zajímavé věci. Skvělej formát (zpravidla si ji beru i do zahraničí), takže nezabere žádné místo – malá, úzká, formát bedeckera
jinak se ti můžu doma podívat – nějaké survival bible mám v elektronické podobě, tak to snad najdu. Ale je to vesměs v AJ

pepa

ted jsme byli na Javorníkách a delali jsme zahrab pro 13 lidi a je to parada kdyz se vydejcha je tam paradne ale je to tak na 3hodinky prace ale stoji to za to

Becket

Zarazilo mě u čtení článku pár věcí,stavba přístřešku ze smrkových větví-super,ale pokaždý se ve smrovým lese neocitnu,vazba s rep šňůrou,určitě jí mám pořád u sebe,zaházet sněhem boky,ruce jsou za chvíli vyřízený takže asi nějakým nářadím.Celkově teda na mě článek zapůsobil asi tak,že se to dá postavit s vybavením na hrbu a ve vyhlídnutým terénu.

Martin

Taky autor píše, že článek má být inspirací a když to budeš chtít zkusit určitě si budeš uvedené věci muset vzít. Nemusíš stavět přístřešek z jehličí, ale druhou variantu záhrab. Pokud by ses ocitl na horách bez lopaty a nepřipraven a musel bys přenocovat dalo by se zde mluvit o přežití, protože teprve tehdy bys musel improvizovat a snažit se z toho nějak dostat pokud možno ve zdraví. To už by bylo jen na tobě a proto by si to měl člověk jak autor píše vyzkoušet v místě, kde má blízko teplo domova nebo chaty pro jistotu. A pak v nouzové situaci je to úplně něco jiného někdo přežije bez ničeho a někdo s vybavením né.

P. Krupka

Jak píše Martin, jde o plánovaný bivak kdy mám základní pomůcky sebou, repku, lopatu, žďárák nebo vak na mrtvoly ap. a pak je někdy i neplánovaný, kdy bojuji o přežití, když mě podmínky nepřejí a nemohu si místo ani podmíky vybrat. To ale autor na mysli neměl, šlo o plánované přenocování bez stanu, karimatky v zimě a že to jde, si může každý vyzkoušet. Uvedené návody také nejsou univerzální pro každé místo a podmínky.

Trdlo

Ahoj
Zas bych s toho takovou vědu nedělal, teda pro případ dostatečně teplého spacáku. To stačí převis, závětří nebo přístřešek z celty. Věda je z toho třeba dělat když spacák dobrý nejni. To je pak těžké. Ideálním řešením je seník nebo krmelec. Taková vrstva sena velmi dobře izoluje.
Ahoj Tomáš

mr.mikey

Čus, chtěl bych se vás chlapi zeptat jaké máte zkušenosti se spaním v zimě ve žďáráku? Spal jsem v něm jen jednu noc, pod sebou jsme měli nějaký prkna z přilehlý rozpadlý boudy a karimatku. Spacák z dutýho vlákna (lehce starší) a na něm ždárák z Gelanotsu. Ráno jsem se v tom probudil zapařenej, tudíž úplně mokrej spacák. Naštěstí jsme spali jen jednu noc. Jaké máte zkušenosti vy?
Druhá věc. Koupil jsem si dobrej péřák, první noc mi bylo horko, že jsme nemohl spát. Druhou noc zima, že jsem nemohl spát (jsem docela zimomřivej). Spacák navlhnul i přes celtu, kterou jsme měli první noc pod sebou. Myslíte že by to tedy ten ždárák mohl vyřešit?

ReyG

S tím žďárákem si rozhodně nepomůžeš ….. je to absolutní nouzovka ( sice nejlepší ze všech nouzovek, ale i tak … ). A ten péřák rovnou vyhoď! Kup si pořádný spacák z umělých vláken! Ale pozor! Do opravdové zimy musí mít minimálně 2,25 Kg….. jinak budeš klepat kosu. Spíše 2,5 Kg a potom je to v pohodě. První noc ti navlhne pod žďárákem a druhou noc bude tak o 20 procent méně hřát ….. ale půjde to ……. s tím péřákem rychle zahyneš ….. ten vlhne a vlhne furt víc a víc ….. nakonec tě zabije. Péřák má jenom jednu výhodu – je lehčí – jinak u něj najdeš jenom nevýhody.

Helma

Izolace sem – izolace tam. Spím v hamace, do ní vrazím alumatku. Celoročně veget. V zimě spacak do -15, v lete „letňák“.

zms

asi na hory moc nezezdis co ? vetsi blbost jsem fakt necetl !!!!!!!!!!!!!!!!!

Borek

To je ako keby si povedal,: Kúp si poriadnu membránovku z igelitu. 2,5 kg umeliny, obsah aspoň 25 l po zbalení a životnosť dva-tri roky. Asi si ešte nikdy nemal perák.

P.Krupka

Co zkusit proti vlhnutí protiodpařovací barieru? Jinak litr potu vypotíme do spacáku i když je nám v noci zima, natož vedro, každou noc! Překvapivě málo kdo to ale vyzkouší…

Hamaka je někdy opravdu dobré řešení, nesmí ale svírat ramena a profukovat větrem, isolace stlačeného spacáku zespodu alu či karimatkou je osvědčené řešení.

Martin

S péřákem (mám vojenský) jsem naprosto spokojený a nikdy i při sebevětších mrazech -20 i více mi v něm zima nebyla.
Karimatku nepoužívám jen spacák,přikrýt celtou a spí se úplně v pohodě a to i když je jakkoliv velká chumelenice.
Nejhorší je ráno vylézt ze spacáku ven do mrazu to je pro tělo fakt šok. 😀

Martin

S péřákem (mám vojenský) jsem naprosto spokojený a nikdy i při sebevětších mrazech -20 i více mi v něm zima nebyla.
Karimatku nepoužívám jen spacák,přikrýt celtou a spí se úplně v pohodě a to i když je jakkoliv velká chumelenice.
Nejhorší je ráno vylézt ze spacáku ven do mrazu to je pro tělo fakt šok. 😀

Džorž

Zkusily jste spát v zimě ve dvou spacákách vražených do sebe? Přemýšlým že to zkusim. Mám totiž dva dost jetý 1,5kg syntetické spacáky. Možná když se jejich síla zdvojnásobí bude v zimě v noci větší teplo.

Bobeš210

Hamaka+bivakovací plachta
Ahoj, je určitě uspokojující vyrazit v zimě jen s lopatou a třeba malou pilkou a postavit si bivak z materiálu v lese. Záhrab, stříšku apod.
Není ale taky vůbec špatný, strčit do batohu malý balíček s bivakovací plachtou. Moje třeba váží pod půl kila a rozměry 3x3m. Objem asi jako sevřená mužská pěst.
K tomu používám karimatku Thermarest Trail Pro, ta sice váží kilo ale spodní izolaci se prostě nevyhneš tak jako tak a izoluje. Jsou určitě i lehčí možnosti, já mam protě relativně těžkou a velkou.
Když chci táhnout ještě o 500g víc, tak si přibalím ještě hamaku.
Kdo osobně nevyzkoušel kvalitní hamaku, nevěřte stereotypním názorům.
Spím v ní neskutečně pohodlně, na boku, na břiše. Karimatku si vložím do hamaky.
Není problém jakkoliv nízká teplota.
Tz., není vždycky nutný, stavět ještě bůhvíjaký bivak, když to vyřeší malý balíček s plachtou. Ale samozřejmě, kdo si chce hrát, jen do toho!
Za sebe doporučím svoji nesmrtelnou bivakovací plachtu DD Hammocks (já používám typ SuperLight) a stejnou používám i hamaku (i přes vyšší váhu používám DD Hammocks Frontline, protože využiji její moskytiéru tak, že jednak ještě víc hamaku rozšíří, takže nestlačuje spacák a moskytiéra i sama o sobě zachytí celkem dost sněhových vloček, které moho třeba zelétnout pod plachtu a ráno se jen vytřepou). Tady je fotogalerie, jak to třeba může vypadat:
https://www.natura-nuova.cz/dd-hammocks-hamaky-a-bivakovaci-plachty/fotogalerie-dd-hammocks

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: