Feraty stále více lákají i méně zkušené návštěvníky, což vede k častějšímu podceňování bezpečnosti. Souběžně s růstem popularity je proto potřeba klást důraz i na informace o správném vybavení a bezpečném jištění. Všechno ukazuje, že souboj s malou informovaností ještě nějakou dobu potrvá.
Úvazek, přilba, feratový set
Nikdo už snad nepochybuje o nutnosti jištění, ale o jeho úroveň se vede neustálý zápas s pohodlností, neznalostí a občas také s technologickými problémy. Nutným předpokladem cesty na feratu je vhodný úvazek, pohodlná přilba a feratový set, dále potom přiměřené oblečení, boty a hodí se i rukavice. Úvazek je v případě lezení s batohem lepší celotělový. Cena úvazku stoupá se snižující se hmotností, extrémně odlehčené výrobky nejsou ale pro feraty klíčové. Stejně tak nevyužijete zvlášť pohodlně polstrovaný úvazek, protože v něm skoro nikdy nesedíte. Přilba musí dobře padnout a musí být lezecká, nikoliv cyklistická, která má jiné bezpečnostní limity.
Časté jsou otázky, proč je potřeba speciální feratový set, když by stačilo sestavit jištení z jednotlivých dílů. Odpověď bývá skryta ve dvou prežívajících omylech. První chybou je domněnka, že na feraty postačí klasické lezecké vybavení. Karabiny pro feraty musí vydržet boční namáhání a manipulace se zámkem musí být rychlá a pohodlná. Karabiny jsou proto jinak konstruované a mají označení „k“.Dalším velkým omylem je představa, že pády na feratě jsou lehčí než při lezení, protože pád horolezce muže být mnohem delší, zatímco na feratě se padá jen k nejbližšímu kotvení fixního lana, což bývá do 4–5 m. Jak je to doopravdy si prečtěte vnásledujícím odstavci. Je samozrejmě možné sestavit zkoupených komponent vlastní bezpecné zajištení na feratu, ale vyžaduje to znalosti a zkušenosti. Bez nich hrozí cesta vrtulníkem, v lepším případě do nemocnice.
Takhle ne! Kdo si na feratu vezme cyklistickou přilbu, je hazardér
Pády na feratách
Zkušení alpinisté říkají, že na feratách se nepadá, protože jde vždycky o hubu. Je pravda, že pády na feratě jsou sice kratší, ale rázová síla, která při pádu působí na všechny části jištění, nezávisí nezbytně na délce pádu. Pro její výpočet je důležitý pádový faktor, který se definuje (s jistým zjednodušením) jako podíl mezi délkou pádu a délkou lana. Při klasickém lezení není pádový faktor větší než 2, protože délka pádu lezce je maximálně dvakrát větší než délka lana mezi ním a jištěním (tj. pád bez založení postupového jištění). Horolezci mají při pádu ještě k dobru protažení dynamického lana, což pohlcuje pádovou energii. Jenže! Na feratě jste jištěni lanem asi 1 m dlouhým a k nejbližšímu ukotvení fixního ocelového lana můžete spadnout klidně 4 m. Pádový faktor v tom případě bude mít hodnotu 5, což ale ještě neříká nic o tvrdosti a nebezpečnosti pádu. Vypočtená rázová síla je závislá také třeba na hmotnosti lezce a bez dalších bezpečnostních prvků bude v tomto případě někde kolem 2000 daN. Pro srovnání, při rázové síle nad 1200 daN je člověk o hmotnosti 80 kg už v přímém ohrožení života! Proto je nezbytné použít tlumič pádu, což jsou aktuálně buď trhací sety, nebo třecí brzdy, které rázovou sílu sníží a rozloží. I s nimi bude ale pád na feratě taková řacha, že nejspíš nebudete schopni pokračovat v cestě a kamarádi vás budou muset dopravit do bezpečí.
Feratové sety, bezpečnost a případná výměna
Vývoj přinesl integraci tlumičů pádu do feratových setů. I tyto sety ale měly své problémy. Nově zjištěné skutečnosti (jejich výzkum podnítil smrtelný úraz v rakouských Alpách v roce 2012) ukázaly, že elastické popruhy, které v setech propojují tlumicí systém s karabinami, mohly ztrácet delším používáním potřebnou pevnost. S ohledem na bezpečnost řada výrobců vybrané typy setů stahovala a zdarma měnila za bezpečnější, ačkoliv i ty staré odpovídaly normám.
Chce autor říct, že ,,třecí“ feratové sety jsou použitelné opakovaně? To není dobrá osvěta…